


Běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka občas kvůli drsným metodám, díky kterým se více než 32 let drží u moci, přezdívají „poslední evropský diktátor“. Od začátku války na Ukrajině se spekuluje, zda se postsovětská země, již ruští vojáci využili jako základnu pro útok na Kyjev, do války také zapojí. Zatím se tak nestalo, Lukašenko tak alespoň svérázně popisuje počátky celé invaze.

„Věřím, a náš generální štáb je téhož názoru, že kdyby ruské jednotky pokračovaly v ofenzivě na Kyjev, nezůstal by tam nikdo, ani Zelenskyj,“ prohlásil Lukašenko v nedávném rozhovoru pro saúdskoarabskou televizi al-Arabíja na adresu ukrajinského prezidenta.
Putinovy jednotky dosáhly okrajů ukrajinské metropole již na začátku invaze, tedy na přelomu února a března 2022, a podle Lukašenkových slov „tehdy všichni chápali, že dny Ukrajiny jsou sečteny“.
Rusové se skutečně již v úvodních hodinách invaze pokusili za pomoci výsadkářů obsadit strategické letiště Hostomel poblíž Kyjeva, odtud vést bleskový útok na hlavní město a obsadit klíčové instituce, což by výrazně zkomplikovalo efektivní odpor ukrajinských obránců.
Po neúspěchu této operace se ruská armáda opakovaně pokusila Kyjev obklíčit, ovšem vlivem nedostatku sil a pomalého postupu na částech fronty se jí to nepodařilo.
Těžké ztráty a problémy s logistikou nakonec vedly k utlumení útočných operací na ruské straně a úspěšnému ukrajinskému protiútoku.
Běloruský prezident má ale pro obrat v útoku na Kyjev svoje specifické vysvětlení. Jeho ruský protějšek měl podle něj nařídit ruským vojskům stáhnout se z oblasti metropole kvůli tomu, že ho o to požádali „určití politici a určité síly“ s tím, že chtějí mezi Ruskem a Ukrajinou obnovit mír.
Kvůli tomu, aby se „obnovil mír mezi znepřátelenými stranami“, se prý Putin skutečně rozhodl zavelet k ústupu od Kyjeva. Rusové ale byli podle Lukašenka oklamáni.
„Byl to Vatikán a překvapivě i židovská lobby, Izraelci. Ti jménem Zelenského prohlásili: ‚To je ono, uzavíráme mír,‘“ vysvětloval běloruský prezident, kdo je prý za ústup ruských sil odpovědný.
Běloruský vládce se rovněž domnívá, že ve válce, která trvá již pátým rokem, nikdo nedosáhl svých cílů, ale že ruská armáda je „úspěšnější a postupuje vpřed“.
Lukašenko také Zelenskému, se kterým měl v poslední době hned několik výměn názorů skrze média, doporučil, aby byl „opatrnější a obezřetnější“. Vzkázal mu, aby „se uklidnil a neprovokoval jeho ani běloruský lid“.
Koncem května běloruský prezident prohlásil, že Zelenskyj podle něj může brát drogy a pravděpodobně trpět duševní poruchou. Předtím Zelenskyj prohlásil, že se Rusko snaží Minsk zatáhnout stále hlouběji do války s Ukrajinou, a Lukašenkovi pohrozil „preventivními opatřeními“.






Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Komise o tom ve středu informovala v tiskové zprávě.



Zatímco americký prezident Donald Trump hrozí Íránu další eskalací bojů, uvnitř amerického ministerstva obrany údajně sílí „kultura mlčení“. Kvůli ní prý Trump nezná skutečný rozsah nedostatku klíčových raket, na nichž americká armáda závisí. Zdroje z Pentagonu situaci přičítají především ministru obrany Petu Hegsethovi.



Někdejší modelingový agent Daniel Siad, který měl vazby na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, byl nalezen mrtvý ve svém domě ve Francii. Píší o tom agentura AFP a deník Le Figaro s odvoláním na prokuraturu v Nanterre.



Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu oznámil, že hovořil se zmocněnci amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem o tom, jak posílit diplomacii a přiblížit mír. Ukrajina se s podporou Západu pátým rokem brání ruské agresi. Tři kola rozhovorů, uspořádaná před rozpoutáním americko-izraelské války proti Iráku, však k žádnému průlomu nevedla.



Okupovaný Krym čelí od konce května rostoucí energetické krizi, která se z problémů s benzinem změnila ve výpadky proudu, vody a potíže se zásobováním. Zatímco úřady situaci zlehčují, obyvatelé popisují zavřené podniky, kazící se potraviny i improvizovanou humanitární pomoc.