Koupaliště ve východoněmeckém městě Halle zakázalo vstup lidem, kteří neumějí dostatečně dobře německy. Provozovatelé to zdůvodnili tím, že návštěvníci musejí dodržovat řád, a neumí-li německy, nemohou si jej přečíst. Rozhodnutí vyvolalo ostrou debatu. Koupaliště čelí na sociálních sítích obvinění z rasismu, řada lidí ale kroku vyjadřuje podporu.
"Musíme si být jistí, že návštěvnice a návštěvníci rozumějí pravidlům pro koupání, a být v tom důslední, abychom zajistili bezpečnost lidí, kteří se přijdou vykoupat," řekl agentuře DPA Mathias Nobel, provozovatel přírodního koupaliště u jezera Heidesee. To leží na severozápadě města Halle, které má zhruba 220 000 obyvatel.
Podle Nobela bude o tom, kdo bude moci dovnitř, rozhodovat pokladní u vstupu. Pokud už tam bude problém se s návštěvníkem domluvit, vstupenku mu neprodá. Důvodem zavedení pravidla byl incident z minulého víkendu.
Nobel, který sám pracuje na koupališti jako plavčík, musel vytahovat malé dítě, které se dostalo do příliš velké hloubky. Podle něj situace vznikla právě kvůli neporozumění německým výstražným tabulím. "Naše jezero je na některých místech hluboké až 13 metrů. To je prostě nebezpečné," řekl.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Kavárník a nepolitik. Zelenskyj si vybral premiéra, který pro něj „není hrozbou“
Ukrajina má nového premiéra. Poslanci parlamentu ve čtvrtek schválili do čela vlády dosavadního šéfa energetické společnosti Naftogaz Serhije Koreckého. Kdo je 48letý krizový manažer, který má zemi provést jedním z nejtěžších období války?
Vedro zabíjí potichu. V Evropě umírají hlavně senioři, Česko řeší, zda je připravené
Jedna devadesátiletá žena chodila doma ve svetru a tvrdila, že venku rozhodně nemůže být 35 stupňů. Jiní senioři byli nezvykle unavení, přestávali jíst a pili méně než obvykle. „Přehřátí kolikrát ani nevnímají,“ říká ředitelka terénní pečovatelské služby Hana Janů. Zkušenost z Nového Města na Moravě ukazuje problém, který podle odborníků během vln veder ohrožuje miliony lidí v Evropě.
Soud udělil vysoké tresty za zřícení Morandiho mostu v Janově
Janovský soud udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zahynulo 43 lidí. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l´Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal 12 let vězení. V procesu je více než 50 obžalovaných a soud nyní čte své rozhodnutí, píší agentury.
Google bude muset v EU otevřít služby konkurenci v AI, rozhodla komise
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom ve čtvrtek informovala Evropská komise (EK).
Ahmadínežádova sázka na Izrael nevyšla. Íránský exprezident skončil v domácím vězení
Izrael se několik let snažil získat íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda jako informátora a později ho dokonce plánoval dosadit do čela země v případě, že by režim v Teheránu padl. V pondělí to napsal deník The New York Times s tím, že Ahmadínežád kvůli opletačkám s agenty Mossadu skončil v domácím vězení pod dohledem Íránských revolučních gard.