Kromě Rusesabaginy bylo souzeno za členství v teroristické skupině několik dalších lidí. "Útočili na lidi v jejich domovech i na silnicích v autech, spáchali teroristické činy a pak se tím chlubili z natočených videí," řekla soudkyně Beatrice Mukamurenziová.
Mezi devíti body obžaloby proti Rusesabaginovi bylo členství v teroristické skupině, únos, žhářství a vražda. Prokuratura požadovala doživotní trest.
Rusesabagina v době občanské války ve Rwandě využil svého postavení manažera prominentního hotelu v Kigali, aby zachránil přes tisíc uprchlíků. Za to mu byla udělena prezidentská medaile USA. Místní úřady ho ale loni obvinily z terorismu v souvislosti s povstaleckou skupinou Demokratické síly pro osvobození Rwandy (FDLR).
Sedmašedesátiletý Rusesabagina má také belgické občanství a ve Rwandě se objevil loni v létě za nevyjasněných okolností. Tvrdí, že proces s ním je politický. Loni v září před soudem připustil, že se podílel na založení FDLR, odmítl ale, že by se podílel na bojích či zločinech.
Z exilu, kde žil od roku 1996, kritizoval rwandského prezidenta Kagameho, veškerá obvinění popřel a tvrdí, že byl do Rwandy unesen z Dubaje, aby mohl být postaven před soud.
Rusesabaginova dcera Carine Kanimbová, která žije v Belgii, řekla agentuře AFP, že jí rozsudek nepřekvapil. "Soudci rozhodli tak, jak diktátor chtěl, aby rozhodli," uvedla s odkazem na prezidenta Kagameho. Stejného názoru je i mužův advokát Vincent Lurquin. Tohoto belgického advokáta v srpnu rwandské úřady ze země deportovaly, protože podle nich neměl vyřízené pracovní povolení, a nemohl tak Rusesabaginu u soudu zastupovat.
Timothy Longman, který přednáší politologii na univerzitě v Bostonu a je autorem dvou knih o Rwandě, o procesu řekl, že "spadá do dlouhé historie umlčování opozice ve Rwandě". "Tento verdikt v Rusesabaginově případu je téměř bezvýznamný, protože hlavní sdělení je, že nikdo ve Rwandě si nebude moci být jistý, pokud bude kritizovat Kagameho a vládnoucí Rwandskou vlasteneckou frontu," řekl Longman.
Při genocidě ve Rwandě, která vypukla v dubnu 1994, zmasakrovali hutuští extremisté za 100 dní na 800 tisíc menšinových Tutsiů a umírněných Hutuů a asi 2,7 milionu lidí muselo uprchnout ze svých domovů.
