


Ani skoro čtyřicet let po pádu berlínské zdi neutichá sen o komunistickém ráji. Ukázalo to i nedávné dostaveníčko sympatizantů této ideje v luxusním moskevském hotelu. Především finská média si všímala účasti dvou „svých soudružek“ s nebývale radikálními názory.

„Proletáři všech zemí, spojte se!“ hlásal kdysi strůjce komunistické ideje Karel Marx. A teď – téměř čtyřicet let po pádu berlínské zdi – se jeho stoupenci z celého světa znovu sešli kde jinde než v Moskvě.
Na 180 delegátů ze stovky zemí dorazilo v centru ruské metropole do pětihvězdičkového luxusního hotelu Carlton, o jehož práh by jimi vzývaní proletáři paradoxně sotva kdy zavadili.

Náklady na cestu a ubytování v hotelu, kde noc v nejlevnějším pokoji stojí přibližně 700 eur (necelých 17 tisíc Kč), plně hradili ruští komunisté – tedy strana Gennadije Zjuganova.
Delegace různých komunistických, socialistických, dělnických a „lidově vlasteneckých stran“ z Evropy, Asie, Latinské Ameriky a Afriky se setkaly s mottem boje proti terorismu, tyranii a agresi, za mír a bezpečnost. Přitom hlavním bodem fóra bylo přijetí rezoluce, která ospravedlňuje ruskou „speciální vojenskou operaci“ (Rusové tak nazývají agresivní válku vůči sousední Ukrajině) jako boj proti „západnímu fašismu“.
O dostaveníčku pohrobků studené války obšírně informoval finský deník Helsingin Sanomat.
Především proto, že mezi nepřehlédnutelné postavy celé akce patřily dvě významné komunistky skandinávské země – Liisa Taskinenová, členka ústředního výboru Komunistické strany Finska (SKP), a novinářka v důchodu Leena Hietanenová, známá svými radikálními proruskými postoji.
Ve své knize Studená válka v Estonsku například Hietanenová přirovnala estonskou politiku občanství vůči Rusům k apartheidu. Na svém blogu neváhala označit estonský lid za „zločinně hloupý“, a během nepokojů v Tallinnu v roce 2008 dokonce dala najevo, že „Putin by měl právo poslat tanky do ulic Estonska“.
Hietanenová otevřeně obhajuje Putinovo právo vyslat tanky do sousedních zemí, a tedy i na Ukrajinu, Taskinenová svou účast v luxusním hotelu hájila jako příležitost k navazování kontaktů.
Podle Hietanenové každopádně ubytování v jednom z nejdražších míst ruského hlavního města není v rozporu s komunistickou ideologií. „Rusko chápe, kde jsou jeho přátelé. Stojí za to si je udržet – takový okruh přátel pro zábavu nenajdete,“ omlouvala opulentní setkání.
Přestože finská SKP v únoru 2022 agresi odsoudila, Taskinenová v Moskvě vůči přijatému proválečnému usnesení nevznesla žádnou námitku.
„Nemyslela jsem si, že je vhodné zvednout ruku a vznést proti tomu námitku,“ vysvětlila později svůj postoj s tím, že nechtěla narušovat průběh zasedání.

Podle Anny Laakkonenové, výzkumnice z Univerzity východního Finska, členka politbyra finské KS Taskinenovová v projevu selektivně interpretovala dějiny, když zdůraznila spojenectví Finska s nacistickým Německem v roce 1941, ale pomlčela o zimní válce z roku 1939, kterou zahájil Sovětský svaz.
Cesta do Moskvy podle novin Helsingin Sanomat odhalila také hluboké ideologické příkopy mezi finskými komunisty. V hotelových kuloárech prý došlo k ostrému střetu mezi Taskinenovou a její radikálnější sokyní Hietanenovou, která delegáty SKP označila za „eurokomunisty“ podléhající Bruselu.
Taskinenová naopak kritizovala nostalgii po Sovětském svazu, kterou podle ní reprezentuje křídlo kolem Hietanenové a proruského aktivisty Johana Bäckmana.
Odborníci varují, že účast finských zástupců slouží především jako nástroj ruské propagandy. Taskinenová byla v Moskvě vyfotografována s dalším finským publicistou Kostim Heiskanenem, propagandistou, který v ruských médiích šíří narativy o údajném finském fašismu.

Přestože se vedení SKP v Helsinkách pokoušelo od výsledků fóra distancovat a zaslalo do Moskvy nesouhlasné stanovisko, účast jejich vysoké představitelky na akci v Carltonu podkopává dřívější odsouzení ruské agrese, zmiňují finská média.
Současná finská komunistická scéna zůstává roztříštěná do několika malých organizací, přičemž největší SKP čítá přibližně tisíc členů. I tak je poměrně marginální stranou, v posledních volbách získala jen jedno promile hlasů.
Jejich vztah k Rusku je i nadále definován historickými vazbami – strana byla založena v Moskvě v roce 1918 – a také nejednoznačným postojem k NATO a západním demokratickým institucím. Vyzývají například k odchodu ze Severoatlantické aliance a EU.
Kromě Finů do Moskvy dorazili také zástupci komunistů Maďarska, Ukrajiny, Jihoafrické republiky, KLDR, Číny, Laosu, Palestiny a Venezuely a Německa. Případnou přítomnost českých komunistů se redakci nepodařilo ověřit.



Ve věku 77 let v úterý zemřel bubeník americké rockové skupiny ZZ Top Frank Beard. Hudebník, který byl členem slavného texaského tria téměř 60 let, zemřel v hospicové péči na svém ranči v texaském Richmondu. V posledních chvílích života byl obklopen rodinou, uvedl jeho publicista Bob Merlis. Informovala o tom agentura AP.



Spojené státy uvalily sankce na předsedkyni Mezinárodního trestního soudu (ICC), japonskou soudkyni Tomoko Akaneovou, a soudního právníka Abdoulayeo Seyeho ze Senegalu. Oznámil to v úterý americký ministr zahraničí Marco Rubio. Sankce navazují na loňské nařízení amerického prezidenta Donalda Trumpa namířené proti ICC.



Nákladní loď zasáhl při plavbě v Hormuzském průlivu neznámý projektil, oznámila v úterý ráno britská námořní služba (UKMTO). Zásah způsobil škody ve strojovně lodi a zranil či zabil nejméně jednoho člena posádky. Spojené arabské emiráty v podvečer podle agentury Reuters zase uvedly, že na ně Írán vypálil dvě balistické rakety. Jedna raketa zasáhla teritoriální vody země, druhá dopadla mimo ně.



Zářijové parlamentní volby v Rusku nebudou svobodné, soutěživé ani spravedlivé a jejich oficiální výsledek vznikne na objednávku Kremlu. Přesto mohou být důležité, protože data získaná z hlasování mohou ukázat, zda režim ruského prezidenta Vladimira Putina ve společnosti výrazněji ztrácí podporu. Politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy to řekl v rozhovoru s ČTK.



Bývalý ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov vyzval k uspořádání voleb na Ukrajině ještě během nynější války s Ruskem. Země čelí krizi vládnutí, uvedl Fedorov, který podle agentury Reuters také kritizoval korupci během nynější války.