Spravoval peníze čínské elity, pak záhadně zmizel. Miliardář dostal u soudu 13 let

Jana Václavíková Jana Václavíková
Aktualizováno 19. 8. 2022 10:22
Únos miliardáře Siaa Ťien-chuy přímo z hotelového pokoje v Hongkongu před pěti lety vyvolal obavy, kam až sahá čínská moc. Siao navíc na první pohled nevypadal jako typická oběť - měl dobré vztahy s čínskou komunistickou stranou i vazby na rodinu prezidenta Si Ťin-pchinga. Po letech, kdy o něm nebyly žádné zprávy, s ním nedávno začal v Číně soud. Ten ho v pátek poslal na 13 let za mříže.
Kanadské velvyslanectví v Pekingu.
Kanadské velvyslanectví v Pekingu. | Foto: Reuters

V hongkongské pobočce hotelového řetězce Four Seasons žil Siao Ťien-chua už několik měsíců. Přestože měl kanadský pas a chvíli před svým zmizením obdržel i diplomatický pas karibského státu Antigua a Barbuda, většina jeho obchodů se zaměřovala na Čínskou lidovou republiku. Zůstával proto blízko. 

Po jeho zmizení v lednu 2017 ho rodina označila za pohřešovaného, druhý den ale oznámení stáhla s tím, že se jí podařilo kontakt obnovit. Následovalo prohlášení Siaa v novinách, podle kterého měl být v zahraničí kvůli lékařskému zákroku a odmítl, že by byl unesen nebo převezen na pevninskou Čínu. Případ začínal být čím dál podezřelejší.

Kamerové záznamy navíc ukazovaly něco zcela jiného. Podle nich skupina mužů vyvezla Siaa z hotelu na kolečkovém křesle, zatímco měl zakrytou hlavu, píše britská stanice BBC

V té době přitom čínská policie nesměla operovat na území Hongkongu. Obava o vydávání podezřelých do komunistické země vedla v roce 2019 k velkým protičínským protestům v městském státě, připomíná americká stanice NBC News.

K povolení vydávání nakonec došlo, a sice díky bezpečnostnímu zákonu, který před dvěma lety schválila vláda v Pekingu. Kvůli nařízení v Hongkongu už téměř neexistuje politická opozice, provoz ukončila i nezávislá média a kritici režimu ve velkém emigrovali. Zákon, který je vágně napsaný, by totiž umožnil jejich vyšetřování a souzení v Číně.

Studentský vůdce, který nepodporoval protesty

Až do roku 2020 neexistovaly o Siaovi žádné nové informace. Poté čínské úřady potvrdily, že miliardář je v zemi a spolupracuje s policií na vyšetřování svých firem. Na konci června s ním v Šanghaji začal soud.

V pátek ho shledal vinným z nezákonného čerpání ze státních fondů, zpronevěry svěřeného majetku, nezákonného využívání finančních prostředků a úplatkářství. Siao byl odsouzen ke třinácti letům ve vězení. Zároveň on i jeho firma musí zaplatit pokutu - Siao ve výši šest a půl milionu jüanů (23,3 milionu korun), společnost Tomorrow Holdings Co rekordních 55 miliard jüanů (197 miliard korun), píše agentura Reuters.  

Jak se však miliardář, který byl členem komunistické strany a v roce 2016 měl majetek v hodnotě šest miliard dolarů (146 miliard korun), soukromé letadlo a tým bodyguardek, stal stíhanou osobou v Číně? 

Kanadský miliardář čínského původu Siao Ťien-chua.
Kanadský miliardář čínského původu Siao Ťien-chua. | Foto: Chinese University of Hong Kong

Siao Ťien-chua se narodil v chudé farmářské vesnici, byl jedním ze šesti dětí v rodině. Odmala byl velmi inteligentní, proto se už ve 14 letech dostal na prestižní Pekingskou univerzitu. "Každé ráno vstal v pět hodin a běžel studovat do hor. Dokázal recitovat každý text z paměti. Četl dokonce i příručky pro učitele," řekl americkému deníku New York Times jeho kamarád z dětství Kuo Čching-tchao.

"Chtěl být vysoce postaveným politikem, četl všechno - od knih o sociálních vědách a marxismu až po sebrané spisy Mao Ce-tunga," potvrzuje Čou Čchun-šeng, který ho doučoval matematiku. 

V roce 1989, kdy mu bylo pouhých 17 let, se stal prezidentem studentské unie. Měl být tedy tím, kdo bude za studenty vyjednávat s vládou požadavky na demokratizaci. Protože byl však loajální vůči komunistické straně, vznikla alternativní unie, která se vydala protestovat na náměstí Nebeského klidu. Demonstrace byla následně násilně rozehnána. 

Siao díky svému postoji získal výhody - například půjčku na založení prvního podniku. Začal obchodovat s novými technologiemi a naučil se investovat. Své peníze mu svěřovali ti nejbohatší Číňané, většinou potomci zakladatelů Čínské lidové republiky nebo politici. Mezi jeho klienty byla také sestra a zeť generálního tajemníka Čínské komunistické strany Si Ťin-pchinga

Komunikace se zahraničními médii

Toto propojení mohlo být podle magazínu Foreign Policy také důvodem, proč se Siao pekingské vládě nakonec znelíbil. Na bohatství Si Ťin-pchingovy rodiny upozorňovala po jeho převzetí moci v zemi v roce 2012 zahraniční média. A Siao, který byl v textech zmíněn jako ten, kdo peníze čínských elit investuje, listu New York Times odpověděl. 

"Akcionáři neměli žádné výhody díky spojení s vládou nebo díky své rodině, když si koupili podíly v investiční firmě. Šlo o legitimní obchodní transakci a bylo také legální, když z obchodu odešli," stálo v odpovědi. V textu bylo i zmíněno, že rodina nejmocnějšího muže Číny za obchod získala 2,4 milionu dolarů (58 milionů korun). 

 

Právě se děje

Další zprávy