Madrid - Španělé jdou k volbám. Po krátké, ale velmi vyhrocené předvolební kampani, na jejímž konci stála vražda bývalého socialistického radního.
Voliči rozhodují, zda-li bude u vládního vesla pokračovat socialistická PSOE Jorgeho Luise Zapatera, která přišla s některými extrémně liberálními reformami, nebo předají po čtyřech letech moc konzervativní Lidové straně (PP) Mariana Rajoye.
Španělská předvolební kampaň sice netrvala dlouho (je zákonem omezená na 14 dní), ale o to tvrději se do sebe šéfové dvou nejsilnějších stran pustili. Agentura AP spočítala, že při první ze dvou televizních debat se vzájemně nazvali lháři sedmnáctkrát.
Čtěte také: Španělé jdou k volbám. Předvolební kampaň vrcholí
"Lhal jste, protože lžete pořád. Nikdy neříkáte pravdu," pokračoval i ve druhé a poslední debatě Rajoy, který stále nemůže Zapaterovi zapomenout hořkou porážku z voleb roku 2004.
Porážka po Madridu
Ještě krátce před nimi v průzkumech Lidová strana vedla, pak ale přišel 11. březen, kdy bomby na madridských nádražích zabily 191 lidí a dalších 1800 zranily.
Rajoy a tehdejší premiér z PP José María Aznar se pokusili svést vinu na baskické teroristy z ETA, ačkoliv důkazy jasně naznačovaly, že viníky jsou islámští teroristé rozzuření španělskou podporou americké invaze do Iráku.
Volby se konaly za tři dny a Španělé znechucení lžemi PP v nich zvolili třiačtyřicetiletého šéfa PSOE Zapatera.
Čtěte také: Fakta o madridském útoku
Tragiská událost se stala i dva dny před nynějšími volbami. Neznámý vrah zabil ve městě Mondregon v Baskicku místního politika Isaiase Carrasca. Všeobecně se soudí, že za činem stojí ETA, politické strany si ale tentokrát daly pozor a nesnažily se z události vyzískat politický kapitál.
ETA a podpora autonomie
Zapatero po minulých volbách natáhl ruku právě směrem k ETA. Pustil se s ní do zdlouhavého vyjednávání, které nakonec skončilo velkolepým fiaskem.
A to mu samozřejmě Rajoy nemohl během současné kampaně nepřipomenout.
"S vámi se ETA vrátila k zabíjení," prohlásil během druhé z debat. "Samozřejmě nepodpořím žádnou vládu, která by chtěla politicky jednat s ETA, jako se tomu stalo během této administrativy."
Kromě vyjednávání s baskickými teroristy se konzervativcům nelíbí i mnoho jiných věcí. Například Zapaterova podpora větší autonomie separatistických regionů jako Katalánsko a Baskicko.
Sexuální reformy a konflikt s církví
A také jeho nebývale liberální reformy v některých "sexuálních" otázkách. Zapatero dal Španělům snadnější rozvody, manželství homosexuálů (jedna z pěti zemí světa) a státní podporu pro operace změn pohlaví.
Odmítnutím znovuzavedení povinného náboženství na státních školách rozzuřil také vlivnou církev.
Jeden z pilířů fašistického režimu bývalého diktátora Francisca Franca a tradiční spojenec pravice je postupy socialistické vlády tak znechucen, že se začal plést přímo do politiky.
Španělská biskupská konference vydala "prohlášení k lidu", ve kterém nepřímo podpořila Rajoyovu PP.
"Ne všechny stranické programy jsou kompatibilní s vírou a požadavky křesťanského života," stojí v něm.
Čtěte více: Spor církve s levicí dramatizuje španělské volby
Průzkumy: vyhrají socialisté
Rajoy Zapatera kritizuje i kvůli poklesu růstu ekonomiky a benevolentní imigrační politice, která podle něj zvyšuje nezaměstnanost mezi domorodými Španěly.
Podle třech nejnovějších průzkumů si udržují socialisté před lidovci náskok 4 procent. Pokud se tyto prognózy naplní, zůstane po volbách poměr křesel v parlamentu přibližně stejný jako je teď. Socialisté tak budou muset jít do koalice s menšími stranami.
