Část Evropské úmluvy o lidských právech je v rozporu s ústavou, rozhodl polský soud

ČTK ČTK
Aktualizováno 24. 11. 2021 22:37
Část Evropské úmluvy o lidských právech je v rozporu s polskou ústavou, rozhodl ve čtvrtek polský ústavní soud. Konkrétně je podle něj s ústavou neslučitelné ustanovení úmluvy o právu na spravedlivý proces, napsal list Gazeta Wyborcza. Podle polského deníku tribunál zpochybnil jednu z nejdůležitějších mezinárodních dohod, která obyvatelům 47 evropských zemí zaručuje řadu práv a svobod.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Reuters

Šéfka Rady Evropy středeční verdikt označila za bezprecedentní a vyvolávající vážné obavy.

Ústavní soud se zabýval návrhem ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra, který zpochybnil ústavnost článku 6 Evropské úmluvy o lidských právech. "Každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem," stojí v šestém článku úmluvy.

Podle polského zpravodajského serveru Onet ministrovi mimo jiné vadil "rozsah, v jakém se vztahuje na přezkum zákonnosti procesu výběru soudců (polského) ústavního soudu Evropským soudem pro lidská práva".

Ústavní soud nyní podle Gazety Wyborcze konstatoval, že zmíněné ustanovení úmluvy je v určitém smyslu protiústavní. Konkrétně podle verdiktu nelze považovat ústavní tribunál za "soud", jelikož kontroluje hierarchii zákonů a nerozhoduje o právech jednotlivců, poznamenala agentura Reuters.

Článek 6 úmluvy se tedy na něj prý nevztahuje. Tudíž podle něj také není možné v rámci úmluvy zkoumat, zda polský ústavní tribunál splňuje požadavky kladené na soudy úmluvou - tedy ověřovat, zda je nezávislý, nestranný a zřízený v souladu se zákonem, napsal polský deník.

Podle verdiktu polského ústavního tribunálu tedy Evropský soud pro lidská práva (ECHR) nemůže zpochybňovat jmenování polských ústavních soudců.

Ziobrův návrh byl podle Gazety Wyborcze a serveru Onet reakcí na květnový verdikt ECHR, který rozhodl, že Polsko porušilo článek 6 kvůli dřívějšímu rozhodnutí ústavního soudu. Ten dal tehdy za pravdu stížnosti polské firmy, která se na něj obrátila kvůli zamítnutí žádosti o odškodné, jež skončila u polského ústavního soudu.

Jmenování soudců poškozovalo právo stěžovatele

Podle ESLP bylo kvůli chybám a porušení zákona při jmenování ústavních soudců poškozeno právo stěžovatele na spravedlivý proces. ECHR řešil případ, kdy se na něj obrátil pěstitel trávníků, firma Xero Flor, která se u polských soudů neúspěšně domáhala proplacení škod způsobených lesní zvěří. Spor dospěl v roce 2017 až k ústavnímu soudu, kde tehdy rozhodoval i jeden ze tří soudců jmenovaných předtím prezidentem Andrzejem Dudou.

Duda v roce 2015 odmítl jmenovat tři soudce vybrané předchozí vládou a namísto nich dosadil tři jiné, nominované nově vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS). Podle právních expertů tak obsadil funkce, které už obsazené byly.

Štrasburský soud následně konstatoval, že porušení zákona při jmenování soudců znamená, že žadateli bylo "odepřeno jeho právo na rozsudek zákonně jmenovaným tribunálem", a rozsudek takto jmenovaného tribunálu je tedy nutné považovat za neplatný. ECHR podle serveru Onet konstatoval, že verdikt vynesl ústavní soudce, který k tomu nebyl oprávněn.

"Dnešní rozhodnutí polského ústavního soudu je bezprecedentní a vyvolává vážné obavy. Pečlivě posoudíme odůvodnění rozsudku a jeho dopady," reagovala na dnešní verdikt polského ústavního tribunálu generální tajemnice Rady Evropy Marija Pejčinovičová Buričová. "Všech 47 členských států Rady Evropy, včetně Polska, se zavázalo zajistit práva a svobody stanovené v Evropské úmluvě o lidských právech, jak je interpretuje ECHR. Členské státy jsou rovněž povinny implementovat rozsudky Evropského soudu (pro lidská práva)," dodala.

Zvítězil právní stát, říká Varšava

Náměstek polského ministra spravedlnosti Michal Wójcik na twitteru verdikt přivítal. "Dnes zvítězil právní stát nad uzurpací kompetencí. Evropský soud pro lidská práva nemůže přezkoumávat rozhodnutí polského soudu a jmenování jeho soudců," napsal.

Evropský soud pro lidská práva není institucí Evropské unie, nicméně jeho verdikty ohledně Polska zapadají do širší letité rozepře, kterou vede Varšava s unijními institucemi o nezávislost polské justice. Kritici, včetně těch evropských, vidí v polské soudní reformě snahu vládní PiS ovládnout polskou justici. Polská vláda tvrdí, že má zvýšit efektivnost soudů a zbavit je pozůstatků komunismu.

Evropská úmluva o lidských právech se vztahuje na členy Rady Evropy - organizace, která vznikla po druhé světové válce na ochranu lidských práv a právního státu, poznamenal Reuters. ECHR je soudním orgánem zřízeným k zajištění plnění závazků vyplývajících z úmluvy Rady Evropy o ochraně lidských práv a základních svobod.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 33 minutami

Letošní podzim se v Klementinu zařadil mezi desetinu nejteplejších od roku 1775. Průměrná teplota od září do listopadu byla 11,6 stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Indii vypukly potyčky mezi vojáky a místními horníky, zemřelo 13 lidí

Vesničané na severovýchodě Indie zapálili několik vojenských vozidel poté, co tam vojáci nedopatřením zabili šest horníků, jež považovali za vzbouřence. Při následných potyčkách pak příslušníci ozbrojených sil usmrtili dalších sedm místních, napsala agentura AP s odkazem na vyjádření místních činitelů. Při střetech rovněž zemřel jeden voják. Incidenty vyšetřují místní úřady.

Podle důstojníka armády spustili vojáci palbu na vozidlo poblíž hranic s Barmou, když dostali zprávy o očekávaném pohybu vzbouřenců v oblasti. Podle jednoho z místních představitelů však byli v autě indičtí horníci.

Rozlícení vesničané následně zapálili dvě vojenská auta, vojáci na ně začali střílet a zabili dalších sedm lidí. Při potyčkách rovněž zemřel jeden voják.

Indický ministr vnitra Amit Šáh uvedl, že jej tento "nešťastný incident" velmi mrzí, a prohlásil, že záležitost vyšetří vláda státu Ásám, kde k němu došlo.

Indické vládní jednotky se na severovýchodě země potýkají s řadou povstaleckých skupin, které po útocích na indické vojáky často hledají úkryt právě v sousední Barmě.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Výbuch sopky Semeru v Indonésii připravil o život nejméně 13 lidí

Po výbuchu sopky Semeru na indonéském ostrově Jáva zemřelo nejméně 13 lidí a 98 jich utrpělo zranění, informoval podle světových agentur místní úřad pro zvládání přírodních katastrof BNPB. Původně hovořil o jedné oběti a nejméně čtyř desítkách raněných. Deset lidí, kteří byli po erupci uvězněni v okolí místních dolů, se záchranářům podařilo přesunout do bezpečí.

Semeru je nejvyšší horou na Jávě, měří přes 3600 metrů nad mořem. V sobotu začala sopka chrlit lávu a popel, sopečná mračna zahalila blízké vesnice a lidé začali z oblasti prchat, píše agentura Reuters. Erupce podle úřadů zničila řadu budov a poničila rovněž důležitý most spojující okres Lumajang a město Malang.

Mezi raněnými jsou podle BNPB dvě těhotné ženy. Z obětí se zatím podařilo identifikovat pouze dvě, uvedl úřad.

Sopka Semeru naposledy vybuchla v lednu, erupce se tehdy obešla bez obětí na životech. V Indonésii, kde žije přes 270 milionů obyvatel, je téměř 130 aktivních sopek. Tato oblast je součástí takzvaného ohnivého kruhu, což je pás kolem zlomových linií v Tichém oceánu s častým výskytem zemětřesení a sopečných erupcí.

Evropské středomořské seizmologické centrum (EMSC) informovalo, že oblast severně od ostrova Halmahera zasáhlo zemětřesení o síle šesti stupňů. Zatím nejsou zprávy o obětech či větších škodách. Halmahera leží asi 2000 kilometrů severovýchodně od Semeru.

Zdroj: ČTK
Další zprávy