reklama
 
 

Stále je tu lépe než doma, říkají Albánci pracující v Řecku

12. 7. 2015 8:15
Albánská ekonomika je na řecké silně závislá. Lidé jezdí k sousedům pracovat a peníze pak posílají zpátky domů. Teď však někteří z nich nedostanou zaplaceno.

Tirana - Čtyři sluncem zmoření a rozmrzelí sběrači ovoce z Albánie se vrací domů z třítýdenního pracovního pobytu v Řecku.

Na hranicích odmítavě mávají na taxikáře. Nemůžou si ho dovolit. "Tentokrát nám nezaplatili," posteskne šestačtyřicetiletý Mustafa Kullolli z města Elbasan ve střední Albánii. "Slíbili nám, že až banky otevřou, dostaneme našich 200 euro," řekl agentuře Reuters.

Kvůli řecké dluhové krizi strádají nejen Řekové. Zasahuje i jejich sousedy, kteří jsou na Řecku ekonomicky závislí. Jelikož se jedná o postkomunistické, málo rozvinuté a chudé země, musí teď také čelit následkům krize.

Možný dopad na státy jako Albánie, Kosovo, Srbsko, Makedonie či Bulharsko byl ostatně jedním z bodů programu německé kancléřky Angely Merkelové, která region postižený řeckou dluhovou krizí navštívila ve středu. Politiky ujistila, že Evropská unie nenechá jejich země padnout.

Pro Albánce, kteří putují za prací do zahraničí, přestává být Řecko zdrojem příjmů. Čím dál častěji míří právě do Německa, kam jich ostatně od ledna do května zamířilo celkem 16 000.

Řekové nemají peníze

Kullillo a tři jeho kamarádi, kteří v Řecku sbírali ovoce, překročili hranici zpět do Albánie v úterý ráno. Bylo jim řečeno, že se mají pokusit sehnat odvoz zadarmo nebo si koupit lístek na autobus.

Poslední tři týdny skupina sbírala třesně a broskve ve vesnicích kolem Edessy na severu země. "Řekové nemají peníze a sami jsou v krizi. Řekli nám, abychom přijeli za dva týdny pracovat znovu, že peníze dostaneme," vysvětluje Kullillo.

V současnosti pracuje v zemi sužované vleklou krizí odhadem 600 000 Albánců. Kullillo a jeho přátelé sem jezdili za prací posledních osm let. Už od finanční krize v roce 2008 přestávala být práce výnosná, nikdy však nebylo tak špatně jako nyní. "Předtím jsme neměli problém s tím, že by nám nezaplatili, tentokrát však nemohli kvůli bankám nic dělat," popisuje poslední zkušenost s řeckými zaměstnavateli.

Albánská ekonomika, jež ze sebe stále nemůže setřást odkaz vlády stalinistického diktátora Envera Hoxha, je silně závislá na penězích, které posílají zpátky do země Albánci pracující v Řecku. Ty se pak v Albánii utrácí, staví se díky nim nové domy a podobně.

Ještě před finanční krizí tvořily výdělky Albánců pracujících v zahraničí, především v Itálii a v Řecku, až 11,5 procenta HDP.

Spolu se zhoršující se situací v Řecku se zpomalovala i albánská ekonomika. V roce 2013 se růst snížil o 1,1 procenta na nejnižší hodnotu za 16 let, uvádí agentura Reuters.

Připoutáni k Řecku

Někteří podnikaví Albánci dokázali nalézt i světlou stránku řecké krize. Celníci říkají, že na hranicích vídávají například Albánce na ojetých traktorech, které pravděpodobně zakoupili u řeckých farmářů. Stroje jim prodali za velmi nízké ceny, protože potřebovali hotovost. Přesto většině Albánců už dva týdny uzavřené řecké banky spolu s možností, že Řecko opustí eurozónu, situaci ztěžují.

Albánský malíř pokojů Fredi Hyska, brázdící v přeplněném autě ulice řeckého přístavu Soluň, kde žije a pracuje, také dluhovou krizí trpí. V posledním měsíci si stěží vydělal 500 euro, dříve to byly klidně i 2000. "V posledních pěti letech cítíme krizi hluboko v kostech," říká.

Spousta Albánců vracejících se do své rodné země tvrdí, že by i přesto šli do Řecka pracovat znovu. Situace je tam to totiž i tak lepší. Podle Světové banky byl loni v Albánii HDP 4619 dolarů na hlavu. Hodnota řeckého byla 21 682 dolarů, tedy čtyřnásobná.

"Jsme k Řecku připoutáni, naše děti tu chodí do školy. Měli bychom se pokusit to zvládnout," sdělil Hyska agentuře Reuters své odhodlání.

autoři: Reuters, Barbora Roubalová | 12. 7. 2015 8:15

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama