Počet případů spalniček v evropském regionu se loni zdvojnásobil na nejvyšší úroveň za více než 25 let. Uvedly to podle agentury Reuters Světová zdravotnická organizace (WHO) a Dětský fond OSN (UNICEF) a vyzvaly k větší proočkovanosti, která poklesla během pandemie covidu-19.

Děti mladší pěti let tvoří více než 40 procent z 127 tisíc případů spalniček hlášených loni v evropském regionu, do něhož WHO zahrnuje 53 zemí Evropy a Střední Asie.

"Spalničky jsou zpátky, je to budíček," řekl regionální ředitel WHO pro Evropu Hans Kluge. "Po ústupu pokrytí imunizací během pandemie covidu-19 počet případů znovu výrazně narostl v letech 2023 a 2024. Proočkovanost se v mnoha zemích ještě nevrátila na předpandemické úrovně," upozornila WHO.

WHO uvedla, že svou první dávku vakcíny proti spalničkám v roce 2023 dostalo méně než 80 procent dětí, které na ni měly nárok, v Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Severní Makedonii a Rumunsku. Pokrytí očkováním přitom musí dosahovat alespoň 95 procent, pokud se má účinně předcházet epidemiím.

Rumunsko loni evidovalo přes 30 tisíc případů spalniček, což je největší počet v regionu. V Česku se v letech 2020 až 2023 vlivem covidových opatření spalničky téměř nevyskytovaly, ale loni bylo podle prosincových údajů 34 případů, vyplývá z prosincových údajů Státního zdravotního ústavu. Ohniska nemoci, která je nejméně desetkrát nakažlivější než chřipka, souvisela s importy ze zahraničí. Ještě v roce 2019 bylo případů v Česku téměř 600.

V posledních měsících se spalničky prudce šířily také ve Spojených státech, zejména v Texasu a Novém Mexiku, kde nynější epidemie vedla k prvnímu úmrtí na spalničky v USA za posledních deset let.

Podle WHO jsou spalničky pro člověka jedním z nejinfekčnějších virů. Nakažení může způsobit komplikace jako zápal plic, zánět mozku a dehydraci a také může oslabit obrannou paměť imunitního systému proti různým patogenům. Nemoc se projevuje horečkou, rýmou a kašlem a typickou vyrážkou s malými skvrnami, které postupně tmavnou.