Madrid – Už osm měsíců je Španělsko bez řádné vlády. Volby v prosinci a poté ještě v červnu neměly jasného vítěze. Od té doby se země potácí v náročných koaličních rozhovorech, které zatím skončily bez valného úspěchu. Ve středu poslanci podle očekávání nedali důvěru šéfovi lidovců Marianu Rajoyovi, který se opětovně uchází o funkci premiéra. Informovala o tom agentura Reuters.
Pro Rajoyovu vládu hlasovalo 170 poslanců, ve 350členném zákonodárném sboru tak šéfovi lidovců chybělo k absolutní většině šest hlasů. Kromě vlastní strany podpořili Rajoye i poslanci liberální strany Ciudadanos a jeden poslanec zvolený za Kanárskou koalici.
Druhé hlasování o důvěře nové vládě se uskuteční v pátek. Pokud by Rajoy v parlamentu ani za dva dny neuspěl, hrozí Španělsku už druhé opakování voleb během jediného roku.
Dříve se u moci střídaly dvě silné politické strany - lidovci a socialisté. Ty doby jsou ovšem pryč.
Na politickou scénu pronikli dva nováčci, tedy středopravicoví Ciudadanos (Občané) a krajně levicoví Podemos (Můžeme). A to přineslo do Španělska, které není zvyklé na koaliční vyjednávání, doslova zemětřesení.
Odebírejte zprávy Aktuálně.cz přes aplikaci WhatsApp
Nepoužíváte WhatsApp? Zjistěte více >>
Neschopnost stran dohodnout se na stabilní vládě přináší nejistotu, která podle expertů už snižuje tempo hospodářského růstu.
Druhý pokus má Rajoy v pátek, kdy mu v parlamentu bude stačit prostá většina. V případě, že ani tehdy neuspěje, se Španělsko mílovými kroky přiblíží k dalším předčasným volbám. Podle ústavy pak španělští politici získají ještě dva měsíce na sestavení vlády. To se jim ale zřejmě už nepodaří.
Předčasné volby, tedy už třetí hlasování během zhruba jednoho roku, by se tak konaly někdy kolem vánočních svátků.
Španělská média už spekulují o datu 25. prosince. Hlasování během svátků by pak podle komentátorů pomohlo Rajoyovi a jeho lidovcům. Je totiž pravděpodobné, že k urnám by se dostavili hlavně konzervativní voliči.
Španělsko řádnou vládu potřebuje
Analytici varují, že dlouhodobou nejistotu si Španělsko jen stěží může dovolit. Tamní ekonomika co se týká hospodářského růstu paradoxně patří mezi premianty eurozóny.
Jenže bez politické nejistoty by byl růst ještě silnější, poukazuje ekonom Miguel Cardoso z banky BBVA. "Má to negativní dopad," uvedl s tím, že odhaduje, že letos španělská ekonomika vzroste o 3,1 procenta.
Tempo růstu by ale mohlo dosáhnout až na 3,5 procenta. "Pokud by Madrid měl řádnou vládu," dodává Cardoso. Bez ní například nemůže připravit rozpočet na příští rok ani pokračovat v reformní politice.
