Spolu s Británií skončí v EU také angličtina. Dosavadní pravidla bude nutné změnit

Zahraničí Zahraničí
27. 6. 2016 19:50
Evropská unie bude muset kvůli Brexitu změnit svá jazyková pravidla, aby udržela angličtinu jako jeden z oficiálních jazyků. Tvrdí to bývalá eurokomisařka a nyní polská europoslankyně Danuta Hübnerová. Británie totiž jako jediná označila angličtinu jako svůj oficiální jazyk a s jejím odchodem by zanikl důvod angličtinu v EU používat. Přitom je to nejrozšířenější jazyk při oficiálních i neoficiálních jednáních.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Brusel - Brexit může mít nečekaný dopad na jazyková pravidla Evropské unie. Do oficiálního seznamu jednacích řečí se totiž dostanou jen ty jazyky, které za úřední označí některý ze členských států. Pokud by Británie z EU vystoupila, zanikl by proto spolu s tím podle nynějších pravidel také důvod používat angličtinu.

„Máme nařízení, podle kterého má každá země EU právo oznámit jeden úřední jazyk,“ vysvětlila polská europoslankyně Danuta Hübnerová deníku Politico. „Irové zvolili gaelštinu, Malťané maltšinu. Jediní Britové vybrali angličtinu,“ řekla Hübnerová.

Podle europoslankyně bude jedinou šancí na záchranu angličtiny jako jednacího jazyka EU změna společných pravidel. Seznam dnes čítá 24 řečí a angličtina má mezi nimi výsadní postavení. Je suverénně nejrozšířenějším jazykem, a to při oficiálních i neoficiálních jednáních.

List Wall Street Journal si ale všiml, že po oznámení výsledků britského referenda začala Evropská komise ve svých veřejných výstupech více používat francouzštinu a němčinu.

 

Právě se děje

teď

Obcím i krajům stoupl přebytek rozpočtu, Schillerová kritizovala nedostatek investic

Obce loni hospodařily s přebytkem 25,5 miliardy korun a kraje s přebytkem 5,8 miliardy korun. Předloni obce vykázaly přebytek 8,3 miliardy korun a kraje 82 milionů korun. Celkově tak hospodaření územních rozpočtů včetně dobrovolných svazků obcí loni skončilo s přebytkem 31,7 miliardy korun, zatímco o rok dříve to bylo 8,8 miliardy korun.

"Finance obcí a krajů jsou ve skvělé kondici. Jejich hospodaření skončilo již osmým rokem po sobě v přebytku. (…) Celkové příjmy samospráv dlouhodobě rostou. Na tom mají největší zásluhu daňové příjmy," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Méně příznivou zprávou podle ní jsou ale údaje o investicích samospráv. "Loni sice kraje a obce proinvestovaly dohromady téměř 124 miliard korun, stále to ale bylo o 30 procent méně, než kolik si naplánovaly," dodala.

Celkové příjmy územních rozpočtů loni vzrostly o 61,5 miliardy korun na 594,1 miliardy korun a celkové výdaje o 38,6 miliardy na 562,4 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy