Spor o železnici: Češi, starejte se radši o Temelín

Monika Horáková
1. 10. 2010 14:30
Železniční spojení mezi Jihlavou a rakouským Waidhofenem je už roky zpřetrhané
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Monika Horáková

Fratres/Slavonice - Snahy o co nejdřívější obnovení železnice mezi Telčí na české straně a Waidhofenem na rakouské straně stále neutichají.

Senátor Václav Jehlička, který byl do roku 2002 také starostou Telče, napsal dokonce výzvu rakouským občanům, aby po svých zastupitelích požadovali pomoc při obnovení trati.

"Přišly kladné reakce ze strany rakouských občanů, ale také jedna negativní. Komentátor Hannes Ramharter z regionálního týdeníku Niederösterreichische Nachrichten napsal, že když si Češi nenechají mluvit do jaderné elektrárny Temelín, nemají také Rakušanům mluvit do obnovování jejich železnice," uvedl asistent senátora Oldřich Zadražil.

Otevřený dopis podle jeho slov vznikl v srpnu letošního roku. Senátor Jehlička se jako zakládající člen Svazku obcí Železnice Kostelec - Slavonice nemohl zúčastnit tematického odpoledne v rakouském Fratres, kde se o obnově tratě diskutovalo. Napsal proto alespoň text, který organizátoři na místě přečetli.

V textu se mimo jiné uvádí: "Od pádu železné opony před dvaceti lety neustále hovoříme o potřebě budování mostů mezi našimi národy. Vyzývám všechny, kdo k tomu mají co říci: „ Méně hovořme a společně jeden konkrétní most obnovme". (...)

Václav Jehlička. Rakouský komentátor mu vzkázal, ať se radši stará o Temelín
Václav Jehlička. Rakouský komentátor mu vzkázal, ať se radši stará o Temelín | Foto: Ondřej Besperát

Žádejte své obecní a zemské představitele o pomoc a činy v této věci. Konkrétně tak podpořte obnovení železničního spojení mezi Rakouskem a Českou republikou otevřením železničního přechodu Slavonice - Fratres."

Železnice je na české straně v provozu, na hranici ovšem končí. Na rakouské straně jsou koleje na několika místech přerušeny. Dolnorakouská vláda, do jejíž správy se železnice od příštího roku dostane, říká, že na obnovu trati nemá peníze.

Podle dosud známých informací by obnova po mnoha letech, kdy byla železnice mimo provoz, stála 28 milionů eur. 

Místo železnice silnice a obchvaty?

Za obnovu železnice se u dolnorakouské vlády původně přimlouvali také rakouští i čeští starostové, jejichž obce se u železnice nacházejí.

Obchvat u Grosshaslau stál 20 milionů eur
Obchvat u Grosshaslau stál 20 milionů eur | Foto: Neue Thayatalbahn

V červnu letošního roku však rakouští starostové nečekaně souhlasili se záměrem vlády odložit revitalizaci železnice na neurčito a na její trase vybudovat cyklostezku a nasadit také dočasné autobusové spojení. To bude spojeno také s výstavbou silnic a obchvatů. 

Friedrich Zibuschka, projektant dopravních cest Dolního Rakouska, Aktuálně.cz potvrdil, že starostové se záměrem souhlasí a že není v zájmu zemského hejtmana postupovat v rozporu s požadavky starostů.

Čeští starostové byli z tohoto ústupku překvapení. Na české straně už podle původních dohod zrevitalizovalí železnici až k rakouské hranici. O týden později však získali příslib dolnorakouské vlády, že obnova trati zůstává i nadále společným cílem. "Od té doby však k žádným jednáním nedošlo," říká starosta Telče Roman Fabeš čtyři měsíce po získání příslibu. 

Dolnorakouská vláda se musí také pravidelně vypořádávat s kritikou ze strany rakouských občanských sdružení. Těm se nelíbí, že vláda měla obnovu železnice jako prioritu jen do doby, kdy ji sama nemusela spravovat. Navíc pochybují, že výstavba silnic a obchvatů bude levnější než případná obnova železnice.

"Například jen silniční obchvat u obce Großhaslau stál 20 milionů eur," říká Egon Schmidt, předseda spolku Neue Thayatalbahn.

Dolní Rakousko má však na české straně i své zastánce. Jihočeský hejtman Jiří Zimola se již dříve pro Aktuálně.cz vyjádřil, že pochybuje, že by byl případný provoz železnice na rakouské straně rentabilní.  

 

Právě se děje

před 47 minutami

Vojáci vyslaní do Washingtonu kvůli nepokojům se stáhnou

Americký ministr obrany Mark Esper nařídil stažení vojáků vyslaných do oblasti hlavního města Spojených států kvůli nepokojům. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Reuters. Odchod vojska, které do regionu nenáleží posádkou, žádala washingtonská starostka Muriel Bowserová.

Kvůli vyhrocené situaci byli do Washingtonu vysláni vojáci a také gardisté z jiných amerických států, ačkoli hlavní město USA stejně jako všechny americké státy má vlastní národní gardu. "Chceme, aby vojsko a vojáci z jiných států opustili Washington," řekla ve čtvrtek Bowserová.

Pentagon původně vyslal do Washingtonu jako zálohu pro případ nepokojů asi 1600 vojáků, do ulic ale nasazeni nebyli. Část vojáků již oblast opustila a ti zbývající, kterých je asi 900, odejdou nyní. Podle Reuters podepsal Esper rozkaz, aby se vojáci vrátili na domovské základny Fort Bragg v Severní Karolíně a Fort Drum ve státě New York.

Zdroj: ČTK
Další zprávy