Spojenec Čechů v Bruselu může skončit. Předsedu Evropské rady Tuska ostřelují jeho vlastní Poláci

Ondřej Houska Ondřej Houska
7. 2. 2017 13:00
Státy Evropské unie se musí brzy rozhodnout, jestli chtějí dál ve funkci předsedy Evropské rady Donalda Tuska. Tomu na konci května vyprší mandát. Tusk má momentálně na starosti především unijní summity, a může tak výrazně ovlivnit, na čem se země EU domluví. Češi Tuska jednoznačně podporují, je jedním z jejich hlavních spojenců. Podpora mu však chybí v jeho domovském Polsku, kde jsou u moci jeho úhlavní nepřátelé. Mimo jiné kvůli tomu v úterý navštíví Polsko i německá kancléřka Angela Merkelová.
Předseda Evropské rady Donald Tusk na summitu na Maltě.
Předseda Evropské rady Donald Tusk na summitu na Maltě. | Foto: Reuters

Brusel/Varšava - Jeden z největších spojenců Česka právě bojuje o své politické přežití.

Bývalý polský premiér Donald Tusk momentálně šéfuje Evropské radě, tedy i summitům nejvyšších představitelů Evropské unie. Na schůzkách, kde se v Bruselu pravidelně scházejí premiéři nebo prezidenti států osmadvacítky, se rozhoduje o těch nejdůležitějších otázkách fungování Unie.

Tusk na nich dlouhodobě prosazuje názory blízké těm českým.

V Polsku jsou ale u moci Tuskovi úhlavní nepřátelé, konzervativně nacionalistická strana Právo a spravedlnost.

"Tusk je ikonou zla a hlouposti," řekl nedávno v polském rozhlase ministr zahraničí Witold Waszczykowski. Předseda Práva a spravedlnosti a faktický lídr Polska Jaroslaw Kaczyński zase několikrát zopakoval, že Varšava už Tuska v čele Evropské rady nechce.

Kaczyński Tuska například obviňuje, že stál za údajným spiknutím, které v roce 2010 při leteckém neštěstí připravilo o život jeho bratra a tehdejšího polského prezidenta Lecha Kaczyńského. Podle vyšetřovatelů byl ale pád polského vládního speciálu u ruského Smolenska nehoda.

Za Tuska bojuje i Merkelová

Tuskovi vyprší jeho mandát na konci května. O tom, jestli bude do funkce zvolen podruhé, by měly země Unie rozhodnout v březnu.

Právě teď se proto v zákulisí dohaduje, kdo funkci obsadí. Ve Varšavě o tom v úterý jedná i německá kancléřka Angela Merkelová, která chce polské lídry přesvědčit, aby s prodloužením Tuskova funkčního období souhlasili.

Česko jednoznačně prosazuje, aby Tusk v jedné z nejvlivnějších funkcí v EU pokračoval. "Tusk nám pomáhá, kudy chodí," řekl Aktuálně.cz vysoce postavený český vládní zdroj, který vzhledem k citlivosti tématu nechtěl být jmenován. Dodal, že "kdyby byl v Tuskově funkci kdokoliv jiný, bylo by to z hlediska Česka horší".

Česká republika oceňuje hlavně Tuskův přístup k ruské agresi na Ukrajině nebo k migrační krizi.

Tusk například - i přes odpor německé kancléřky Merkelové - prosadil, aby se společným evropským cílem stalo uzavření takzvané balkánské trasy. Tou přišel z Turecka přes Řecko do Evropy v letech 2015 až 2016 zhruba milion žadatelů o azyl.

Tusk totiž může výrazně ovlivnit to, na čem se lídři zemí Unie domluví. Jako předseda Evropské rady řídí schůzky premiérů a prezidentů zemí EU, které se konají několikrát ročně. Připravuje jejich agendu a tým jeho lidí píše závěry každého jednání.

Předseda se během summitu snaží vyjednat kompromis, který by byl přijatelný pro všechny.

Zástupce hlavně střední Evropy?

Země z jihu a západu Evropy Tuskovi zpočátku vyčítaly, že se ve své funkci příliš ohlíží na zájmy střední Evropy. Přitom by měl respektovat požadavky všech.

Tyto stížnosti se týkaly hlavně Tuskova tvrdého prosazování sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině nebo jeho názorů na energetiku.

