Hydroville převeze šestnáctičlennou posádku potichu a bez vypouštění jakýchkoliv škodlivých látek do prostředí. Jde o první plavidlo na světě, které spaluje vodík v dieselovém motoru. Během tohoto procesu se neuvolní žádný oxid uhličitý ani siřičitý. Jediným vedlejším produktem je oxid dusíku, který ale katalyzátor přemění na neškodný dusík a vodu.
Člun vlastní belgická společnost Compagnie Maritime Belge (CMB), která se dostala do čela závodu, jehož cíl je najít způsob, jak námořní průmysl přispěje svým dílem k řešení klimatické krize.
Next to @energy_observer lies #Hydroville, small passenger ship on hydrogen, introduced by #CMB in #portofantwerp and winner #sustainabilityaward 2018. Project is testing hydrogen as fuel alternative. #portofantwerp ambition to install hydrogen station, 1st one in the world! pic.twitter.com/bmlObbplRR
— Port of Antwerp (@PortofAntwerp) March 22, 2019
Právě lodní doprava vypouští ještě více emisí než letecká.
Dohromady jsou letadla a lodě zodpovědné za pět procent skleníkových plynů vypouštěných do atmosféry, z toho přes tři procenta jdou na vrub námořní dopravě. Kdybychom námořní dopravu postavili na úroveň jednotlivých států, šlo by o šestého největšího znečišťovatele ovzduší na světě, po Číně, USA, Indii, Rusku a Japonsku.
A pokud se nepřijde na to, jak i do tohoto průmyslového odvětví zapojit nové zelené technologie, bude to v budoucnosti ještě horší. Lodě převážejí 90 procent veškerého zboží, se kterým se na světě obchoduje.
Mezinárodní námořní organizace (IMO) varuje, že pokud se nic nezmění a lodě budou dál spalovat fosilní paliva, vzrostou emise v tomto odvětví do konce tohoto století o 50 až 250 procent. To by znamenalo, že v roce 2050 bude námořní doprava produkovat 17 procent celosvětových emisí škodlivých plynů.
Nové předpisy pro lodě
IMO se tomu snaží zabránit a zavázala se, že do roku 2050 naopak sníží emise nejméně o 50 procent. Od ledna 2020 začne platit zákaz plavidel používajících palivo s obsahem síry vyšším než 0,5 procenta, v současnosti může mít palivo 3,5 procenta síry. Právě oxid siřičitý je největším problémem u velkých nákladních lodí. Lodní palivo je méně rafinované a při jeho spalování vzniká velký objem síry.
Je to velmi ambiciózní plán, protože na velkých nákladních plavidlech doposud nebyly nové zelené technologie nikdy používány.
Investice a vývoj ale pomáhají posouvat velké společnosti, které se samy zavázaly výrazně snížit emise. Například americká firma Amazon v září oznámila nákup 100 tisíc elektrických dodávek na rozvoz zboží. Bez uhlíkové stopy chce doručovat své produkty také například švédská Ikea. Plnit takové cíle ale nejde v rámci celosvětového obchodu s loděmi, které stále pohání nafta.
Uvědomují si to i mnohem menší hráči. Koalice tichomořských států, které jsou na lodní dopravě zcela závislé, nedávno žádala u OSN o finanční pomoc na nákup nových lodí, které nevypouštějí emise. Trajekty se zásobami potravin nebo s turisty připlouvají na Tuvalu nebo Šalamounovy ostrovy s každodenní pravidelností. Přispívají tak k oteplování atmosféry, následně tání ledovců a zvyšování hladiny oceánů, což ohrožuje přímo existenci těchto států.
Zelené technologie
"Plavidla na bázi vodíku jsou jediným řešením s nulovými emisemi," vysvětlil pro americkou stanici CNN generální ředitel belgické společnosti CMB Alexander Saverys. Zatím je jediným plavidlem na vodíkový pohon malý člun Hydroville, firma ale nedávno podepsala spolupráci s japonskou dopravní společností na výrobu prvního hybridního trajektu, který bude pohánět vodík a nafta. Hotový by měl být v roce 2021. Do té doby firma pracuje na vývoji větších nákladních člunů. V příštích deseti letech chce přijít na trh i s kontejnerovými loděmi na vodíkový pohon. "Hydroville je malý projekt, který předběhl svou dobu o deset let," vysvětlil Saverys.
Existují ale i jiné cesty. Na konci srpna dokončil svou první plavbu největší plně elektrický trajekt na světě. Zkušební trasa vedla mezi dvěma dánskými ostrovy. Loď, která uveze asi 200 cestujících a 30 automobilů, poháněly pouze baterie. Na jedno nabití je schopna urazit až 22 námořních mil.
Na elektrických lodích pracuje i dánská firma Maersk, vůbec největší námořní dopravní společnost na světě.
Špinavý turismus
Letos v červenci pak dokončila v Norsku plavbu vůbec první výletní loď na hybridní pohon. Loď MS Roald Amundsen od společnosti Hurtigruten plula kolem severního pobřeží Norska až do Hamburku a díky bateriím mohla na část cesty zcela vypnout dieselové motory. Množství vypuštěných emisí tím snížila o 20 procent.
Výletní lodě představují obrovskou zátěž pro životní prostředí. Například výletní lodě jedné jediné společnosti Carnival Corporation vyprodukují desetkrát více emisí než všechna auta v Evropě dohromady, ukázala nedávná studie. Mezinárodní firma se sídlem na Floridě vlastní sedm z dvaceti nejvíce znečišťujících lodí.
Některé evropské přístavy vydávají vyhlášky, které zakazují kotvit luxusním výletním lodím, jež nesplňují limity stanovené na vypouštění oxidů síry. Například francouzské přístavní město Cannes od příštího roku nedovolí vylodění pasažérů z takových lodí.
