Janovský soud udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zahynulo 43 lidí. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l´Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal 12 let vězení. Z více než 50 obžalovaných jich janovský soud uznal vinnými 32.
Obžaloba žádala pro Castellucciho 18 let a šest měsíců odnětí svobody. Castellucci je již ve vězení kvůli trestu, který dostal za zřícení dalšího mostu na jihu Itálie. „Cítím se zodpovědný, ale ne vinný,“ řekl někdejší manažer před dnešním rozsudkem. „Jsme si jisti, že odvolací soud napraví chybu,“ uvedl po dnešním rozhodnutí soudu Castellucciho advokát Giovanni Paolo Accinni.
Mezi odsouzenými v prvoinstančním procesu jsou i další vysocí exmanažeři společnosti Aspi. Například Michele Donferri Mitelli, který zodpovídal za údržbu, dostal 11 let vězení. Bývalý vysoký úředník italského ministerstva dopravy, který řídil oddělení kontroly stavu infrastruktury, Mauro Coletta, má jít do vězení na pět let. Udělené tresty jsou nižší, než žádala obžaloba.
Soud se ztotožnil s názorem obžaloby, že za zřícení mostu 14. srpna 2018 částečně mohla zanedbaná údržba a nečinnost správce, který věděl o strukturálních problémech stavby. Správci mostu tímto způsobem podle obžaloby jednali, aby snížili náklady na údržbu. Odklad nákladnějších prací výrazně přispěl k zřícení.
Podle obžaloby nebyly v kontrole stavu mostu dostatečně důsledné ani úřady. Obhajoba většiny obžalovaných naopak tvrdí, že hlavní příčinou byla skrytá vada mostu, jehož zřícení nebylo možné předvídat.
„Jsme hodně spokojení,“ uvedla předsedkyně výboru příbuzných obětí zřícení Morandiho mostu Egle Possettiová. Podle ní je důležité, že byli odsouzeni manažeři soukromých firem i úředníci ministerstva dopravy.
Před soudem stanulo na šest desítek obžalovaných. Jednalo se o lidi, kteří v době neštěstí byli státními úředníky či pracovníky a manažery firem, které měly na starost provoz a údržbu mostu. Obžaloba žádala celkem na 400 let odnětí svobody, soud udělil tresty ve výši zhruba 200 let, uvádějí italská média. U části obžalovaných jsou činy promlčené.
V procesu nefigurovala společnost Aspi, protože ještě před začátkem řízení dosáhla dohody s prokuraturou. V jejím rámci vyplatila zhruba 60 milionů eur (1,5 miliardy korun) téměř všem příbuzným mrtvých při zřícení mostu, kteří tak nebyli mezi poškozenými v procesu. Na odškodném pro příbuzné mrtvých se podle médií dohodl i Castellucci. O odškodnění v občanskoprávním řízení bude usilovat Janov, uvedla ve čtvrtek po rozsudku starostka města Silvia Salisová.
Kvůli vysokému počtu obžalovaných i poškozených se jednalo o jeden z nejnáročnějších procesů, jaké italská justice v posledních letech zažila. Vyslechnutých svědků byly asi tři stovky. Prvoinstanční řízení začalo v roce 2022. Rozsudek přichází krátce před osmým výročím katastrofy.
Mezi lidmi na mostě, kteří pád přežili, byl i český řidič kamionu Martin Kučera, který se vracel s kamionem z Francie. Kvůli pádu utrpěl zlomeniny tří žeber a měl pohmožděné plíce. Zranění ho vyřadila z práce na tři měsíce, poté se vrátil za volant. Od té doby stále jezdí u firmy SPED-IT jako před osmi lety. Přiznává ale, že se po nehodě nějaký čas vyhýbal cestám do Itálie kvůli stavu dopravních staveb, řekl ve čtvrtek ČTK. Dnes už podle svých slov nehodu vytěsnil a vnímá ji "jako zlý sen". K soudu jako svědek nešel, aby si událost nemusel připomínat.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Tři zranění po střelbě v Dánsku. Policie prověřuje vyřizování účtů mezi gangy
Tři zraněné si v neděli vyžádala střelba v dánském městě Holbaek na západě země. Žádný z mužů není v ohrožení života, píše agentura DPA. Policie vychází z toho, že případ může souviset s vyřizováním účtů mezi lidmi z kriminálního prostředí.
Nejen Karibská krize. Před osmnácti lety byl svět na pokraji konfrontace velmocí
Před osmnácti lety se svět poprvé od studené války přiblížil ke konfrontaci velmocí. Když Rusové vpadli do Gruzie, tehdejší americký viceprezident Dick Cheney chtěl bombardovat tunel, kterým ruské jednotky proudily přes Kavkaz do země. Česká republika tehdy patřila k hrstce zemí, které Tbilisi dodaly těžké zbraně, ačkoliv tehdejší prezident Václav Klaus z rozpoutání války obvinil samotnou Gruzii.
Bolí to, přiznal Djokovič a naznačil rychlý konec. Odhalil, co ho dohání k šílenství
Pořád je schopný porážet drtivou většinu soupeřů, i přes značně omezený program obdivuhodně zůstává členem elitní světové pětky. Navzdory tomu ale srbský tenisový gigant Novak Djokovič v posledních týdnech opakovaně vyjadřuje nebývalou rezignaci. Blíží se rychlý konec kariéry nejúspěšnějšího hráče historie?
„Součást našeho světa.“ Vědec vysvětluje, proč Češi stojí na straně Izraele
Češi stojí ve válce v Pásmu Gazy na straně Izraele mimo jiné proto, že ho vnímají jako součást západního světa, kdežto Palestince jako jiné, orientální. Jedná se o významný faktor, byť není jediný. ČTK to řekl Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu Akademie věd ČR. Podle něj k rozdílnému vnímání přispívají i média, která konflikt zjednodušují.
Češi v Rakousku přecenili své síly, musely je zachraňovat policejní vrtulníky
O dvou víkendových případech letecké záchrany vyčerpaných českých turistů v rakouských Alpách v neděli informují rakouská média. Skupina čtyř českých turistů se ocitla v nouzi a na konci byla zcela vyčerpaná na túře pod rakouskou horou Traunstein. Češi přecenili své síly a slepě se spoléhali na aplikaci, píše v neděli o sobotní události server Kronen Zeitung.