reklama
 
 

Sonda, která může objasnit vznik života na Zemi, je u cíle

Aktualizováno 6. 8. 2014 13:07
Na signál, že vše dopadlo podle plánu, čekala ESA 22 minut.
Rosetta po deseti letech dorazila na oběžnou dráhu komety Čurjumov-Gerasimenko, 550 milionů kilometrů od Země. V listopadu by se měl na povrch komety snést modul Philae. Zapíše se tím do historie.

Darmstadt - Evropská sonda Rosetta po deseti letech dosáhla svého cíle.

Ve středu dopoledne SELČ se na vzdálenost pouhých 100 kilometrů přiblížila ke kometě Čurjumov-Gerasimenko, označované rovněž jako 67P.

Aby se Rosetta na orbitu dostala, musela na 6,5 minuty zažehnout své manévrovací trysky a provést složitý manévr, na nějž měla jediný pokus.

Na potvrzení toho, že se vše povedlo, čekal plný sál řídícího střediska bez dechu předlouhých 22 minut.

"Jsme na kometě," oznámil konečně Sylvain Lodiot z Evropské vesmírné agentury a sál mohl propuknout v jásot. Rosetta a s ní i celé lidstvo to dokázalo; může doufat, že mise odpoví na jednu z největších otázek současné vědy - jak vznikl život na Zemi.

"Je to fantastické. Po deseti letech, pěti měsících a čtyřech dnech cestování, deseti obkrouženích slunce a zdolání 6,4 miliardy kilometrů můžeme s potěšeními konečně říci - jsme tady," konstatoval generální ředitel Evropské kosmické agentury Jean-Jacques Dordai.

Svoji cestu k objektu, jenž je momentálně zhruba 550 milionů kilometrů od Země, zahájila Rosetta v březnu 2004 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně.

Tím, že se sonda dostala na oběžnou dráhu, ale ambice Evropské vesmírné agentury (ESA) nekončí.

V listopadu by měl na povrchu komety přistát modul Philae, jenž bude povrch oběžnice zkoumat.

Pokusí se o to jako vůbec první zařízení vyrobené člověkem. A bude-li mít lidstvo štěstí, může Rosetta a její modul Philae vysvětlit vznik života na Zemi.

Jednou z možností, jak mohla být nastartována evoluce, je totiž teorie takzvané panspermie, podle níž zárodek života přiletěl z hlubokého vesmíru na jiném vesmírném tělese, možná kometě.

Mise Rosetty vyšla na 1,3 miliardy eur (přibližně 36,2 miliardy korun).

autor: Zahraničí | 6. 8. 2014 11:51

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama