Bělehrad - Sarajevský atentát, při němž bosenský Srb Gavrilo Princip v červnu 1914 zabil následníka trůnu rakousko-uherské monarchie Františka Ferdinanda d'Este, nebyl ani příčinou, ani důvodem první světové války.
Uvedl to generální ředitel Rakouského státního archivu Wolfgang Maderthaner v rozhovoru poskytnutém bělehradskému listu Politika.
Rakouský historik tak odpověděl na otázku deníku, zda je Srbsko kvůli Principovu atentátu odpovědné za vypuknutí první světové války.
"(Atentát) byl pro habsburskou monarchii vítanou záminkou k rozběhnutí válečné mašinérie již dávno plánovaným směrem... Zároveň posloužil imperialistickým velmocím Evropy jako signál k otevření válečných front po celém kontinentu," citovala Politika šéfa Rakouského státního archivu.
Podpora preventivní války
Při objasňování svého názoru Maderthaner podle deníku poukázal na to, že je obecně známo a dobře zdokumentováno bezmála ultimativní naléhání náčelníka rakousko-uherského generálního štábu Conrada von Hetzendorfa na císaře Viléma II. a na příslušné činitele tehdejšího německého generálního štábu, aby Vídeň podpořili v preventivní válce buď proti Itálii, nebo proti Srbsku, pokud se k tomu naskytne příležitost.
Srbská média se už několik měsíců intenzivně věnují tématu viny za první světovou válku, respektive role, kterou sehrál Gavrilo Princip. Obavy, že u příležitosti letošního stého výročí vypuknutí tohoto válečného konfliktu bude Bělehrad obviňován jako jeho hlavní viník, jsou patrné i mezi srbskými politiky.
Během vojenské přehlídky uspořádané 28. června 1914 v bosenské metropoli přepadla arcivévodu Františka Ferdinanda d'Este skupina šesti atentátníků, jejichž vůdcem byl Danilo Ilič.
Po předchozím nezdařeném bombovém útoku na kolonu vozů zastřelil následníka trůnu a jeho choť Žofii Chotkovou na jiném místě srbský separatista Princip. V pozadí vražedného spiknutí stál náčelník srbské vojenské rozvědky a šéf srbské nacionalistické organizace Černá ruka Dragutin Dimitrijevič.
