"Zbyl akorát pruh pro začátečníky, pro malé děti, aby si alespoň ony mohly zajezdit a užít si zábavu na svahu," říká pro britskou stanici BBC ředitel lyžařské školy Giuseppe Sammarco ze švýcarského areálu Torgon.
"Samozřejmě že jsem smutná. Ráda bych lyžovala, ale co se dá dělat?" ptá se jedna z návštěvnic skiareálu Anna Reinerová. "Dnes jsme se byli projít, byla to zábava, ale není to ono. Každý rok je tím nejteplejším, co byl naměřen. Mám z toho obavy," dodává.
Ještě polovina prosince vypadala nadějně. Nízké teploty a sněžení napovídaly, že letošní lyžařská sezona by mohla do alpských areálů přilákat velké množství návštěvníků, kteří v posledních pandemických letech zimní sportovní aktivity omezili.
Na přelomu roku ale teploty v Evropě vystoupaly na rekordní úroveň a sníh byl nahrazen deštěm. Například ve švýcarském městě Delémont, jihozápadně od Basileje, naměřili meteorologové hned 1. ledna rekordních 20 stupňů Celsia, tedy až o 16 stupňů víc, než jaký byl průměr mezi lety 1991 až 2020, píše stanice France24. Teplotní rekordy na začátku roku padly i v dalších zemích, kde se Alpy nachází.
To se ihned projevilo na kvalitě sněhu - i toho uměle nasněženého. "K lyžování potřebujete, aby sníh držel pohromadě. Teď je v něm ale příliš vody, takže je to nemožné," vysvětluje pro BBC Hacher Bernet, který vlastní lanovky ve švýcarském skiareálu Splügen. Rezort, jehož vrchol leží ve výšce 1500 metrů nad mořem a jenž nabízí třicet kilometrů sjezdovek, tak musel pozastavit provoz. "Kvůli nedostatku sněhu, silnému dešti a vysokým teplotám," cituje z prohlášení britský deník The Guardian.
Stopka umělému sněhu
Stejná je situace i ve švýcarském Hochwangu s vrcholem ve výšce 2284 metrů nebo v Ax 3 Domaines, ležícím v podobné výšce ve francouzské části Pyrenejí. Více než polovina ze sedmi a půl tisíce všech francouzských svahů je letos uzavřená. Některé skiareály otevřely, ale místo zážitků na sněhu návštěvníkům nabízejí výlety po okolí nebo půjčení kol a dětem skákací hrady či malování na obličej.
Kvalitní přírodní sníh a dobré podmínky k lyžování jsou v italských Dolomitech a na jihu švýcarských Alp.
Další možností je umělý sníh, některé skiareály si v ještě chladném prosinci vytvořily dostatečné zásoby. Takový sníh má však několik nevýhod - při vyšších teplotách taje a na jeho výrobu je potřeba velké množství vody.
S tou letos Švýcarsko šetří, aby zbylo dost na provoz vodních elektráren, které by v případě nedostatku plynu vypomohly s vytápěním domácností. Nedostatek vody hlásí i Francie, oblíbená lyžařská oblast Chamonix proto vůbec uměle nezasněžuje.
Sport pro bohaté
Nová studie Univerzity v Basileji ukázala, že aby skiareály přežily i v budoucnu, budou na umělém sněhu stále závislejší. Jejich spotřeba vody však stoupne o 80 procent, což by mohlo vést ke konfliktům s místními obcemi závislými na okolní vodě.
Dalším dopadem bude nárůst cen za návštěvu skiareálů. "Panují obavy, že na konci století bude lyžování, pokud ještě vůbec bude jako sport existovat, dostupné jen pro bohaté," píše BBC. To potvrzuje i Fraser Wilkin, expert na alpskou meteorologii. "Lyžovat se bude ještě dlouhou dobu. Ale naše rezorty budou pod rostoucím tlakem. Lidé budou muset chodit stále výš a to vyžene nahoru i ceny," cituje ho americká stanice CNN.
Nezvykle vysoké teploty v Evropě jsou letos zapříčiněny prouděním teplého vzduchu ze subtropů. Stejné proudění, avšak se studeným vzduchem z Arktidy způsobilo, že Spojené státy zasáhly o vánočních svátcích extrémní mrazy sahající až k minus 50 stupňům Celsia.
"Může se to stát i přirozeně. Ale s tím, jak klimatická změna narušuje globální vzorce počasí, se pravděpodobnost toho, že zaznamenáme neobvyklé výkyvy počasí, každou sezonu zvyšuje," popsal americkou situaci pro agenturu Bloomberg meteorolog Jeff Masters.
