Spící gigant Antarktida se začíná probouzet. Letos tu roztálo nejvíce ledu v historii měření

Helena Truchlá Helena Truchlá
19. 2. 2017 20:00
Vědci v letošním antarktickém létě naměřili rekordní úbytek ledu v jižní Antarktidě, je ho tam nejméně za bezmála 40 let. Kontinent, který dosud odporoval trendům globálního rozpouštění ledu, se tak nejspíš začíná měnit. Méně ledu zhorší schopnost planety odrážet teplo, změnit se může i cirkulace mořských proudů, říká Pavel Kapler, vedoucí několika antarktických výprav.
Antarktida – ilustrační foto.
Antarktida – ilustrační foto. | Foto: Reuters

Washington - V Antarktidě vrcholí léto a jako každý rok tam odtála část mořského ledu. V letošní sezoně ho ale zmizelo nejvíce v historii měření.

Podle amerického Národního střediska pro data o sněhu a ledu (NSIDC) se území pokryté ledem zmenšilo na 2,287 milionu kilometrů čtverečních.

To je méně než dosud naměřené minimum z roku 1997. A také úplně nejméně v historii satelitních pozorování, která začala v roce 1979.

Zatímco na severu planety v Arktidě led ubývá posledních několik desetiletí, jižní Antarktida tomuto trendu dosud odolávala. Satelity NASA tam ještě v roce 2014 odhalily naopak více mořského ledu než při předchozích pozorováních.

Ředitel NSIDC Mark Serreze upozorňuje, že výsledky jsou dosud předběžné. "Ale pokud se nestane něco neobvyklého, pak jsme opravdu svědky negativního rekordu," vysvětlil pro agenturu Reuters. "Antarktidu jsme vždy z hlediska globálního klimatu považovali za spícího giganta, ale zdá se, že teď se začíná probouzet." říká Serreze. 

Zjištění je podle odborníků dalším důkazem globální změny klimatu. A jak vysvětluje Pavel Kapler, který stál v čele pěti českých expedic do Antarktidy, úbytek ledu může mít dalekosáhlé důsledky.

"Antarktida je obrovská bílá plocha, odrážením slunečního záření ochlazuje planetu," popisuje Kapler. Její zmenšení by proto mohlo způsobit bezprecedentní oteplování. Již rok 2016 byl přitom podle OSN nejteplejším v historii.

K řetězové reakci klimatických změn by mohla podle Kaplera přispět také změna slanosti vody kolem antarktického pobřeží, ke které dochází kvůli tání. Tato voda přitom ovlivňuje cirkulaci mořských proudů.

Antarktická OSN

Výzkum ledovců a jejich proměn v souvislosti se změnou klimatu je jednou z hlavních oblastí zájmu vědců, kteří právě dokončují výpravu na českou antarktickou stanici Johanna Gregora Mendela. Ta letos v únoru oslaví deset let fungování a čeští vědci za dobu její existence ke zkoumání klimatu významně přispěli.

V březnu 2015 například naměřili historicky nejvyšší teplotu na Antarktidě, a sice 17,8 stupně Celsia. "Takové teplo v období tamního podzimu je dalším důkazem toho, že se s klimatem něco děje," říká Kapler, který tehdy expedici vedl.

Právě existence vlastní základny opravňuje Českou republiku k hlasování v Antarktickém smluvním systému. Organizace, která sdružuje politiky a právníky a je jakousi obdobou OSN pro nejjižnější kontinent, se zabývá i klimatem.

Vědci mají v organizaci poradní hlas. "Zastoupeni jsme v Komisi pro environmentální záležitosti. Ta mimo jiné hledá způsoby, jak eliminovat vliv výzkumných stanic na životní prostředí," popisuje Kapler.

Vše zhoršuje oxid uhličitý

Mořského ledu bylo celý loňský rok na planetě výrazně méně, než ukazují průměrné hodnoty za poslední desetiletí. Kvůli neobvykle vysokým teplotám taje led také v severní Arktidě, kde momentálně panuje meteorologická zima.

Situaci ještě zhoršují emise oxidu uhličitého. Každých 1000 kilogramů CO2 v atmosféře může podle NSIDC za úbytek tří čtverečních metrů ledu.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 27 minutami

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásil Islámský stát

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters. Exploze v mešitě ve čtvrti Šakar Dara si vyžádala nejméně 12 obětí na životech. Stala se při pátečních modlitbách u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr, kterým končí postní měsíc ramadán.

Islamistické hnutí Tálibán a afghánská vláda, které spolu vedou boje, vyhlásily od čtvrtka u příležitosti svátku třídenní příměří. Útok na mešitu Tálibán odsoudil již v pátek, jeho mluvčí ho ale podle agentury AP tehdy připsal afghánské tajné službě.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy