Charkov žije už pátým rokem pod neustálou hrozbou ruských útoků. Město buduje podzemní školy i operační sály, obnovuje zničenou infrastrukturu a snaží se udržet obyvatele navzdory každodennímu ostřelování. Starosta Ihor Těrechov v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jak se druhé největší ukrajinské město učí přežívat ve válce a proč je pro něj klíčové, aby lidé neodcházeli.
Jaká je momentálně situace v Charkově? Podle médií už ruské drony dosáhly hranice města.
Situace ve městě je napjatá už od začátku plnohodnotné války, tedy od roku 2022. A zůstává složitá, protože jsme pod neustálým ostřelováním. Každý den jsme ostřelováni, ať už jde o drony Šáhid, rakety typu S-300, S-400. Na začátku války to byla dělostřelecká palba, pak to byly letouny s leteckými bombami.
Procházíme zkouškou všemi typy zbraní, které Rusko má. A to je strašné, opravdu, je to strašné. Ale život jde dál, jsme semknutí a velmi cílevědomě chceme válku vyhrát.
Je rozdíl, jestli na vás útočí drony, dělostřelectvo, či rakety? A jde se vůbec připravit? Loni jsem potkal lékařku z Charkova, která mluvila o tom, že stavíte podzemní nemocnici v bunkru…
Připravovat se je třeba vždy. Ale život nelze zastavit. Dnes jsme již vybudovali několik podzemních operačních sálů a resuscitačních sálů pro lékaře. Dále pak 10 podzemních škol, kde se učí naše děti. A každá škola je dimenzována na 1200 žáků.
Přestavěli jsme stanice metra a tam se učí naše děti. Ale já opravdu nechci, aby se naše děti učily pod zemí. A opravdu chci, aby konečně nastal mír a lidé žili tak, jak žili před válkou. Ale je třeba se připravovat, a my se připravujeme a budeme se připravovat.
A využíváme úplně jiné technologie, včetně vojenských technologií a vědeckých technologií. Je to nutné, ale já si velmi přeji, aby lidé v míru žili normálním životem.
Následkem útoků bývají problémy s infrastrukturou. Je vůbec možné se na ně nějak připravit, přizpůsobit se?
Možná se člověk přizpůsobí všemu, ale o to nejde. Hlavní je, jak reagujeme, pokud nemůžeme zastavit ostřelování. My jsme měli padesát ostřelování kritické infrastruktury během topné sezóny, padesát, představte si to.
Během tří měsíců Rusové ostřelovali kritickou infrastrukturu každý druhý den. A jde o opravdu těžké škody. Výroba energie, teplárenské sítě, vodovody, kanalizace. Přizpůsobíme se, děláme vše, co je možné, ale někdy to prostě nejde.
Pracujeme pod neustálou hrozbou, obnovujeme infrastrukturu. Ale nemáme dostatek vybavení, žádáme o něj naše partnery a dostáváme ho. Děláme neuvěřitelné věci, během topné sezóny jsme v mrazu devětkrát restartovali systém zásobování teplem. To na světě nikdo neudělal a ani neudělá.
Jsem vděčný lidem, kteří pracují a opravují. Dnes a denně riskují své životy, aby zachránili komunální sféru. Poskytují služby, aby lidé mohli žít víceméně pohodlně jako v době míru.
Jak jste zmínil, pomáhají vám partneři, včetně těch českých. Probíhá spolupráce i po českých volbách?
Vybudovali jsme dobré vztahy během míru i během války, a to i s vašimi vládními představiteli, kteří nás velmi podporovali. I dnes máme určité kontakty. Změnila se vláda a poslanci, ale v podpoře se nic nezměnilo. Máme existující program, na kterém jsme pracovali ještě před půl rokem, a ten stále pokračuje.
Jakou hlavní pomoc vám nyní může česká společnost, český stát poskytnout?
Hlavně energetiku.
Máte na mysli generátory, solární panely?
Ne. Jde o akumulaci elektrické energie. To je pro nás dnes to hlavní. Pokud chceme přečkat příští topnou sezónu, jsou pro nás tyto akumulátory nesmírně důležité. Závisí na nich vše, i voda a všechno ostatní.
Kromě toho, že jste starostou Charkova, jste předsedou Asociace frontových měst. Co je kromě ostřelování a problémů s energetikou a vodou, o kterých jsme již mluvili, hlavní problém?
Je nás 12 oblastí. To je prakticky polovina Ukrajiny. Potřebujeme zvláštní pozornost. Potřebujeme úplně jiný přístup. Dnes nemůžeme připustit, aby k zázemí, k místům u fronty a k místům, jako je Charkov, což je vlastně vojenské místo, byl stejný přístup, stejná finanční politika.
Potřebujeme úplně jiné mechanismy. Potřebujeme dnes zcela jinou podporu našich podniků, našeho rozpočtu, našich občanů. Cílem asociace je dnes především pomoci lidem, kteří v těchto městech zůstávají.
Je potřeba pomoct v mnoha oblastech, jako je zaměstnanost, sociální politika, vzdělávání dětí a tak dále. Abychom toho dosáhli, potřebujeme prostředky. Bez peněz to není možné. Jde o to, jak podpořit podnikání, aby lidé neodjížděli, jak zajistit, aby se zastavily dodávky drog, jak zajistit komfortní podmínky pro život, jak podpořit rodiny našich vojáků, jak zajistit duševní zdraví, jak zajistit, aby děti měly možnost se vzdělávat, jak zajistit, aby lékaři zůstali.
