Lamová pod tlakem protestních akcí již v červnu pozastavila proces schvalování zákona, demonstranti však požadují jeho úplné zrušení. Tento požadavek v úterý také zopakovali. Lamovou přitom obvinili, že její prohlášení jsou pouhé hrátky se slovy.
Kvůli návrhu extradičního zákona plní od června ulice Hongkongu davy demonstrantů při největších protestech od předání bývalé britské kolonie pod nadvládu Číny v roce 1997. Kritici jsou přesvědčeni, že by zákon narušil právní nezávislost poloautonomního Hongkongu.
"Opakuji, že takový plán neexistuje. Ten návrh je mrtvý," řekla na úterní tiskové konferenci pročínská správkyně Hongkongu.
Opozice nejnovější prohlášení Lamové odmítla. "Náš požadavek je úplné stažení návrhu zákona. Lamová si jen hraje se slovy," uvedl Chan Wai Lam William, který stojí v čele jedné ze studentských organizací, jež demonstrace organizují.
Další z organizátorů protestů Jimmy Sham z Občanské fronty za lidská práva řekl, že Lamová by měla splnit požadavky demonstrantů a skončit "s výroky, které klamou veřejnost". Kromě stažení návrhu zákona protestující vyzývají rovněž k rezignaci Lamové, propuštění zadržených demonstrantů a k vyšetření policejních zásahů proti účastníkům protestů.
V čele protestních akcí proti zákonu o extradici stojí především mladí obyvatelé Hongkongu, k demonstracím se však v nebývalé míře připojují i lidí z dalších věkových a společenských vrstev. Protestující se obávají, že lidé vydaní do Číny by tam mohli čelit vágním obviněním z ohrožení národní bezpečnosti a nespravedlivým procesům. Demonstrace několikrát přešly v násilí, začátkem července protestující dokonce nakrátko obsadili parlament.
Komunistická vláda v Pekingu zprávy o hongkongských protestech přísně cenzuruje v obavách, aby se nestaly inspirací pro podobné demonstrace na pevnině. Lamová se obyvatelům Hongkongu již několikrát omluvila za krizi, kterou návrh zákona způsobil.
Podívejte se na video z demonstrací v Hongkongu:
