reklama
 
 

Španělsko v centru migrační krize. Běženci sem míří čím dál víc, zemi ale chybí azylová centra

14. 7. 2018 11:27
Ke španělským břehům připlulo letos dvakrát více běženců než loni za stejné období. Nevládní organizace ale upozorňují, že země není na podobný nápor připravená.

Madrid - Když Itálie a Malta před časem odmítly přijmout loď Aquarius s více než 600 běženci na palubě, nečekaně zasáhl nový španělský premiér Pedro Sánchez. Oznámil, že jeho země loď přijme. Zabránil tak další slovní přestřelce a ukončil nejistotu migrantů na moři.

Sánchez udělal i další vstřícné kroky vůči běžencům. Jeho vláda se například hodlá zasadit o to, aby z hranic u španělských enkláv v severní Africe Ceutě a Melille, kam se často snaží proniknout migranti, zmizely ostnaté ploty.

Plánuje taky znovu zavést bezplatnou zdravotní péči pro lidi bez povolení k pobytu.

Až dosud byla v centru migrační krize Itálie, kam nejčastěji míří lidé přes Libyi. To se ale mění - do popředí se rychle dostává i Španělsko. Premiér Sánchez se tak zřejmě brzy dostane pod tlak na domácí půdě, aby snížil počet migrantů, kteří připlouvají k španělským břehům.

Do Itálie v první polovině letošního roku připlulo zhruba 16 700 migrantů, tedy asi o 80 procent méně než loni ve stejném období. V případě Španělska se ale jejich počet více než zdvojnásobil na 15 600.

"Jestli se ptáte, co mě nejvíce znepokojuje, tak je to Španělsko. Pokud se čísla budou zvyšovat stejně rychle jako v poslední době, tak se tato trasa stane tou nejdůležitější," uvedl Fabrice Leggeri, šéf Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex).

Problém s Marokem

Vůbec nejvíce migrantů do jižního Španělska připlouvá z Maroka, obě země jsou od sebe vzdáleny asi 100 kilometrů. Podle Leggeriho odtud pochází zhruba polovina lidí, kteří dorazí ke španělským břehům.

Maroko je také tranzitní zemí. Migranti ho totiž považují za bezpečnější, než je třeba Libye, kde se běženci často stávají terčem mučení nebo zneužívání.

Pro Madrid je tak klíčová spolupráce s Marokem. Už dříve s ním Španělé podepsali dohodu o navracení tamních migrantů. Jenže u běženců ze třetích zemí, kteří Marokem pouze procházejí, je to složitější. Často se těžko prokazuje, odkud konkrétní člověk pochází.

Nedávno se do Rabatu vydal nový španělský ministr zahraniční Josep Borell. Obě země plánují posílit spolupráci právě v oblasti migrace a bezpečnosti. Přesto Borell varoval, že počet běženců mířících k břehům Španělska ještě vzroste společně s lepším počasím.

Centra pro migranty nechceme

Maroko ale odmítá, aby na jeho území vznikla speciální záchytná centra pro migranty, kde by mohli požádat o azyl v Evropě a počkat, zda jej dostanou. Na jejich vzniku se přitom nedávno shodli evropští lídři na summitu v Bruselu. Maročtí představitelé to označili za "kontraproduktivní" a varují, že by to nezabránilo dalším migrantům v plavbě do Evropy. Ministr zahraničí Nasser Bourita dodal, že "byl a vždy bude proti podobným centrům".

Španělský premiér Sánchez říká, že se má pomáhat zemím, odkud migranti nejčastěji pochází. "Musíme přijít s kroky, které pomohou rozvoji, dialogu a spolupráci v zemích původu i tranzitu," uvedl.

Madrid tak může navázat na své zkušenosti z minulosti. V roce 2006 se Kanárské ostrovy potýkaly s obrovskou migrační krizí. K jejich břehům dorazilo na 40 tisíc lidí, kteří připluli ze Senegalu. Tento nápor vyburcoval Madrid ke změně zahraniční politiky.

Španělsko podepsalo s vybranými africkými státy sérii bilaterálních dohod, které zahrnují například rozšíření rozvojové pomoci, vytvoření společných hlídek na moři nebo také výcvik pobřeží stráže. Spustilo v zemích původu informační kampaň, která potenciální migranty odrazuje od plavby přes moře.

Madrid se také snaží důsledně dbát na návratovou politiku a posílat odmítnuté žadatele o azyl domů. Sází na takzvanou "kruhovou migraci", kdy nabízí lidem hlavně z Maroka sezonní práce. Po skončení práce se pak lidé vrací zpět.

Španělsko není připraveno

Mnohé nevládní organizace ale upozorňují, že Španělsko není na podobný nápor běženců připraveno. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky varuje, že Španělsko letos čeká "další náročný rok", a upozorňuje, že zemi na Pyrenejském poloostrově chybí kapacity a zdroje.

Je to případ hlavně chudší Andalusie, u jejíž břehů se běženci vyloďují. Azylová centra jsou plná a není kam ubytovat další lidi.

"Většinu lidí propustí po 72 hodinách, které stráví na policejní stanici, protože v azylových centrech už není místo," uvedl pro agenturu AFP Carlos Acre z nevládní organizace APDHA v Andalusii. Proto se úřady obrací na nevládní organizace, jako je třeba Červený kříž, aby jim pomohly s ubytováním běženců.

Video: Na migranty se nabalil obrovský byznys, říká Schroth

Převaděči udělají kvůli penězům cokoliv, dál budou riskovat životy lidí, upozorňuje Jan Schroth z Mezinárodní organizace pro migraci. | Video: Daniela Drtinová |  16:26

autor: Simone Radačičová | 14. 7. 2018 11:27

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama