Zabily je krysy, kočky nebo nemoc? Na opuštěném ostrově vymřely statisíce tučňáků. Vědci netuší proč

Kristýna Pružinová Kristýna Pružinová
2. 8. 2018 22:06
Satelitní snímky ukázaly téměř pustou krajinu v místě, kde byla největší kolonie tučňáků královských. Příčina velkých ztrát je záhadou.
Tučňák královský - je středně velký zástupce čeledi tučnákovitých obývající vody obklopující Antarktidu. Hnízdí na plážích nebo na holých svazích pokrytých nejrůznější vegetací.
Tučňák královský - je středně velký zástupce čeledi tučnákovitých obývající vody obklopující Antarktidu. Hnízdí na plážích nebo na holých svazích pokrytých nejrůznější vegetací. | Foto: Reuters

Paříž - Opuštěný ostrov na jihozápadě Indického oceánu byl ještě před třemi desítkami let rájem téměř milionu tučňáků královských. Nyní je místo skoro prázdné, žije tam pouze 60 tisíc těchto nelétavých ptáků.

Dokazují to satelitní snímky Prasečího ostrova, které zveřejnili vědci z Centra biologických studií ve francouzském městě Chizé. Místo očekávaných statisíců tučňáků je na fotografiích téměř pustá krajina.

Téměř 90 procent celé kolonie tučňáků vymřelo. A to i přesto, že člověk vstoupil na neobydlený ostrov o rozloze téměř 70 kilometrů čtverečních naposledy v roce 1982. Příčina velkých ztrát v populaci tučňáků je zatím záhadou. 

Statisíce tučňáků na Prasečím ostrově průzkumníci objevili téměř před šedesáti lety. Od osmdesátých let minulého století je považovali za největší kolonii tučňáků královských.

"Je to absolutně nečekané a mimořádně významné, protože tato kolonie reprezentovala jednu třetinu všech tučňáků královských na světě," řekl britskému deníku The Telegraph vedoucí výpravy Henri Weimerskirch.

Vědci očekávají, že vymírání bude dál pokračovat. Obávají se, že ostrov bude kvůli klimatickým změnám do poloviny tohoto století neobyvatelný.

Krysy, El Niňo nebo nemoc?

Za masivní úhyn tučňáků by podle francouzských vědců mohla stát nemoc, rozmnožení krys nebo klimatické změny.

Upozorňují také, že viníkem by mohl být i klimatický jev El Niňo, který byl v roce 1997 extrémně silný a významně oteplil vodu v jižní části Indického oceánu. Tučňáci tak kvůli tomu mohli přijít o značné množství potravy - ryb a korýšů. Ta se pro celou populaci mohla stát vzácnou a tučňáci o ni začali mezi sebou více soupeřit.

"Právě to mohlo vyústit v úpadek populace a v neúspěšné rozmnožování celé kolonie v tomto regionu," řekl deníku The Telegraph Weimerskirch.

Tým vědců má také podezření na ptačí choleru, která v současnosti postihla mořské ptactvo na dalších ostrovech v Indickém oceánu, například albatrosy na ostrově Nový Amsterdam nebo tučňáky na ostrovech prince Edvarda.

Kvůli možnému výskytu nemoci zvažují i výzkum přímo na pevnině. Po více než 35 letech by tak na ostrov vstoupila lidská noha.

Také je podle odborníků možné, že se na ostrově masivně rozmnožily myši, krysy nebo kočky, které mohly tučňáky zahubit. Vědci přemýšleli i o vlně tsunami nebo erupci sopky. Nenašli ale pro to zatím žádné důkazy.

Tučňák královský v současnosti není ohroženým druhem. Velký pokles v populaci na Prasečím ostrově ale může způsobit, že se jeho stupeň ohrožení bude muset přehodnotit.

Video: Ulomená kra u Antarktidy může ohrozit lodě

Mapy Antarktidy se přepisují neustále, tohle je ale jedna z největších ulomených ker za posledních čtyřicet let, říká Daniel Nývlt. | Video: Filip Horký, DVTV
 

Právě se děje

Aktualizováno před 29 minutami

Dálnici D8 na Mělnicku uzavřela nehoda dvou nákladních aut

Dálnici D8 na Mělnicku uzavřela v sobotu odpoledne nehoda dvou nákladních aut, směr na Prahu je neprůjezdný. Hasiči odstraňují kapaliny vyteklé na vozovku, řekla ČTK mluvčí krajských hasičů Tereza Fliegerová. Podle policejní mluvčí Evy Hašlové se kolize obešla bez zranění.

Událost se stala po 13:30 na 22. kilometru ve směru na Prahu. Nákladní auta podle Fliegerové skončila zhruba 300 metrů od sebe, z jednoho unikly provozní kapaliny.

"Oba jízdní pruhy jsou uzavřeny kvůli vyšetřování dopravní nehody a odčerpávání pohonných hmot," uvedla Hašlová před 14:30. Řidiči havarovaných aut byli cizinci, podle dechové zkoušky před jízdou nepili alkohol.

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

Feuz vyhrál sjezd ve Wengenu a vyrovnal Klammerův rekord

Sjezd Světového poháru ve švýcarském Wengenu potřetí v kariéře vyhrál domácí lyžař Beat Feuz a vyrovnal rekord slavného Rakušana Franze Klammera. Dvaatřicetiletý závodník navázal na triumfy z let 2012 a 2018.

Feuz si na zkrácené trati po nočním sněžení dojel pro vítězství časem 1:42,53. Dominika Parise na druhém místě porazil o 29 setin a navíc italského reprezentanta sesadil z prvního místa průběžného pořadí Světového poháru sjezdařů a vede před ním o 16 bodů.

Třetí příčku obsadil se ztrátou 31 setin Thomas Dressen z Německa a na stupních vítězů se tak seřadili pouze vítězové dosavadních pěti sjezdů v sezoně. Dressen ovládl úvodní závod v Lake Louise, Feuz poté triumfoval v Beaver Creeku a v Bormiu dvakrát vyhrál Paris.

Feuz vedle tří vítězství ve Wengenu ještě skončil dvakrát druhý. Klammer závod na Lauberhornu ovládl třikrát za sebou v letech 1975 až 1977.

SP ve sjezdovém lyžování ve Wengenu (Švýcarsko):

Muži - sjezd:

1. Feuz (Švýc.) 1:42,53, 2. Paris (It.) -0,29, 3. Dressen (Něm.) -0,31, 4. Mayer (Rak.) -0,38, 5. M. Caviezel (Švýc.) -0,42, 6. Kilde (Nor.) -0,48, 7. Bennett (USA) -0,87, 8. Hintermann (Švýc.) a Kriechmayr (Rak.) oba -0,93, 10. Weber (Švýc.) -1,00.

Průběžné pořadí sjezdu (po 5 z 10 závodů): 1. Feuz 400 b., 2. Paris 384, 3. Dressen 201, 4. Mayer 200, 5. Kilde 198, 6. Kriechmayr 198.

Průběžné pořadí SP (po 20 z 44 závodů): 1. Pinturault (Fr.) 613, 2. Kristoffersen (Nor.) 611, 3. Kilde 591, 4. Paris 556, 5. Mayer 512, 6. Feuz 461, …116. Zabystřan (ČR) 12.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 48 minutami

Lyžařka Smutná dojela třetí v dálkovém závodu La Diagonela

Lyžařka Kateřina Smutná doběhla třetí v závodu seriálu Ski Classics ve Švýcarsku, který před rokem vyhrála. Na dvaašedesátikilometrové trati La Diagonely porazila i dosud vedoucí ženu seriálu Brittu Johanssonovou Norgrenovou ze Švédska, přesto průběžné třetí místo neudržela.

Do čela Ski Classics se dostala suverénní vítězka Astrid Öyre Slindová z Norska. Smutná na ni ztratila téměř sedm minut, ale Johanssonovou Norgrenovou zdolala o 25 sekund a podruhé v sezoně se postavila na stupně vítězů.

Závod mužů vyhrál rovněž s velkým náskokem Nor Chris Andre Jespersen. Nejlepším Čechem byl na 32. místě šestačtyřicetiletý Stanislav Řezáč.

Smutná se na trati musela vypořádat s pádem na 22. kilometru a zlomenou hůlkou. "My se blížily ke štědře dotované sprinterské prémii a najednou se tam přiřítili zezadu muži. Max Novak mě bohužel regulérně napálil zezadu a už jsem ležela. Měla jsem zlomenou hůlku a navíc mě začala bolet záda," uvedla Smutná v tiskové zprávě.

V tu chvíli byla osmá, po velké stíhací jízdě se ale prodrala až na třetí pozici. "Jak se mi hnula záda, tak jsem si asi po šesti kilometrech říkala, že končím. Pak ale přišel delší sjezd, kde se to srovnalo, a dojela jsem až do cíle - navíc na bronzové pozici. Těžko říct, jak by to vypadalo bez toho pádu," dodala Smutná, která ani při šestém startu na La Diagonele nechyběla na stupních vítězů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy