Su Ťij také varovala, že pokud by soud nařídil provizorní opatření k ochraně Rohingů, hrozilo by, že krize na západě Barmy propukne nanovo. První rozhodnutí soudu lze očekávat až za několik měsíců, napsaly světové agentury.

Barma u soudu OSN čelí obžalobě z genocidy etnika Rohingů v Arakánském státě. Zažalovala ji Gambie jménem Organizace islámské spolupráce (OIC), která sdružuje 57 států. Malá západoafrická země tvrdí, že Barma chtěla muslimské obyvatelstvo etnických Rohingů cíleně vyhladit.

Obvinění pramení z událostí roku 2017, kdy barmské bezpečnostní složky zahájily proti Rohingům rozsáhlou ofenzivu v reakci na útok rohingských povstalců na policejní stanoviště. Ze svých domovů za několik týdnů uprchlo přes 700 tisíc příslušníků muslimského etnika. Většina jich nyní pobývá v uprchlických táborech v sousedním Bangladéši.

Vyšetřovatelé OSN v roce 2018 ve zprávě uvedli, že barmská armáda provedla tažení "s genocidními úmysly", ačkoliv jej přímo za genocidu neoznačili. Vojenskou kampaň nicméně podle expertů provázelo masové vraždění a znásilňování a vypalování domovů muslimských obyvatel.

Su Ťij v obhajobě opakovala již starší argumenty. Barmské jednotky podle ní jen reagovaly na útoky rohingských ozbrojenců a jednalo se tak o ozbrojený konflikt.

Nedosahovalo to "rozměrů genocidy"

Použití nepřiměřené síly na straně bezpečnostních složek prý nelze vyloučit, ale nedosahovalo rozměrů genocidy. Případné válečné zločiny by ale podle barmské vůdkyně měly být předmětem trestního stíhání v Barmě a mezinárodní soud by do nich neměl zasahovat.

Gambie tvrdí, že Barmě nelze věřit, že bude spravedlivě soudit svoje vlastní vojáky. Su Ťij se podle obžaloby v Haagu ani nesnažila popřít nejzávažnější obvinění z užívání extrémního násilí či nuceného vysídlování Rohingů. Podle Gambie je proto nutné, aby soud nařídil zvláštní dočasná opatření na ochranu muslimského etnika.

Předseda Mezinárodního soudního dvora na konec stání uvedl, že tribunál rozhodne o zavedení provizorních opatření v co nejkratším možném čase. Podle světových agentur by to však mohlo trvat měsíce. Pokud se soud rozhodne případem dále zabývat, lze závěrečný verdikt v případu očekávat až za několik let.

Mezinárodní soudní dvůr je nejvyšším soudem OSN, jeho rozhodnutí jsou pro státy závazná a nelze se proti nim odvolat. Svoje verdikty však nemá jak vynucovat a v minulosti je některé země přehlížely nebo se jimi neřídily úplně.