Podle agenturních informací bylo dvanáct Uzbeků a tři Kyrgyzové usvědčeni z podněcování k povstání s cílem "svrhnout ústavní režim a nastolit islámský stát".
"Soud shledal obviněné vinnými... zejména z terorismu, pokusů svrhnout konstituční řád, přitěžující vraždy a braní rukojmích," prohlásil podle ruské agentury RIA soudce Bachťor Džamolov.
Patnáct obžalovaných směli hájit pouze státem přidělení právníci. Advokátovi, kterého si najaly rodiny souzených, byl odepřen vstup do budovy nejvyššího soudu, kde se proces konal.
Jak probíhal soud
Soud se konal za přísných bezpečnostních opatření a v okolí budovy byly rozmístěny zátarasy a silné policejní hlídky.
Obžalovaní stáli v soudním sále ve velké kovové kleci, vypadali bledě a nerozhodně, ovšem jinak nedávali najevo žádné city, uvedl korespondent BBC v Taškentu Ian MacWilliam.
Než soudce vyřkl rozsudek, četl šest hodin závěrečné prohlášení, v němž zopakoval mnohé z detailů vládní verze toho, co se v květnu v Andižanu stalo.
Uzbecká vláda prohlásila, že tito islámští radikálové, vytrénovaní v sousedním Kyrgyzstánu, zorganizovali v Andižanu povstání, zorganizovali útěk vězňů z místní věznice, zajali mnoho rukojmích a sesadili místní vládu. Soud vynesl rozsudek, velmi blízký tomu, co požadovala žalující strana.
Svědci podpořili vládní verzi
"Pod záminkou ochrany společnosti zrežírovali islámští extremisté protilidové akce, které vyústily ve smrt mírumilovných civilistů, vládních zaměstnanců a vymahatelů práva," řekl státní zástupce generál Anvar Nabiyev. Během procesu se svědkové, s výjimkou jedné ženy, připojili k obžalovaným v podpoře vládní verze událostí.
V noci z 12. na 13. května skupina ozbrojenců osvobodila z věznice ve východouzbeckém Andižanu 23 lidí obviněných z islamistického spiknutí proti režimu. Následující den tuto akci podpořila masová demonstrace v centru města, jejíž účastníci obsadili i budovu místních úřadů.
Režim tvrdí, že přišlo o život 187 lidí - většinou "zahraničím placených teroristů". Podle nevládních organizací však vojáci stříleli do civilistů a počet mrtvých je odhadován na 500 až 1000.
Bylo přiznání vynuceno?
Makhbuba Zakirovová soudu řekla, že viděla vojáky střílet po lidech, kteří drželi v rukou bílou vlajku. "Všude byli lidé v helmách. Dvakrát jsem viděla vojáky střílet z vojenských vozidel. Střelba byla silná," řekla soudu.
Komisař OSN pro lidská práva uvedl, že v prohlášení nalezl vážné nedostatky ve vedení procesu, včetně chybné definice trestných činů, ze kterých bylo daných 15 mužů obviněno. Znepokojující podle něj také bylo, že obžalovaní nebyli vyslechnuti nezávislými právníky jako zástupci obhajoby.
Skutečnost, že všichni obžalovaní přiznali vinu hned první den, vyvolala znepokojení, zda přiznání nemohlo být vynuceno mučením.
Bývalý zaměstnanec uzbeckého ministerstva vnitra řekl BBC, že mlácení a psychotropní látky jsou často užívány k vynucení přiznání od obžalovaných, což uzbecká vláda popírá.
Uzbekistán pod tlakem, Rusko pomůže
Evropská unie dnes uvalila na Uzbekistán zbrojní embargo a zakázala vydávat víza 12 nejvyšším vládním představitelům Uzbekistánu. Po květnových incidentech se tak tato středoasijká země dostává pod stále větší tlak světových velmocí.
Dnes však prezident Islam Karimov při návštěve Ruska podepsal s prezidentem Putinem novou alianční dohodu Tento krok je podle agentury AP ukázkou podpory autoritářského uzbeckého vůdce. Podle této dohody se signatářské země mimo jiné zavazují k vzájemnému poskytnutí podpory a vojenské pomoci v případě "agrese". Smlouva rovněž umožňuje Rusku využívat základnu v Uzbekistánu.
