Mimořádná zpráva

Špatná nálada zlepšuje paměť, tvrdí australská studie

Lucie Kalivodová
4. 11. 2009 15:00
Negativní nálady spouštějí pozornější, pečlivější myšlení
Lidé v negativním rozpoložení jsou kritičtější a věnují větší pozornost svému okolí než šťastnější jedinci.
Lidé v negativním rozpoložení jsou kritičtější a věnují větší pozornost svému okolí než šťastnější jedinci. | Foto: Reuters

Sydney - Špatná nálada a negativní myšlení nemusí být ve výsledku pro člověka tak špatné. Tvrdí to alespoň australská studie, v níž vědci dokazují, že být smutný znamená být také méně důvěřivý, mít lepší schopnost soudit jiné a lepší paměť.

Informaci přinesla agentura Reuters. Studie, jejímž autorem je profesor psychologie Joseph Forgas z Univerzity Nového Jižního Walesu, prokázala, že lidé v negativním rozpoložení jsou kritičtější a věnují větší pozornost svému okolí než šťastnější jedinci.

Ti bývají naopak náchylnější k tomu uvěřit všemu, co se jim řekne.

"Zatímco pozitivní nálada podle všeho podporuje kreativitu, přizpůsobivost, spolupráci a důvěru v duševní zkratky, negativní nálady spouštějí pozornější, pečlivější myšlení, díky kterému věnujeme větší pozornost vnějšímu světu," napsal profesor Forgas ve své studii, která vyšla v novém čísle časopisu Australasian Science.

"Naše studie naznačuje, že smutek...podporuje vytváření strategií vhodných k řešení náročnějších situací," dodal.

Vystavení olovu může urychlit běžné změny v mozku, ke kterým dochází s přibývajícím věkem.
Vystavení olovu může urychlit běžné změny v mozku, ke kterým dochází s přibývajícím věkem. | Foto: www.freeimages.co.uk

V rámci studie Forgasův tým provedl sérii experimentů s lidmi, u kterých vědci nejprve vyvolali smutnou nebo veselou náladu při sledování filmů a rozpomínáním si na smutné nebo veselé životní události.

Při jednom experimentu pak měli veselí a smutní účastníci pokusu posoudit pravdivost všeobecně rozšířených mýtů a neověřených zpráv. Lidé s negativní náladou byli vyhodnoceni jako méně náchylní těmto tvrzením věřit.

Stejně tak byli méně náchylní přijímat rychlé názory založené na rasových či náboženských předsudcích a dělali i méně chyb při líčení událostí, jichž byli svědky.

 

Právě se děje

Další zprávy