Pro nás je vytvoření asociace krok vpřed, je to hájení zájmů obcí a hlavně zájmů člověka, aby lidé neopouštěli tato města. Čeho chtějí Rusové dosáhnout? Aby lidé odjeli, to je vše. Pokud nebudou lidé, nebude ve skutečnosti ani území, nebude život.
My potřebujeme, aby lidé zůstali. Potřebujeme, aby naše města fungovala, aby lidé zůstali, aby žili.
Chápu, že je to velmi zdlouhavá práce, ale jaké jsou zatím vaše úspěchy?
Prosadili jsme, aby čtyři procenta daně z příjmů fyzických osob zůstávala v městských rozpočtech. Zároveň se nám podařilo upozornit vládu na to, že frontová města a komunity potřebují jiný přístup. Dnes připravujeme nové rozpočtové požadavky a snažíme se prosazovat specifické potřeby regionů blízko fronty.
Dalším úspěchem bylo, že jsme zabránili zavedení dvacetiprocentní DPH pro malé podniky. Osobně jsem toto téma otevřel a na státní úrovni jsme prosadili, aby malé firmy tuto daň neplatily. Jinak by se jednoduše zavřely a odešly. A to si nemůžeme dovolit.
Dnes potřebujeme především podporu energetiky a podmínky, které lidem umožní zůstat ve městech. To je pro nás zásadní. Zároveň nesmíme zapomínat na vnitřně vysídlené lidi, kteří přišli prakticky o všechno. Jen v Charkově jich je asi 215 tisíc, zatímco například ve Lvově kolem 65 tisíc. Ten rozdíl je obrovský.
A tito lidé už většinou nikam neodejdou. Zůstanou u nás, a stát je proto musí podporovat.
Dokážete nějak zlepšit situaci s protivzdušnou obranou, aby město bylo bezpečnější? Samozřejmě chápu, že je to spíš vojenská věc.
Klademe otázku protivzdušné obrany na stejnou úroveň jako obce a sdružení, podporujeme naše vojáky. Poskytujeme dotace našim vojenským jednotkám. Děláme vše pro to, abychom podpořili rodiny vojáků, děti vojáků a samozřejmě naši armádu.
Před válkou žilo ve městě 1,7 milionu lidí, mnoho jich odešlo. Jak je chcete dostat zpátky?
Lidé se začnou vracet ve chvíli, kdy se budou cítit bezpečně. Bezpečnost je základ. Druhou podmínkou je práce a možnost obživy. Třetí je vzdělávání dětí. Pokud budou mít lidé jistotu, že jejich děti mohou normálně chodit do školy, budou se vracet domů.
Důležitá je také sociální podpora. Proto dnes v rámci Asociace frontových měst a obcí připravujeme program, jak lidi přivést zpět. Jde o budoucí obyvatele našich měst i o budoucnost ukrajinské ekonomiky. Pro Charkov je to naprosto zásadní. Pokud budou vytvořené podmínky pro život, lidé se vrátí.
Mohlo by vás zajímat:
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Ukrajina ztratila „skutečného přítele“. Grahamova smrt budí v Kyjevě mimořádné obavy
Smrt republikánského senátora Lindseyho Grahama připravila Ukrajinu o jednoho z nejdůležitějších spojenců v Trumpově okolí. V Kyjevě panují obavy, že protiruského „jestřába“, který měl s americkým prezidentem mimořádně blízký vztah, nebude mít kdo nahradit.
V rakouských horách při výpravě zemřel Čech, uvádí horská služba
V rakouském horském areálu Postalm u Salcburku zahynul při v pondělí turistické výpravě třiadvacetiletý Čech, uvedla místní horská služba. Incident prověřuje policie.
Ukrajinští „ohniví ptáci“ drtí tankery. Rusové uzavřeli klíčovou vodní cestu
Série ukrajinských úderů na moři i v týlu dál dopadá na ruskou ekonomiku a logistiku. Hořící plavidla, omezený provoz v průlivech a problémy s vývozem obilí a ropy ukazují, jak citlivé jsou pro Moskvu vodní cesty kolem Azovského a Černého moře. Podle velitele ukrajinské dronové jednotky Roberta Brovdiho (známého jako „Maďar“) jeho „ptáci“ v útocích úspěšně pokračují.
ŽIVĚ Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková dnes parlamentu předložila svou demisi
Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková v pondělí parlamentu předložila svou demisi, uvedla agentura Reuters s odvoláním na předsedu zákonodárného sboru Ruslana Stefančuka, podle něhož se poslanci věcí budou brzy zabývat. První kroky k vytvoření nové vlády by podle Reuters parlament mohl učinit už v úterý.
Střelba v Maine, do níž byl zapojen ICE, si vyžádala jednoho mrtvého
Střelba, do níž byl zapojen americký Úřad pro imigraci a cla (ICE), si ve městě Biddeford v americkém státě Maine vyžádala jednoho mrtvého, oznámila televizní stanice CNN a lokální americká média. O střelbě informoval předseda místního zákonodárného sboru Ryan Fecteau.