reklama
 
 

Zabily je krysy, kočky nebo nemoc? Na opuštěném ostrově vymřely statisíce tučňáků. Vědci netuší proč

2. 8. 2018 22:06
Satelitní snímky ukázaly téměř pustou krajinu v místě, kde byla největší kolonie tučňáků královských. Příčina velkých ztrát je záhadou.

Paříž - Opuštěný ostrov na jihozápadě Indického oceánu byl ještě před třemi desítkami let rájem téměř milionu tučňáků královských. Nyní je místo skoro prázdné, žije tam pouze 60 tisíc těchto nelétavých ptáků.

Dokazují to satelitní snímky Prasečího ostrova, které zveřejnili vědci z Centra biologických studií ve francouzském městě Chizé. Místo očekávaných statisíců tučňáků je na fotografiích téměř pustá krajina.

Téměř 90 procent celé kolonie tučňáků vymřelo. A to i přesto, že člověk vstoupil na neobydlený ostrov o rozloze téměř 70 kilometrů čtverečních naposledy v roce 1982. Příčina velkých ztrát v populaci tučňáků je zatím záhadou. 

Statisíce tučňáků na Prasečím ostrově průzkumníci objevili téměř před šedesáti lety. Od osmdesátých let minulého století je považovali za největší kolonii tučňáků královských.

"Je to absolutně nečekané a mimořádně významné, protože tato kolonie reprezentovala jednu třetinu všech tučňáků královských na světě," řekl britskému deníku The Telegraph vedoucí výpravy Henri Weimerskirch.

Vědci očekávají, že vymírání bude dál pokračovat. Obávají se, že ostrov bude kvůli klimatickým změnám do poloviny tohoto století neobyvatelný.

Krysy, El Niňo nebo nemoc?

Za masivní úhyn tučňáků by podle francouzských vědců mohla stát nemoc, rozmnožení krys nebo klimatické změny.

Upozorňují také, že viníkem by mohl být i klimatický jev El Niňo, který byl v roce 1997 extrémně silný a významně oteplil vodu v jižní části Indického oceánu. Tučňáci tak kvůli tomu mohli přijít o značné množství potravy - ryb a korýšů. Ta se pro celou populaci mohla stát vzácnou a tučňáci o ni začali mezi sebou více soupeřit.

"Právě to mohlo vyústit v úpadek populace a v neúspěšné rozmnožování celé kolonie v tomto regionu," řekl deníku The Telegraph Weimerskirch.

Tým vědců má také podezření na ptačí choleru, která v současnosti postihla mořské ptactvo na dalších ostrovech v Indickém oceánu, například albatrosy na ostrově Nový Amsterdam nebo tučňáky na ostrovech prince Edvarda.

Kvůli možnému výskytu nemoci zvažují i výzkum přímo na pevnině. Po více než 35 letech by tak na ostrov vstoupila lidská noha.

Také je podle odborníků možné, že se na ostrově masivně rozmnožily myši, krysy nebo kočky, které mohly tučňáky zahubit. Vědci přemýšleli i o vlně tsunami nebo erupci sopky. Nenašli ale pro to zatím žádné důkazy.

Tučňák královský v současnosti není ohroženým druhem. Velký pokles v populaci na Prasečím ostrově ale může způsobit, že se jeho stupeň ohrožení bude muset přehodnotit.

Video: Ulomená kra u Antarktidy může ohrozit lodě

Mapy Antarktidy se přepisují neustále, tohle je ale jedna z největších ulomených ker za posledních čtyřicet let, říká Daniel Nývlt. | Video: Filip Horký, DVTV |  11:25

autor: Kristýna Pružinová | 2. 8. 2018 22:06

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama