Sověti chystají vpád do ČSSR, varovala CIA prezidenta

ČTK ČTK, Andrej Brabec
17. 4. 2010 16:08
Lyndon Johnson ale informacím zpravodajců do poslední chvíle nevěřil
Sovětský tank v Liberci v obležení tamních obyvatel
Sovětský tank v Liberci v obležení tamních obyvatel | Foto: Ústav pro soudobé dějiny

Austin (USA) - Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) bedlivě sledovala bleskové sestavení sovětské armády, která v srpnu 1968 vtrhla do Československa.

A tehdejšího prezidenta Lyndona Johnsona dokonce upozornila na možný vojenský zásah.

Vyplývá to z dokumentů, které až do pátku byly tajné. Ty například zahrnují poznámku z 2. srpna 1968, v níž se píše o vybudování velké invazní armády, na což Sovětskému svazu stačily pouhé dva týdny.

Vojenské cvičení, jak Kreml přesuny svých jednotek označoval, vyvrcholilo o 18 dní později invazí do Československa.

"Někdy se to považuje za zpravodajské selhání, protože jsme nevarovali Johnsona, že zaútočí ten den. Invaze každého tak trochu překvapila," nechal se slyšet Peter Nyren z oddělení historických sbírek CIA.

"Z dokumentů ale vyplývá, že jsme věděli, o co jde. Že dochází k nebývalé koncentraci sil. Je zřejmé, že jsme o tom prezidenta informovali."

Zpravodajci shromáždili stovky roztroušených dokumentů - zabývajících se srpnovou invazí - vůbec poprvé. Chtějí tak ulehčit práci historikům.

Náměstek ředitele CIA Peter Clement agentuře AP vysvětlil, že jde o celkem pět set materiálů, které byly v mnoha případech zveřejněny již v minulosti. Přesto nově přístupné texty umožní lepší vhled do tehdejšího monitorování, které CIA prováděla.

Sovětům docházela trpělivost

Kreml se chtěl vyhnout dalšímu krvavému zásahu, jakým bylo v roce 1956 potlačení protikomunistických sil v Maďarsku. Poznámky CIA z 10. května ale upozorňují, že Sovětskému svazu dochází trpělivost a vztahy s Československem jsou v krizi.

Vojenskou intervenci v Československu v srpnu 1968 provedly armády pěti zemí tehdejší Varšavské smlouvy. Jejím cílem bylo potlačit takzvané Pražské jaro, které se pokoušelo reformovat socialistické zřízení.

Analytici se domnívali, že Sověti budou mít vůli vyvarovat se vojenského zásahu. Přesto si byli vědomi, že rizika mohou Kreml k takovému kroku donutit.

"Sovětské vedení se zřejmě po několika měsících podrážděnosti, doutnání a vyčkávání rozhodlo, že bude potřeba velikého tlaku, aby se podařilo nebezpečně vzpurné Čechy srovnat do latě," lze se dočíst ve zprávě z onoho dne.

Dva týdny příprav a následná invaze

Podrobné poznámky z 2. srpna ukazují, jak pečlivě CIA sledovala vojenskou přípravu, rozmístění vojáků Varšavské smlouvy na hranicích Československa, povolání posil i mobilizaci civilního obyvatelstva.

"Zdá se, že sovětské vedení během přibližně dvou týdnů dokončilo vojenské přípravy dostatečné pro intervenci v Československu," zmiňuje se zápis z počátku osudového měsíce.

O necelé tři týdny později - 20. srpna - eviduje CIA zprávy o krizovém setkání sovětských vůdců, kvůli kterému si zkrátili letní dovolenou. Ředitel CIA Richard Helms tehdy americkému prezidentovi sdělil, že bude pravděpodobně následovat invaze.

Prezident Johnson ale tento závěr odmítl. Věřil, že se Sověti sešli kvůli chystanému společnému oznámení o limitech strategických zbraní, které bylo plánováno na další den.

Sovětské jednotky na pražském letišti přistály okolo jedenácté hodiny večer. Další den invaze začala.

 

Právě se děje

Další zprávy