Napsala to dánská rozhlasová stanice Danmarks Radio (DR), podle níž to vyplynulo z vnitřního šetření Dánské obranné zpravodajské služby. DR se odvolává na devět nejmenovaných zdrojů, které mají informace o vyšetřování.
NSA podle zprávy DR pomocí dánských tajných služeb shromažďovala informace o politicích v Německu, Francii, Švédsku a Norsku. Předmětem amerického zájmu byli kromě Merkelové například tehdejší šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier či lídr opozice Peer Steinbrück, tvrdí zpráva.
Podobné nařčení se objevilo také v roce 2013, kdy někdejší spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden zveřejnil množství utajovaných informací, které odhalily značný rozsah americké elektronické a telefonní špionáže. Monitorování se týkalo desítek milionů Američanů i politiků jiných zemí, včetně Merkelové. Bílý dům tehdy obvinění zcela nepopřel, uvedl však, že telefon německé kancléřky nebyl a nebude odposloucháván.
Vnitřní vyšetřování Dánské obranné zpravodajské služby podle DR začalo v roce 2014. Důvodem měly být obavy vyvolané Snowdenovým odhalením ohledně operací NSA. Podle zprávy DR, o níž informuje několik evropských tiskových agentur, NSA získala přístup ke komunikaci prominentních politických činitelů. Dostala se k jejich textovým zprávám, telefonním hovorům, mohla sledovat jejich internetovou aktivitu včetně toho, co vyhledávají.
V Dánsku ústí řada internetových podmořských kabelů vedoucích například ze Švédska, Německa, Nizozemska, Norska, či Británie. NSA se na ně podle DR ve spolupráci s dánskou zahraniční rozvědkou napojila a s pomocí zvláštního nástroje nazývaného XKeyscore v nich vyhledávala komunikaci vybraných činitelů podle jejich telefonních čísel.
Dánská ministryně obrany Trine Bramsenová na dotaz novinářů odmítla komentovat "spekulace" ohledně činnosti tajných služeb. "Mohu jen obecněji říct, že tato vláda zastává stejný postoj jako vyjádřil bývalý premiér z let 2013 a 2014 - systematické odposlouchávání blízkých spojenců je nepřijatelné," uvedla ve vyjádření.
NSA na žádost o komentář nereagovala, zatímco kancelář ředitelky amerických tajných služeb (DNI) se podle Reuters k věci odmítla vyjádřit.
Dánský zákonodárce Karsten Honge ze Socialistické lidové strany, jež podporuje vládní sociální demokraty, prohlásil, že ohledně kauzy bude interpelovat dánské ministry obrany a spravedlnosti. "Vláda musí vysvětlit, jak se stalo, že Dánsko sloužilo jako ochotný nástroj pro americké zpravodajské služby a co to bude znamenat pro spolupráci se sousedy Dánska."
Snowden na Twitteru po zveřejnění zprávy v neděli uvedl, že současný prezident Joe Biden byl tehdy "do skandálu hluboce zapojen", protože sloužil jako viceprezident někdejšího šéfa Bílého domu Baracka Obamy. Snowden dodal, že by celá věc měla být plně odtajněna.
Snowden je ve Spojených státech obviněn z krádeže vládního majetku, neoprávněného sdělování informací o obraně státu a z úmyslného sdělování tajných zpravodajských informací. Uchýlil se proto do ruského exilu. Předtím, než zveřejnil informace o rozsahu americké špionáže, američtí zpravodajští činitelé trvali na tom, že NSA nikdy vědomě neshromažďovala data ze soukromých telefonních záznamů.
