


Americké ministerstvo obrany je čím dál více znepokojeno sílící špionáží Spojených států ze strany Izraele, píše server NBC News s odkazem na dva nejmenované americké činitele. Podle nich Pentagon zvýšil hodnocení hrozby špionáže od nejbližšího spojence USA na nejvyšší úroveň. Bílý dům a izraelská ambasáda v USA označily zprávu za nepravdivou.

Hlavní vojenská zpravodajská služba amerického ministerstva obrany v interním dopise, který viděl jeden ze zdrojů NBC News, zvedla hrozbu ze strany Izraele na úroveň "kritická".
Pentagon se podle zdrojů obává, že se Izrael snaží špehovat vysoce postavené americké představitele s cílem získat informace o jednáních a rozhodování administrativy prezidenta Donalda Trumpa, která se týkají konfliktů na Blízkém východě.
Podle jednoho ze současných amerických činitelů zahrnuje hodnocení sedmistránkový dokument a obsahuje graf. Podle tohoto úředníka dokument uvádí, že se schopnost Izraele provádět lidskou špionáž a technický sběr informací nachází na "kritické úrovni". Dokument podle zdroje také zmiňuje řadu konkrétních incidentů, které vyvolaly zvýšené obavy USA.
Mluvčí izraelského velvyslanectví ve Washingtonu v prohlášení uvedl, že tvrzení, že Izrael špehuje USA, je naprosto nepravdivé." Izrael neshromažďuje zpravodajské informace o amerických subjektech, natož o představitelích americké vlády," řekl mluvčí. "Izraelské zpravodajské aktivity jsou zaměřeny na jeho nepřátele, nikoli na spojence. Jakékoli tvrzení o opaku je buď založeno na nesprávných informacích, nebo je politicky motivované," dodává prohlášení.
Zástupce Bílého domu v prohlášení rovněž označil zprávu za nepravdivou. "Celý tento příběh je smyšlený a vychází z informací od někoho, kdo nemá o situaci vůbec ponětí," uvedl.
Pentagon věc komentovat odmítl.
Ačkoli je běžné, že se spojenci a nepřátelé po celém světě navzájem špehují, současní i bývalí američtí úředníci uvedli, že nedávné aktivity Izraele daleko přesahují rámec běžné a očekávané špionáže, píše NBC News. Zdroje nevěděly, zda rozhodnutí zpravodajské služby Pentagonu o zvýšení úrovně kontrarozvědné hrozby vyvolal nějaký konkrétní incident.
Americký prezident Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu měli v uplynulém týdnu ostrou telefonickou výměnu názorů týkající se války s Íránem a izraelských vojenských operací v Libanonu. Trump později v rozhovoru připustil, že Netanjahua v souvislosti s operacemi v Libanonu označil za šílence.
Od uzavření příměří na začátku dubna Trump usiluje o diplomatickou dohodu s Íránem, která by ukončila válku, kterou Izrael a USA zahájily 28. února. Izrael je skeptický ohledně toho, zda by Írán jakoukoli vyjednanou dohodu dodržoval. Netanjahu podle západních úředníků prosazuje obnovení bombardování Íránu a nesouhlasí s Trumpem, který na něj tlačí, aby omezil útoky proti Íránem podporovanému militantnímu hnutí Hizballáh v Libanonu. Podle zdrojů NBC News Izrael zajímá hlavně to, jak se USA rozhodují ohledně Íránu a jestli se chystají boje obnovit, nebo konflikt ukončit.



Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatek ve výši 20 procent hodnoty přepravovaného nákladu. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Námořnictvo USA později sdělilo, že námořní blokádu vůči Íránu začnou USA uplatňovat v úterý.



Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková v pondělí parlamentu předložila svou demisi, uvedla agentura Reuters s odvoláním na předsedu zákonodárného sboru Ruslana Stefančuka, podle něhož se poslanci věcí budou brzy zabývat. První kroky k vytvoření nové vlády by podle Reuters parlament mohl učinit už v úterý.



Do říjnových obecních voleb v Praze by měl hnutí ANO vést místostarosta Prahy 4 Jan Hušbauer, napsal v pondělí server iDNES.cz. Předseda ANO Andrej Babiš serveru sdělil, aniž Hušbauera jmenoval, že na lídrovi je shoda, ale ještě ho neschválil celorepublikový výbor hnutí.



Německá vláda ruší problémový program fregat F126, které měly být největšími loděmi německého námořnictva od druhé světové války. Projekt narazil na byrokracii, rostoucí náklady a pochybnosti o proveditelnosti. Místo něj má Berlín pořídit čtyři menší a kompaktnější lodě F128 za 6,6 miliardy eur.



Maďarský parlament v pondělí schválil ústavní dodatek, který má mimo jiné ukončit mandát prezidenta Tamáse Sulyoka. Informovala o tom agentura AFP. Premiér Péter Magyar označuje prezidenta za loutku strany Fidesz bývalého předsedy vlády Viktora Orbána, který v dubnových parlamentních volbách po 16 letech přišel o moc.