Špidla: Počkejme na jaderné reaktory čtvrté generace

Radim Klekner Radim Klekner
9. 1. 2012 20:53
Jaderná koncepce české vlády je příliš konzervativní, říká v rozhovoru bývalý eurokomisař
Vladimír Špidla
Vladimír Špidla | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Namísto stovek miliard korun, které chce kabinet Petra Nečase investovat do nových dvou bloků Temelína, by Česko mělo raději usilovat o vylepšení přenosné sítě a snížení spotřeby, tvrdí někdejší eurokomisař Vladimír Špidla.

V rozhovoru pro Aktuálně.cz popsal, jak by měl vypadat energetický mix budoucnosti. A proč by nesázel na současné jaderné reaktory.

A.cz: Česká vláda klade ve své energetické koncepci velký důraz na jadernou energetiku. Je to podle vás správné?

Záleží na tom, co máte na mysli pod pojmem "jaderná energetika". Ta existuje samozřejmě v té podobě, v jaké ji chce rozšiřovat vláda. Pak tady ale máme ve vývoji jaderné reaktory čtvrté generace.

Současné reaktory přijdou do důchodu za nějakých třicet let a je otázkou, zda je rozumné stavět kapacity, které jsou založené na čtyřicet let staré technologii, a tím zablokovat veškerou další modernizaci na šedesát či osmdesát let. A to v situaci, kdy máme značný přebytek energetických zdrojů.

Pozice jaderné energetiky v českém mixu se dá jistě diskutovat, ale z mého hlediska je vládní strategie zoufale konzervativní a nepředpokládá, že energetika je nyní ve stadiu technologického a koncepčního zlomu.

A.cz: Jdeme ale proti evropskému trendu. Německo jádro opouští, Švédsko, Itálie se rozhodly jaderné programy neobnovovat, Francouzi chtějí část atomových elektráren zavřít…

Myslím, že u nás máme poněkud nepřiměřené zalíbení v jaderné energetice. Ta otázka zní: Mají ty stovky miliard, které se investují do nových dvou bloků Temelína, smysl? Nedalo by se za ně pořídit něco rozumnějšího? Nebylo by možné za ně českou energetiku významně inovovat? Zlepšit přenosovou síť a výrazně snížit spotřebu? 

To není ideologická otázka, zda jádro absolutně ano, či ne, jde o racionální zhodnocení investic. Jádro ve své aktuální podobě renesanci nezaručuje. Tu může jaderná energetika naopak zažít, pokud se začnou budovat reaktory čtvrté generace, které nepracují s klasickým štěpným materiálem.

Klasické jádro zůstalo okrajovým zdrojem

A.cz: Ne všichni ale jádro opouštějí. Na jaderné energetice staví Rusko, Indie a Čína ji chtějí napodobit.

Málokdo si uvědomuje, jak malá je dnes celková instalovaná kapacita atomových elektráren. Ve světovém mixu představují asi 6,8 procenta celkového objemu primární energie a to je méně než obnovitelné zdroje, které představují 11 procent.

V zásadě se dá říci, že klasické jádro, které se na počátku jevilo jako univerzální zdroj, zůstalo zdrojem okrajovým. Většina inovačních kapacit jde nyní jiným směrem. Jako rozumnou věc vidím modernizovat Dukovany a prodloužit jejich životnost, soustředit se ale na zastaralou technologii v případě nových bloků Temelína se mi nezdá rozumné.

Odhadnout dobu výstavby nových bloků je složité, ale myslím, že se příliš nezmýlím, když budu předpokládat uvedení do provozu začátkem 30. let 21. století.

A.cz: Je tady ještě jeden problém, který není dořešen, a sice odpady. Jediné Švédsko buduje hlubinné úložiště, ostatní země o skladování jaderného odpadu diskutují, ale celá záležitost ustrnula na místě. Česko je příliš malá země, aby hlubinná úložiště budovala…

No, nejsme malá země a hlubinné úložiště můžeme někde vybudovat…

A.cz: Není ale vyzkoušeno, co to udělá…

Tak to dnes nikdo nemůže vědět, protože než se celá věc vyzkouší, bude to trvat hodně dlouho. Musí se to zavrtat do nějakého stabilního podloží, většinou se používá žulové, nebo se používají staré solné doly.

U nás samozřejmě nic takového dosud není vybudováno, u našich elektráren se hromadí odpad v meziskladech v ocelových kontejnerech. Ty nejsou ovšem skladovány v podzemí. Na reálné vyřešení otázky hlubinného úložiště budeme muset počkat ještě několik desítek let. 

Německé rozhodnutí zrálo dvacet let

A.cz: Německé vládě je v souvislosti s plánovaným výstupem z jaderné energetiky předhazován oportunismus. Většina německé společnosti je vůči jádru silně skeptická.

Německo od jádra skutečně odejde a představy, že Němci jednoho dne prozřou, jsou prostě naivní. Shodli se na tom již dříve sociální demokraté a Zelení a teď křesťanští demokraté a liberálové, takže to není nějaké nahodilé rozhodnutí, tohle zrálo dvacet let.

Další vláda bude mít silný podíl Zelených a představa, že by Němci zase couvli, je mylná. V jiných druzích energie je většina inženýrského nadání a Německo jako inženýrsky zdatná země se zmocní těch technologií, které se právě teď rodí, a tak se stane opět producentem a inovačním lídrem.

Rozhodnutí o vystoupení z jaderné energetiky padla ve Švýcarsku a Belgii, Itálie se rozhodla vůbec jaderné elektrárny nebudovat a ani britská renesance není už tak pravděpodobná, jak se uvažovalo dříve. Podíl jaderné energie je považován za příliš vysoký také ve Francii a jeho redukce je pravděpodobná.

Němci prostě dospěli k názoru, že jádro ve své současné podobě je zastaralá technologie a nevidí v něm budoucnost.

 

Právě se děje

před 6 minutami

"V Austrálii máme taky problémy." Desetitisíce Australanů protestovaly proti rasismu

Desítky tisíc lidí dnes přišly v australských městech vyjádřit podporu protestům, které se ve Spojených státech konají už více než týden v souvislosti s úmrtím černocha George Floyda při brutálním policejním zásahu. Agentura Reuters píše, že manifestace v Sydney se mohla uskutečnit poté, co soud zrušil zákaz shromažďování, jež platí kvůli pandemii nemoci covid-19.

Odvolací soud Nového Jižního Walesu, v němž Sydney leží, zákaz manifestace zrušil pouhých 12 minut před jejím plánovaným začátkem. Znamená to, že jejím účastníkům nehrozí zatčení. Policie ale vyzývá lidi, aby mezi sebou dodržovali rozestupy.

V Brisbane přišlo proti rasismu protestovat více než 10.000 lidí a nejen tam, ale i v Sydney upozorňovali na diskriminaci Austrálců. Domorodí obyvatelé se na australské populaci podílejí 2,4 procenty, nicméně tvoří více než čtvrtinu odsouzených v australských věznicích, uvedla na svých internetových stránkách americká televize CNN. Mezi lety 1980 a 2011 v policejní vazbě zemřelo 449 Austrálců, což odpovídá 24 procentům všech těchto případů úmrtí.

"Protesty tady jsou inspirovány tím, co se děje ve Spojených státech," řekl CNN australský novinář Angus Watson. "Tady v Austrálii ale také máme problémy," dodal.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Polský premiér Morawiecki doufá, že Spojené státy část vojáků z Německa pošlou do Polska

Polský premiér Mateusz Morawiecki dnes v rozhovoru pro rádio RMF24 řekl, že doufá, že Spojené státy část z vojáků, které údajně plánují stáhnout z Německa, přesunou do Polska. Varšava patří mezi nejbližší spojence Washingtonu v Evropě. List The Wall Street Journal v pátek napsal, že americký prezident Donald Trump nařídil, aby z Německa odešlo 9500 ze stávajících 34.500 vojáků.

"Opravdu doufám, že jako výsledek mnoha jednání, která jsme měli (s USA) část těchto vojáků skutečně přijde do Polska," řekl Morawiecki. "Rozhodnutí je nyní na Spojených státech," dodal.

Americká velvyslankyně v Polku Georgette Mosbacherová minulý měsíc na okraj sporu o jaderné zbraně mezi Spojenými státy a Německem na Twitteru poznamenala, že "pokud chce Německo zmenšit jaderný potenciál NATO a oslabit alianci, pak příslušné síly a prostředky možná přijme Polsko, které alianční povinnosti plní vzorně, uvědomuje si rizika a je na východním křídle NATO".

Zdroj: ČTK
Další zprávy