Spokojené NATO opustilo Libyi, hledá se ztracený poklad

Martin Novák Martin Novák
1. 11. 2011 8:42
Mise Severoatlantické aliance oficiálně skončila o půlnoci z pondělí na úterý
Zbytky munice, poházené u cesty nedaleko Syrty.
Zbytky munice, poházené u cesty nedaleko Syrty. | Foto: Reuters

Tripolis - Severoatlantická aliance se stáhla z Libye. Válka pro ni skončila a cokoliv se v severoafrické zemi stane dál, bude to už bez účasti NATO. Mise skončila přesně o půlnoci z pondělí na úterý. Po sedmi měsících.

"Náš vojenský úkol byl splněn," zhodnotil výsledek stručně několik hodin před ukončením míse generální tajemník Aliance Anders Fogh Rasmussen.

Libyjská Přechodná národní rada (NTC) žádala, aby NATO ještě zůstalo do konce roku, ale neuspěla.

Rada bezpečnosti OSN v souvislosti s ukončením války v pondělí vyzvala novou libyjskou vládu, aby zajistila zbraně, které se po bojích nacházejí v zemi. Důvodem je obava, že se dostanou do rukou teroristů nebo překupníků.

Státy Severoatlantické aliance vystoupily do libyjského konfliktu 19. března. Francouzská letadla bombardovala pozice jednotek Muammara Kaddáfího na okraji Benghází, aby zastavila jejich postup a zabránila jim v dobytí hlavního centra povstalců.

Ve stejný den také Američané vypálili na vybrané libyjské cíle střely s plochou dráhou letu Tomahavk a začalo ničení libyjské protiletadlové obrany.

V prvních dnech šlo o samostatnou vojenskou akci Francie, Velké Británie a Spojených států, NATO se oficiálně ujalo velení operace 31. března.

Do úderů se zapojily také letouny Kanady, Belgie, Dánska nebo Norska.

Do operace se zapojilo celkem šestnáct států, Česká republika mezi nimi nebyla. Česká vláda to odůvodnila tím, že armáda musí především plnit své úkoly v Afghánistánu.

Podle údajů, které poskytla sama Aliance, NATO uskutečnilo celkem 9600 úderů na pozemní cíle v Libyi. Zničeno bylo necelých šest tisíc "objektů", z toho zhruba tisíc tanků.

K posledním akcím patřil 20. října útok na kolonu automobilů ujíždějících ze Syrty. Jak se později ukázalo, byl v konvoji i Muammar Kaddáfí. Vojáci Přechodné národní rady jej poté v Syrtě dopadli a zabili.

NATO tvrdí, že se snažilo vyhnout ztrátám na životech civilistů a drtivá většina zásahů směřovala na Kaddáfího vojenské cíle. Z provedených útoků byl nejvíce kritizován nálet na libyjskou televizi, několikrát také letouny Aliance omylem bombardovaly pozice povstalců.

V některých členských zemích Aliance se ozývala kritika za to, že v době krize eurozóny a hrozby recese se utrácejí peníze za vojenský zásah, který z bezpečnostního hlediska nebyl pro USA ani Evropu nutností.

Útok měl legální bázi v podobě rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 1973, která vyzvala k ochraně libyjských civilistů před represemi Kaddáfího režimu.

Rusko rezoluci nevetovalo, ale později kritizovalo NATO, že smysl textu překroutilo a z ochrany civilistů se stala válka proti Kaddáfímu.

Většina Libyjců uvítala pád režimu a smrt vůdce, který Libyi vládl 42 let, mnozí v ulicích měst bouřlivě oslavovali.

Důvodem k oslavám však rozhodně není fakt, že války a chaosu využili zloději k rozkradení části cenných libyjských památek.

Z depozitářů v Benghází na východě země zmizelo osm tisíc mincí, soch a šperků z různých historických epoch. Z římského, byzantského nebo raně islámského období.

Nejstarší cennosti pocházejí z řeckého období z šestého století před naším letopočtem.

Několik soch a zlatých šperků se údajně objevilo v Egyptě, například na tržišti v Alexandrii. O spolupráci Libyjci požádali Interpol. Prošetřuje se podezření, že na loupeži se podíleli lidé, kteří cennosti naopak měli za úkol hlídat.

Řada památek obrovské ceny se ztratila také během války v Iráku, kde dav v dubnu 2003 zaútočil na budovu Iráckého národního muzea v Bagdádu několik dní po pádu Saddáma Husajna a vstupu amerických vojáků do města.

Většinu exponátů tehdy vedení muzea stihlo uklidit do skrýší ve sklepích, ale některé artefakty se objevily v zahraničí na aukcích i na nabídkách ke koupi na internetu.

 

Právě se děje

Další zprávy