


Ani skoro čtyřicet let po pádu berlínské zdi neutichá sen o komunistickém ráji. Ukázalo to i nedávné dostaveníčko sympatizantů této ideje v luxusním moskevském hotelu. Především finská média si všímala účasti dvou „svých soudružek“ s nebývale radikálními názory.

„Proletáři všech zemí, spojte se!“ hlásal kdysi strůjce komunistické ideje Karel Marx. A teď – téměř čtyřicet let po pádu berlínské zdi – se jeho stoupenci z celého světa znovu sešli kde jinde než v Moskvě.
Na 180 delegátů ze stovky zemí dorazilo v centru ruské metropole do pětihvězdičkového luxusního hotelu Carlton, o jehož práh by jimi vzývaní proletáři paradoxně sotva kdy zavadili.

Náklady na cestu a ubytování v hotelu, kde noc v nejlevnějším pokoji stojí přibližně 700 eur (necelých 17 tisíc Kč), plně hradili ruští komunisté – tedy strana Gennadije Zjuganova.
Delegace různých komunistických, socialistických, dělnických a „lidově vlasteneckých stran“ z Evropy, Asie, Latinské Ameriky a Afriky se setkaly s mottem boje proti terorismu, tyranii a agresi, za mír a bezpečnost. Přitom hlavním bodem fóra bylo přijetí rezoluce, která ospravedlňuje ruskou „speciální vojenskou operaci“ (Rusové tak nazývají agresivní válku vůči sousední Ukrajině) jako boj proti „západnímu fašismu“.
O dostaveníčku pohrobků studené války obšírně informoval finský deník Helsingin Sanomat.
Především proto, že mezi nepřehlédnutelné postavy celé akce patřily dvě významné komunistky skandinávské země – Liisa Taskinenová, členka ústředního výboru Komunistické strany Finska (SKP), a novinářka v důchodu Leena Hietanenová, známá svými radikálními proruskými postoji.
Ve své knize Studená válka v Estonsku například Hietanenová přirovnala estonskou politiku občanství vůči Rusům k apartheidu. Na svém blogu neváhala označit estonský lid za „zločinně hloupý“, a během nepokojů v Tallinnu v roce 2008 dokonce dala najevo, že „Putin by měl právo poslat tanky do ulic Estonska“.
Hietanenová otevřeně obhajuje Putinovo právo vyslat tanky do sousedních zemí, a tedy i na Ukrajinu, Taskinenová svou účast v luxusním hotelu hájila jako příležitost k navazování kontaktů.
Podle Hietanenové každopádně ubytování v jednom z nejdražších míst ruského hlavního města není v rozporu s komunistickou ideologií. „Rusko chápe, kde jsou jeho přátelé. Stojí za to si je udržet – takový okruh přátel pro zábavu nenajdete,“ omlouvala opulentní setkání.
Přestože finská SKP v únoru 2022 agresi odsoudila, Taskinenová v Moskvě vůči přijatému proválečnému usnesení nevznesla žádnou námitku.
„Nemyslela jsem si, že je vhodné zvednout ruku a vznést proti tomu námitku,“ vysvětlila později svůj postoj s tím, že nechtěla narušovat průběh zasedání.

Podle Anny Laakkonenové, výzkumnice z Univerzity východního Finska, členka politbyra finské KS Taskinenovová v projevu selektivně interpretovala dějiny, když zdůraznila spojenectví Finska s nacistickým Německem v roce 1941, ale pomlčela o zimní válce z roku 1939, kterou zahájil Sovětský svaz.
Cesta do Moskvy podle novin Helsingin Sanomat odhalila také hluboké ideologické příkopy mezi finskými komunisty. V hotelových kuloárech prý došlo k ostrému střetu mezi Taskinenovou a její radikálnější sokyní Hietanenovou, která delegáty SKP označila za „eurokomunisty“ podléhající Bruselu.
Taskinenová naopak kritizovala nostalgii po Sovětském svazu, kterou podle ní reprezentuje křídlo kolem Hietanenové a proruského aktivisty Johana Bäckmana.
Odborníci varují, že účast finských zástupců slouží především jako nástroj ruské propagandy. Taskinenová byla v Moskvě vyfotografována s dalším finským publicistou Kostim Heiskanenem, propagandistou, který v ruských médiích šíří narativy o údajném finském fašismu.

Přestože se vedení SKP v Helsinkách pokoušelo od výsledků fóra distancovat a zaslalo do Moskvy nesouhlasné stanovisko, účast jejich vysoké představitelky na akci v Carltonu podkopává dřívější odsouzení ruské agrese, zmiňují finská média.
Současná finská komunistická scéna zůstává roztříštěná do několika malých organizací, přičemž největší SKP čítá přibližně tisíc členů. I tak je poměrně marginální stranou, v posledních volbách získala jen jedno promile hlasů.
Jejich vztah k Rusku je i nadále definován historickými vazbami – strana byla založena v Moskvě v roce 1918 – a také nejednoznačným postojem k NATO a západním demokratickým institucím. Vyzývají například k odchodu ze Severoatlantické aliance a EU.
Kromě Finů do Moskvy dorazili také zástupci komunistů Maďarska, Ukrajiny, Jihoafrické republiky, KLDR, Číny, Laosu, Palestiny a Venezuely a Německa. Případnou přítomnost českých komunistů se redakci nepodařilo ověřit.



Zdálo se, že v ruské KHL dohrál. Nakonec ale slovenský hokejový útočník Adam Ružička bude oblékat dres Jekatěrinburgu. U osmifinalisty minulého ročníku si ale asi představoval jiné uvítání.



Čtyři mrtvé a pět zraněných si ve středu vyžádal útok ruského dronu na mikrobus v jihoukrajinském Chersonu, uvedly místní úřady. „V důsledku tohoto teroristického útoku zahynuly čtyři osoby. V současné době příslušné služby zjišťují jejich totožnost,“ napsal k útoku na mikrobus na Telegramu náčelník vojenské správy Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin.



Fotbalisté Plzně se kvůli technickým problémům letadla výrazně zdrželi na cestě do Bělehradu ke čtvrtečnímu úvodnímu utkání závěrečného 4. předkola Evropské ligy proti Crvene zvezdě.



Prezidentské volby budou až za rok a půl, přesto se už dostávají stále častěji jako jedno z hlavních témat do veřejných debat. Přesvědčil se o tom naposledy ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO).



Senát ve středu zamítl návrh nového zákona o státních zaměstnancích, který má usnadnit výměnu státních úředníků a pravidla jejich zaměstnávání přiblížit zákoníku práce. Odpůrci z řad senátorů vyjadřovali stejně jako sněmovní opozice zejména obavy z politizace i destabilizace státní správy. Pro zamítnutí hlasovalo 52 ze 70 přítomných členů horní komory.