V úterý padala v Moskvě ostrá slova směrem do Spojených států. Ministerstvo zahraničí varovalo před ozbrojenou intervencí. Byl by to prý katastrofický scénář. Už tak podle Rusů hrozí ve Venezuele krveprolití a chaos.
"Washington se snaží svrhnout vládu, která se mu nelíbí," stojí v oficiálním textu. Vyjádřil se také Dmitrij Peskov, mluvčí prezidenta Vladimira Putina.
"Považujeme pokus uzurpovat si moc ve Venezuele za odporující mezinárodnímu právu," upozornil mluvčí. Dodal, že Rusko nedostalo od Venezuely žádost o vojenskou pomoc, ale nesdělil, jak by Putin reagoval, kdyby takovou žádost dostal.
Moskva si vybudovala s prezidentem Madurem exkluzivní vztahy. Poskytla Venezuele ekonomickou pomoc, podepsala kontrakty na spolupráci při těžbě ropy. Oba státy se dohodly také na vojenském partnerství. V prosinci přistály na venezuelském letišti poprvé dva ruské strategické bombardéry. Několik dní poté, co Putin přijal Madura v Kremlu.
Loni ruské investice ve Venezuele přesáhly hodnotu čtyř miliard dolarů, Putin s Madurem podepsali smlouvy na dalších šest miliard dolarů.
Ruská tisková agentura RIA Novosti ve své středeční zprávě uvedla v titulku: "Venezuela nesplnila americký scénář, teď má dva prezidenty."
Pokud by se opozici podařilo Madura dostat z úřadu, není jasné, jak by se nový prezident a jeho vláda ke spolupráci s Ruskem postavili. Podle opozice Maduro není legitimním prezidentem, protože loňské volby byly zmanipulované a výsledky zfalšované.
Guaidóa uznaly za prezidenta kromě USA také Kanada, Argentina, Brazílie nebo Kolumbie. Madura vedle Ruska podporuje Čína, Turecko, Mexiko a Kuba. Španělsko a Francie vyzvaly k novým, demokratickým prezidentským volbám.
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s novináři vojenskou intervenci výslovně nevyloučil. "Pokud Maduro a jeho lidé odpoví násilím, pokud se rozhodnou uškodit komukoli z členů parlamentu, pro USA jsou na stole všechny možnosti, co se týče odvetných opatření," varoval Trump.
V reakci na Trumpovo uznání Guaidóa prezidentem přerušil Maduro s USA diplomatické styky a američtí diplomaté dostali 72 hodin na opuštění Venezuely.
Opozice svolává po celé Venezuele demonstrace za Madurovo odstoupení. Důvodem nespokojenosti je hluboká ekonomická krize. V obchodech není k dostání základní zboží a inflace se vymkla kontrole. Pro tento rok očekává Mezinárodní měnový fond míru inflace deset milionů procent.
Rozhodující v boji o moc ale bude postoj armády. Její špičky zatím jednoznačně podpořily Madura.
