


Běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka občas kvůli drsným metodám, díky kterým se více než 32 let drží u moci, přezdívají „poslední evropský diktátor“. Od začátku války na Ukrajině se spekuluje, zda se postsovětská země, již ruští vojáci využili jako základnu pro útok na Kyjev, do války také zapojí. Zatím se tak nestalo, Lukašenko tak alespoň svérázně popisuje počátky celé invaze.

„Věřím, a náš generální štáb je téhož názoru, že kdyby ruské jednotky pokračovaly v ofenzivě na Kyjev, nezůstal by tam nikdo, ani Zelenskyj,“ prohlásil Lukašenko v nedávném rozhovoru pro saúdskoarabskou televizi al-Arabíja na adresu ukrajinského prezidenta.
Putinovy jednotky dosáhly okrajů ukrajinské metropole již na začátku invaze, tedy na přelomu února a března 2022, a podle Lukašenkových slov „tehdy všichni chápali, že dny Ukrajiny jsou sečteny“.
Rusové se skutečně již v úvodních hodinách invaze pokusili za pomoci výsadkářů obsadit strategické letiště Hostomel poblíž Kyjeva, odtud vést bleskový útok na hlavní město a obsadit klíčové instituce, což by výrazně zkomplikovalo efektivní odpor ukrajinských obránců.
Po neúspěchu této operace se ruská armáda opakovaně pokusila Kyjev obklíčit, ovšem vlivem nedostatku sil a pomalého postupu na částech fronty se jí to nepodařilo.
Těžké ztráty a problémy s logistikou nakonec vedly k utlumení útočných operací na ruské straně a úspěšnému ukrajinskému protiútoku.
Běloruský prezident má ale pro obrat v útoku na Kyjev svoje specifické vysvětlení. Jeho ruský protějšek měl podle něj nařídit ruským vojskům stáhnout se z oblasti metropole kvůli tomu, že ho o to požádali „určití politici a určité síly“ s tím, že chtějí mezi Ruskem a Ukrajinou obnovit mír.
Kvůli tomu, aby se „obnovil mír mezi znepřátelenými stranami“, se prý Putin skutečně rozhodl zavelet k ústupu od Kyjeva. Rusové ale byli podle Lukašenka oklamáni.
„Byl to Vatikán a překvapivě i židovská lobby, Izraelci. Ti jménem Zelenského prohlásili: ‚To je ono, uzavíráme mír,‘“ vysvětloval běloruský prezident, kdo je prý za ústup ruských sil odpovědný.
Běloruský vládce se rovněž domnívá, že ve válce, která trvá již pátým rokem, nikdo nedosáhl svých cílů, ale že ruská armáda je „úspěšnější a postupuje vpřed“.
Lukašenko také Zelenskému, se kterým měl v poslední době hned několik výměn názorů skrze média, doporučil, aby byl „opatrnější a obezřetnější“. Vzkázal mu, aby „se uklidnil a neprovokoval jeho ani běloruský lid“.
Koncem května běloruský prezident prohlásil, že Zelenskyj podle něj může brát drogy a pravděpodobně trpět duševní poruchou. Předtím Zelenskyj prohlásil, že se Rusko snaží Minsk zatáhnout stále hlouběji do války s Ukrajinou, a Lukašenkovi pohrozil „preventivními opatřeními“.



Šarže minerální vody Natura jemně perlivá, z níž pochází lahev, jejíž laboratorní rozbor podle slovenských hygieniků naznačil přítomnost žíraviny, se podle hygieniků v Česku nevyskytuje. Podle informací výrobce byla dodána jen na slovenský trh, uvedla na sociální síti X hygienická služba, která spadá pod české ministerstvo zdravotnictví.



Vojenská policie v úterý zadržela tři lidi v souvislosti s vyšetřováním rozsáhlé trestné činnosti při zadávání veřejných zakázek v Ústřední vojenské nemocnici v Praze (ÚVN). Mezi zadrženými jsou bývalí a současní náměstci nemocnice. Policie o tom informovala na síti X. Státní zastupitelství uvedlo, že zatím nebyl nikdo obviněn. Podle nemocnice se vyšetřování týká bývalého vedení.



Zákaz cestování mezi okresy jako za covidu připomíná SSSR. Stát by měl být při takových rozhodnutích opatrnější, míní předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka. „O covidu ale chceme hrozně málo mluvit,“ podotýká. Šimka v podcastu Střelnice kritizuje i touhu policie šmírovat občany, brání právo na zbraň a přiznává, že si nad zákony často říká: „Pane Bože, proč tohle platí?“



Ukrajinský parlament v úterý schválil návrh prezidenta Volodymyra Zelenského na odvolání generálního prokurátora Ruslana Kravčenka, který minulý týden sám podal demisi v souvislosti korupčním skandálem na jeho úřadu. Návrh podpořilo 317 poslanců, potřeba bylo nejméně 226 hlasů, informovala ukrajinská média.



Elektřina i plyn prudce zdražují. Někteří ekonomové mluví o první fázi energetické krize. Že je situace vážná, připustil i premiér Andrej Babiš (ANO), který řekl, že očekává celoevropské řešení. Vicepremiér Karel Havlíček pak promluvil o dopadech případných opatření na český státní rozpočet.