Američtí spojenci v NATO doufali, že prezident Donald Trump dorazí do hlavního města Turecka v dobré náladě a s ochotou se dohodnout. Místo toho řekl, že to, co se děje na Ukrajině, se Washingtonu netýká. Zopakoval, že Grónsko by mělo být pod kontrolou Spojených států. Evropanům také pohrozil, že z kontinentu stáhne americké vojáky a se Španělskem nařídil přerušit obchod.
„Všichni děláme přesně to, co Američané požadovali a co musíme udělat pro naši vlastní bezpečnost. Ale ráno, které mělo patřit velkým novým výdajům na obranu, je nyní zastíněno stížnostmi ohledně Grónska,“ postěžoval si bruselskému deníku Politico nejmenovaný diplomat NATO.
Poradci amerického prezidenta přitom před summitem uklidňovali, že USA usilují o konstruktivní dva dny. A členské státy aliance vynaložily značné úsilí, aby letošní summit proběhl v klidu.
Doufaly přitom, že stejně jako loni i letos Trump odejde v pozitivním duchu a bez toho, aniž by trvale poškodil NATO. Loňské setkání Trump nakonec prohlásil za vítězství – státy se zavázaly dávat pět procent HDP na obranu.
Ze 32 členských zemí přitom už některé země pětiprocentní závazek vůči NATO plní. Od letošního summitu se navíc očekávají zbrojní zakázky za miliardy.
Stažení vojáků z Evropy
Jenže uběhlo jen pár hodin od jeho přistání v Ankaře, než si Trump i přes spojeneckou snahu do NATO poprvé rýpnul. A v podobném duchu pokračoval na středečním setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Agentura Bloomberg dokonce píše, že kvůli neshodám nyní Severoatlantická aliance zvažuje vynechání summitu pro příští rok, aby se vyhnula napětí s Trumpem.
Trump prohlásil, že by mohl stáhnout všechny americké jednotky z Evropy. Na kontinentu je rozmístěno přibližně 80 tisíc amerických vojáků, které spojenci NATO považují za klíčový prvek obrany kontinentu a jejichž přítomnost má mít odstrašující účinek.
„Mohli bychom stáhnout všechny naše vojáky z Evropy,“ nechal se slyšet Trump, když v úterý v předvečer summitu seděl v Ankaře po boku tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. „Protože, jak jste si pravděpodobně všimli, Evropa je úplně jiná než před 20 lety.“
„A raději by si měli dávat pozor,“ pokračoval Trump, teď už mluvící o Evropě obecně, „s imigrací a energetikou. Pokud si nedají pozor na tyto dvě věci, už Evropu mít nebudete.“
Ve středu se potom vrátil k tomu, že podle něj USA do aliance přispívají moc. Mluvil o miliardách a o tom, že jednu dobu USA “platily sto procent”. Tvrdě se opřel také do Španělska, které je jeho slovy “hrozným spojencem”. Americký prezident dokonce prohlásil, že nařídil ministru financí Scottu Bessentovi s jihoevropskou zemí přerušit obchodní vztahy se slovy „Španělsko je ztracený případ“.
Takový krok ovšem nebude vůbec jednoduché uskutečnit. Obchod mezi USA a Španělskem je z velké části součástí obchodních vztahů Washingtonu s celou Evropskou unií a nelze jej ze dne na den jednostranně zastavit.
Hrozba v Grónsku
„Stále platí, že (Grónsko) by měly ovládat Spojené státy, nikoli Dánsko,“ řekl zase na téma arktického ostrova, který patří Dánsku. „A je obklopeno čínskými a ruskými loděmi a to se nestane, ty lodě, to se nestane,“ konstatoval a zopakoval tak tvrzení o vojenských hrozbách vůči ostrovu.
Ty ovšem experti citovaní agenturou AP popřeli, Trump se k problému přesto vrátil ve středu, kdy si neodpustil historický exkurz o druhé světové válce a nacistech v Dánsku.
47. americký prezident se tak vrátil k hrozbám, kterými vyděsil své spojence už na začátku tohoto roku. Tehdy se dokonce dánští vojáci vydali letecky do Grónska a přivezli s sebou výbušniny, aby mohli zničit některé přistávací dráhy.
To by zabránilo přistání amerických letadel, pokud by se americký prezident nakonec rozhodl obsadit ledový ostrov silou. Náklad obsahoval i krev z dánských krevních bank.
Trumpova hrozba převzetí kontroly nad Grónskem od svého spojence v NATO navíc způsobila chaos v transatlantických vztazích. Evropské země a USA si navzájem hrozily obchodní válkou.
Přijel za Erdoganem
Kromě toho americký prezident řekl, že „je z NATO velmi zklamaný“, a dodal, že kdyby se setkání nekonalo v Turecku, „kde je můj přítel velmi silným vůdcem, velmi silným člověkem, je možné, že bych se nezúčastnil“.
Před plánovanou středeční schůzkou s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským navíc Trump prohlásil, že boje mezi Kyjevem a Moskvou „se nás netýkají“. To je, jak připomíná Politico, „zlověstné prohlášení“ pro napadenou zemi.
Trump testuje spojence
V květnu Pentagon oznámil, že stáhne z Německa pět tisíc vojáků, a zrušil plánované nasazení praporu s zbraněmi dlouhého doletu, včetně raket Tomahawk. Trump potom prohlásil, že „testuje“ evropské spojence žádostmi o podporu během konfliktu v Íránu.
„Zkoušel jsem, jestli tam budou, protože už dlouho říkám, že jim pomáháme. Ale nejsem si jistý, jestli tam budou oni pro nás,“ řekl Trump a dodal, že Itálie, Německo a Francie nás „odmítly“.
„Proč utrácíme stovky miliard dolarů, a ony tu pro nás nejsou, vždycky jsme tu pro ně byli?“ dodal Trump.
Deník Aktuálně.cz už tento týden informoval, jak vypadá současný vztah Američanů s východním křídlem aliance. Země poblíž ruské hranice se na summitu – jehož hlavními tématy jsou výdaje na obranu, zbrojení a podpora Ukrajiny – snaží ukázat, že nejsou černými pasažéry NATO, a zachovat si zmíněnou americkou vojenskou přítomnost.
Mohlo by vás zajímat: Generální tajemník NATO Mark Rutte přijel ještě před summitem na schůzku s Donaldem Trumpem do Bílého domu, aby mu ukázal, kolik nyní spojenci utrácejí na obranu (červen 2026)
Sdílet
Nejnovější videa
