Srebrenica pohřbí 613 obětí masakrů. Letos bez proslovů

Tomáš Rákos
11. 7. 2011 5:22
Pohřeb přináší úlevu stovkám lidí. Další tisíce ale netuší, kde leží těla příbuzných
613 rakví opouští márnici ve Visoku. Příbuzní při společné modlitbě.
613 rakví opouští márnici ve Visoku. Příbuzní při společné modlitbě. | Foto: Reuters

Sarajevo (od našeho zpravodaje) - Už pošestnácté si Bosna a Hercegovina připomíná nejtragičtější epizodu válek, které zachvátily na začátku devadesátých let země bývalé Jugoslávie.

Srebrenická genocida začala v úterý 11. července 1995 poté, co do muslimské enklávy na východě Bosny dorazily jednotky bosenskosrbské armády pod vedením generála Ratka Mladiče.

"Alláh vám nepomůže, Mladič ano," řekl podle svědků bosenskosrbský generál zástupcům muslimské komunity poté, co se s nimi v Srebrenici, bývalém lázeňském městě, poprvé sešel.

Místo, které bylo o dva roky dříve vyhlášeno bezpečnou zónou pod záštitou OSN, poté zažilo sérii masových vražd. Největších, jaké od konce druhé světové války Evropa poznala.

Bosenskosrbští vojáci zmasakrovali na osm tisíc muslimských mužů a chlapců. Zabíjeli i ženy a děti, docházelo také ke znásilňování.

Dnes je masakr ve Srebrenici, spolu s blokádou a ostřelováním Sarajeva, hlavní položkou v obžalovacím spisu proti devětašedesátiletému Mladičovi, kterého srbská policie zatkla a předala do Haagu do rukou Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY).

Do Srebrenice pěšky

Těsně před příchodem Srbů opustilo město asi 15 tisíc lidí. Vydali se přes horské hřebeny směrem k bosenským pozicím. Cestou je ostřelovali Mladičovi vojáci.

Dodnes všichni vědí, kudy přesně muslimové utíkali. Po jejich stopách se letos vydalo zhruba 6000 poutníků.

Od sedmého ročníku Srebrenického mírového pochodu je neodradilo ani počasí. Červenec je v Bosně tradičně nejteplejším měsícem v roce. V Sarajevu a okolí o víkendu teploty dosahovaly 35 stupňů Celisa.

Šestnáct let po masakru šli poutníci po stejných cestách, kudy před šestnácti lety utíkali muslimové ze Srebrenice.

"Jsou mezi námi i stovky cizinců. Z USA, Evropy, Asie i Afriky. Po cestě je zajištěné občerstvení a stany," popsal několikadenní pochod jeho organizátor Muhamed Durakovič pro sarajevský list Osvoboďenje.

Cílem pouti byl memoriál v Potočari, kam několikatisícový dav dorazil v neděli večer. Právě tam bude v pondělí pohřbeno dalších 613 obětí genocidy, jejichž ostatky se podařilo identifikovat.

Kamiony s ostatky zavražděných projíždějí kolem sarajevské tržnice Markale.
Kamiony s ostatky zavražděných projíždějí kolem sarajevské tržnice Markale. | Foto: Reuters

Hledá se 1500 lidí

Náklaďáky s ostatky povražděných Bosňáků vyjely do Srebrenice už v sobotu z města Visoko.

Právě tam sídlí laboratoř Mezinárodní komise pro nezvěstné (ICMP). Zaměstnává vědce, kteří od roku 2001 provedli přes dvacet tisíc testů DNA.

Za pomoci vzorků krve příbuzných se experti snaží identifikovat ostatky, které vyšetřovatelé ještě dnes nalézají rozeseté po celé Bosně a Hercegovině.

ICMP pomohla určit identitu už 6598 nezvěstných obyvatel Srebrenice. Podle generální ředitelky komise příbuzní stále postrádají ostatky dalších 1500 lidí.

Oproti uplynulým letům bude pondělní ceremoniál jiný: Organizátoři úplně zakázali politické projevy. Reagovali tak na přání pozůstalých.

"Už se toho řeklo hodně. To stačí," vysvětlil Camil Durakovič.

 

Právě se děje

před 27 minutami

Francie chce, aby byli zadržení radikálové souzeni v Iráku

Francouzský ministr zahraničí Jean-Ives Le Drian ve středu večer odcestuje do Iráku, aby tam jednal o možnosti postavit před irácké soudy islámské radikály držené v Sýrii. Oznámil to dnes premiér Edouard Philippe.

V syrských táborech a věznicích je na 11.000 bojovníků Islámského státu, mezi nimiž je 2000 cizinců. Kvůli současné turecké ofenzívě na severu Sýrie, kde se mnohé z těchto věznic nacházejí, se šíří obavy z možnosti jejich útěků. Dosud je střeží syrští Kurdové, kteří teď ale čelí tureckým útokům a už varovali, že jim na hlídání vězňů možná nebudou stačit síly.

"Mnozí z těch, jež Kurdové zatkli v Sýrii, spáchali zločiny v Iráku, proto, bude-li to nutné, mohou být souzeni tam," míní francouzský premiér Philippe.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V zakázané zóně na severu Ruska byli zadrženi tři američtí diplomati

Ruská policie v pondělí nakrátko zadržela tři diplomaty USA, kteří cestovali ve vojenské oblasti nedaleko místa srpnové exploze ruské rakety u polárního Severodvinska. Napsala to ve středu agentura TASS s odvoláním na bezpečnostní zdroje. Při nepovedeném testu rakety tehdy zahynulo pět lidí a v oblasti se nakrátko zvýšila radioaktivita. Ambasáda USA tvrdí, že o cestě diplomatů na sever ruské úřady předem informovala.

Agentura TASS napsala, že diplomaté jsou podezřelí z pobytu na území, kam je cizincům vstup bez povolení zapovězen. K takovým územím patří i celé město Severodvinsk, kde jsou velké armádní loděnice. Podle ruského trestního zákoníku mohou být Američané pokutováni do výše 5000 rublů (1800 korun) a vyhoštěni. Podle agentury Interfax byli američtí diplomaté pro prověrce osobních dokumentů propuštěni.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Šance na dojednání brexitové dohody stále existuje, myslí si Johnson

Britský premiér Boris Johnson ve středu na jednání vlády prohlásil, že stále existuje šance na dojednání nové brexitové dohody s Evropskou unií, nicméně shody zatím nebylo dosaženo. Uvedl to Johnsonův mluvčí James Slack. Noční brexitová jednání v Bruselu uzavření dohody o vystoupení Británie z EU nepřinesla a rozhovory pokračují. Země EU nicméně původně chtěly mít již ve středu hotový dokument v ruce, aby se jím ve čtvrtek mohl zabývat unijní summit.

"Premiér seznámil vládu s vývojem brexitových rozhovorů a řekl, že je šance na zajištění dobré dohody, ještě tam ale nejsme. Určitá témata zůstávají nedořešena," citovala agentura Reuters mluvčího Jamese Slacka.

Zdroj: ČTK
Další zprávy