Lídři zemí Unie zvolili Tuska za svého předsedu v srpnu 2014. Podle Česka tehdejší polský premiér nebyl jen kandidátem Polska, ale celé visegrádské čtyřky.

Varšava tak podle Prahy nemá právo jednostranně zablokovat Tuskovo znovuzvolení, aniž by to konzultovala s ostatními zeměmi V4.

Ke zvolení na dalšího dva a půl roku Tusk potřebuje podporu kvalifikované většiny lídrů zemí osmadvacítky. To znamená, že pro něj musí hlasovat 16 z 28 států a zároveň členské státy, které zastupují nejméně 65 % celkového počtu obyvatel EU.

Podle dostupných informací by měl Tusk potřebné hlasy bez problémů získat.

Polsko tedy jeho kandidaturu samo zablokovat nemůže. Zároveň by ale bylo velmi neobvyklé, aby byl do vysoké funkce v Bruselu zvolen někdo, koho odmítá jeho vlastní země.

Jenže polská vláda Kaczyńského strany Právo a spravedlnost má mezi ostatními státy Unie jen minimum spojenců. Bruselské instituce i řada členských zemí polskou vládu obviňují, že svým tažením proti Ústavnímu soudu ohrožuje základy právního státu.

Kdo místo Tuska?

Donald Tusk zatím nemá žádného protikandidáta. Francouzský deník Le Parisien ale přišel se spekulací, že o funkci má velký zájem končící francouzský prezident François Hollande. Tomu letos vyprší mandát a kvůli velmi nízké popularitě v zemi už znovu nekandiduje.

Není ale příliš pravděpodobné, že by státy Unie vybraly do tak vysoké funkce politika, který z postu francouzského prezidenta odchází s drtivým neúspěchem.

Tuskovi by nicméně mohl uškodit fakt, že jeho středopravicová polská strana Občanská platforma je v rámci EU členkou Evropské lidové strany. A její zástupci už šéfují Evropské komisi i Evropskému parlamentu.

Druhý největší evropský politický blok, socialisté, by tak mohl požadovat, aby předsednictví Evropské rady převzal jejich kandidát či kandidátka. Německý deník Süddeutsche Zeitung ovšem tvrdí, že Tusk má plnou podporu nejen lidovců, ale právě i socialistů.

Za Tuskem tak kromě jeho vlastních Poláků stojí drtivá většina, pokud ne úplně všechny ostatní země. Nasvědčovala by tomu i přezdívka, kterou Tusk od premiérů a prezidentů zemí osmadvacítky získal minulý týden na summitu na Maltě: "Náš Donald".

Tedy jiný Donald než nový americký prezident.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Evropský parlament odsoudil polský zákaz potratů. Ohrožuje podle něj zdraví žen a povede k tajným interrupcím

Evropský parlament ve čtvrtek odsoudil říjnové rozhodnutí polského ústavního soudu zásadně omezit možnost umělého přerušení těhotenství. Podle europoslanců tento de facto zákaz potratů ohrožuje zdraví polských žen a povede k výraznému rozšíření tajně prováděných a méně bezpečných interrupcí. Omezení je podle evropských zákonodárců dalším důkazem posilování vlivu polských vládnoucích politiků na justici.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil. V tiskové zprávě to oznámila mluvčí komory Lenka Desatová. Plášil působil od roku 2001 jako soudní exekutor v Praze 7 a v minulosti byl mimo jiné členem Legislativní rady vlády. Byl zakládajícím členem Exekutorské komory ČR a také dlouholetým členem jejího prezidia. V čele komory pak stál od roku 2018.

"Zasadil se o další transparentnost a elektronizaci komory, která za jeho působení významným způsobem zefektivnila svou činnost. Významným způsobem také přispěl k zapojení komory do legislativních procesů a k užší spolupráci s orgány veřejné moci," sdělila Desatová. Za Plášilova působení v prezidiu také podle ní posílila Exekutorská komora ČR svou pozici v Mezinárodní unii soudních exekutorů.

Exekutorská komora České republiky sdružuje soudní exekutory, vykonává jejich samosprávu a dohlíží nad jejich úřední činností. Členství v komoře je pro všechny exekutory ze zákona povinné. Komora sídlí v Praze a má pobočku v Brně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy