Jako zatím poslední se nálezem 18 tisíc let starých ostatků pravěké ženy zabýval mezinárodní vědecký tým antropologa Deana Falka z Floridské státní univerzity. Vědci pod jeho vedením dospěli k názoru, že druh Homo sapiens opravdu měl doposud nepopsaného současníka.
O Falkově tvrzení ale mezi vědci shoda rozhodně nepanuje. Řada akademiků se takovému zařazení "hobita" - jak je sporný nález kvůli své metrové výšce nazýván - brání a prosazuje názor, že šlo jen o zdeformovaného člověka rozumného.
Pravdu máme my, tvrdí všichni
Žena nalezená na indonéském ostrově Flores podle skeptiků trpěla mikroencefalií - vzácnou chorobou, která se projevuje abnormálním zmenšením hlavy. S tímto vysvětlením přišel v srpnu loňského roku profesor Robert Eckhardt z pensylvánské univerzity.
Eckhardt došel k závěru, že jde o předka pygmejů, domorodých obyvatel nízkého vzrůstu, kteří obývají tichomořské ostrovy i dnes. Zpochybnil tak předchozí výzkum profesora Falka.
Ten se ale odmítl vzdát svého "nového" člověka oficiálně nazvaného podle místa nálezu Homo floresiensis a provedl ještě daleko propracovanější bádání. S pomocí počítačových rekonstrukcí porovnával jeho tým lebku "hobití" ženy s lebkami deseti zdravých lidí a devíti jedinců postižených mikroencefalií.
A dospěl k jednoznačnému závěru. "Podívejte, vždyť vůbec nevypadá jako mikroencefalik. Ve skutečnosti je to jeho přesný opak," komentuje nová zjištění Falk. Žena měla podle něj výrazně vyvinutý mozek, jaký u této vzácné nemoci najít nelze.
Studie vydaná v rámci oficiální zprávy americké Národní akademie věd argumentuje tím, že výzkum neprokázal žádnou shodu s lebkami lidí trpících mikroencefalií. Ve dvou rysech našli vědci podobnost s lebkou moderního člověka, v ostatních znacích se "hobit" liší.
Pochyby nezmizely
Falk si je existencí vyhynulého druhu Homo floresiensis jistý a klade si proto další otázky. Ptá se například, jaký je jeho původ. Podle něj existuje možnost, že se vyvinul z lidského předchůdce Australopithéka. "Hobit" prý také může být trpasličí formou druhu Homo erectus.
Optimismus floridského antropologa mírní další skeptické hlasy, které se ozvaly i po jeho nejnovějším výzkumu. Chicagský odborník na primáty Robert Martin sice možnost objevení dalšího typu člověka zcela nevylučuje, ale zároveň se přiklání k teorii, že vykopaná kostra patří pouze postiženému modernímu člověku.
Martin pochybuje o tom, že má Falkův tým k dispozici dost poznatků o mikroencefalii. "Mám pocit, že si jen tak hráli s měřící technikou, dokud neměli něco, co se jim hodilo," hodnotí Martin počínání svých vědeckých kolegů.
Ideální místo pro evoluci
Ostatky pravěké ženy malého vzrůstu nalezli badatelé v jeskyni na tichomořském ostrově Flores v roce 2003. Objevit se jim podařilo i kosti dalších jedinců, kterým ale chyběly lebky - hlavní důkazy ve vědeckém sporu.
Vědecký tým antropologa Falka pokládá ostrov situovaný východně od Bali za ideální místo pro vývoj specifického lidského typu. Neobvyklou evoluci měla způsobit značná izolovanost ostrova od okolního světa.
Vědci odhadují, že se "hobiti" dostali na Flores asi před 840 tisíci lety a vymřeli bez jakéhokoliv kontaktu s dalšími vývojovými liniemi lidského druhu.
