Soud ve Štrasburku dal za pravdu Norce, které úřady odebraly syna k adopci

ČTK ČTK
10. 9. 2019 14:50
Evropský soud pro lidská práva rozhodl ve prospěch Norky, které norská sociální služba Barnevernet krátce po porodu odebrala syna, jenž byl později proti její vůli adoptován. Podle soudu Norsko tímto krokem porušilo práva matky i jejího dítěte. Verdikt může podle expertů ovlivnit také další kauzy vedené proti Norsku a praktikám Barnevernetu.
Evropský soud pro lidská práva - ilustrační foto.
Evropský soud pro lidská práva - ilustrační foto. | Foto: iStock

"Soud zjistil, že hlavním důvodem pro rozhodnutí úřadů byla neschopnost matky řádně se postarat o syna s ohledem na jeho zvláštní potřeby a zranitelnost. Toto odůvodnění však bylo založeno na omezených důkazech," konstatoval štrasburský soud.

"Norské úřady se nesnažily uplatnit rovnováhu mezi zájmy dítěte a jeho biologické rodiny a nebraly ani ohledy na vývoj v rodinném životě matky, především pak na fakt, že se později vdala a porodila druhé dítě, o které se nyní stará," uvedl dále soud.

Norská sociální služba Barnevernet je dlouhodobě kritizována některými rodiči a experty, podle nichž zachází ve své snaze ochránit děti příliš daleko a často odebírá rodičům jejich biologické potomky a dává je do pěstounské péče bez dostatečného odůvodnění.

Norce Trude Strandové Lobbenové odebraly norské úřady syna krátce po narození v roce 2008. Podle expertky z univerzity v norském Bergenu Marit Skivenesové norská matka předtím žádala v pozdním, šestém měsíci těhotenství o potrat, v září 2008 pak dítě přivedla na svět. Neměla ale kde bydlet, a tak souhlasila s ubytováním v domově pro matky s dětmi. Podle pečovatelek se Strandová Lobbenová o dítě nedokázala náležitě starat a mimo jiné jí muselo být opakovaně připomínáno, že ho má krmit.

Když žena azylový dům po měsíci opustila, úřady rozhodly o odebrání dítěte a později ho předaly do péče pěstounské rodiny. V roce 2012 pěstounská rodina dostala svolení chlapce adoptovat. Matka proti tomuto rozhodnutí protestovala u norských soudů, a když neuspěla, obrátila se na Evropský soud pro lidská práva.

Případ známý jako "Strandová Lobbenová a další versus Norsko" se nakonec dostal před velký senát štrasburského soudu, který dal matce v úterý za pravdu.

Advokát norské vlády Fredrik Sejersted v rozhovoru s norským listem Aftenposten nicméně upozornil, že Evropský soud pro lidská práva zmíněným verdiktem nezrušil předchozí rozhodnutí norských soudů o adopci syna Strandové Lobbenové pěstounskou rodinou ani nenařídil, že by mělo být dítě své biologické matce vráceno.

V roce 2011 rozhodla norská sociální služba také o odebrání synů Denise a Davida českým rodičům Michalákovým kvůli podezření ze zneužívání, zanedbávání a týrání. Děti nyní vyrůstají u pěstounů. Později norské úřady zbavily Evu Michalákovou rodičovských práv k oběma synům, otci práva ponechaly. Matka s následnými odvoláními neuspěla, a obrátila se proto se stížností na Norsko na Evropský soud pro lidská práva.

"Rozhodnutí štrasburského soudu vítáme. Dává naději dalším rodinám, které se u Evropského soudu pro lidská práva dovolávají spravedlnosti proti brutálním metodám norských úřadů - ve Štrasburku nyní leží asi 20 dalších žalob na Barnevernet," uvedl po rozhodnutí štrasburského soudu právník Pavel Hasenkopf z Petičního výboru na pomoc rodině Michalákových.

 

Právě se děje

Další zprávy