Za zřícení mostu v Janově s 43 mrtvými dostaly trest desítky lidí včetně exmanažerů

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Janovský soud udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zahynulo 43 lidí. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l´Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal 12 let vězení. Z více než 50 obžalovaných jich janovský soud uznal vinnými 32.

Obžaloba žádala pro Castellucciho 18 let a šest měsíců odnětí svobody. Castellucci je již ve vězení kvůli trestu, který dostal za zřícení dalšího mostu na jihu Itálie. „Cítím se zodpovědný, ale ne vinný,“ řekl někdejší manažer před dnešním rozsudkem. „Jsme si jisti, že odvolací soud napraví chybu,“ uvedl po dnešním rozhodnutí soudu Castellucciho advokát Giovanni Paolo Accinni.

Mezi odsouzenými v prvoinstančním procesu jsou i další vysocí exmanažeři společnosti Aspi. Například Michele Donferri Mitelli, který zodpovídal za údržbu, dostal 11 let vězení. Bývalý vysoký úředník italského ministerstva dopravy, který řídil oddělení kontroly stavu infrastruktury, Mauro Coletta, má jít do vězení na pět let. Udělené tresty jsou nižší, než žádala obžaloba.

Soud se ztotožnil s názorem obžaloby, že za zřícení mostu 14. srpna 2018 částečně mohla zanedbaná údržba a nečinnost správce, který věděl o strukturálních problémech stavby. Správci mostu tímto způsobem podle obžaloby jednali, aby snížili náklady na údržbu. Odklad nákladnějších prací výrazně přispěl k zřícení.

Podle obžaloby nebyly v kontrole stavu mostu dostatečně důsledné ani úřady. Obhajoba většiny obžalovaných naopak tvrdí, že hlavní příčinou byla skrytá vada mostu, jehož zřícení nebylo možné předvídat.

„Jsme hodně spokojení,“ uvedla předsedkyně výboru příbuzných obětí zřícení Morandiho mostu Egle Possettiová. Podle ní je důležité, že byli odsouzeni manažeři soukromých firem i úředníci ministerstva dopravy.

Před soudem stanulo na šest desítek obžalovaných. Jednalo se o lidi, kteří v době neštěstí byli státními úředníky či pracovníky a manažery firem, které měly na starost provoz a údržbu mostu. Obžaloba žádala celkem na 400 let odnětí svobody, soud udělil tresty ve výši zhruba 200 let, uvádějí italská média. U části obžalovaných jsou činy promlčené.

V procesu nefigurovala společnost Aspi, protože ještě před začátkem řízení dosáhla dohody s prokuraturou. V jejím rámci vyplatila zhruba 60 milionů eur (1,5 miliardy korun) téměř všem příbuzným mrtvých při zřícení mostu, kteří tak nebyli mezi poškozenými v procesu. Na odškodném pro příbuzné mrtvých se podle médií dohodl i Castellucci. O odškodnění v občanskoprávním řízení bude usilovat Janov, uvedla ve čtvrtek po rozsudku starostka města Silvia Salisová.

Kvůli vysokému počtu obžalovaných i poškozených se jednalo o jeden z nejnáročnějších procesů, jaké italská justice v posledních letech zažila. Vyslechnutých svědků byly asi tři stovky. Prvoinstanční řízení začalo v roce 2022. Rozsudek přichází krátce před osmým výročím katastrofy.

Mezi lidmi na mostě, kteří pád přežili, byl i český řidič kamionu Martin Kučera, který se vracel s kamionem z Francie. Kvůli pádu utrpěl zlomeniny tří žeber a měl pohmožděné plíce. Zranění ho vyřadila z práce na tři měsíce, poté se vrátil za volant. Od té doby stále jezdí u firmy SPED-IT jako před osmi lety. Přiznává ale, že se po nehodě nějaký čas vyhýbal cestám do Itálie kvůli stavu dopravních staveb, řekl ve čtvrtek ČTK. Dnes už podle svých slov nehodu vytěsnil a vnímá ji "jako zlý sen". K soudu jako svědek nešel, aby si událost nemusel připomínat.

Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?

Přidat jako preferovaný zdroj