Snaha dostat Rusy do kolen skončí tragicky, zní ze Západu

Martin Novák Martin Novák
5. 1. 2015 13:00
Namísto kompromisu a dohody mohou problémy vést k ještě většímu rozkolu mezi Východem a Západem.
Fasáda domu v Sevastopolu na Krymu.
Fasáda domu v Sevastopolu na Krymu. | Foto: Reuters

Praha – Levná ropa a evropské sankce srážejí ruskou ekonomiku dolů, ale jakým směrem se kvůli tomu vydá ruská zahraniční politika, zatím nevíme.

Půjde Kreml na kompromis a pokusí se smířit s Evropskou unií, nebo naopak ještě "přitopí pod kotlem" toho, co se už nazývá druhou studenou válkou?

Německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel se obává, abychom to s pokušením srazit Rusko do kolen nepřehnali. A nevyvolali opačný efekt. Tedy že by se Vladimir Putin a jeho lidé ještě více "rozmáchli".

"Cíl přece od začátku nebyl způsobit v Rusku ekonomický a politický chaos. Ten, kdo si něco takového přeje, vyvolává velmi nebezpečnou situaci. Rusko je jaderná velmoc," uvedl německý ministr, který je zároveň předsedou sociálnědemokratické strany (SPD).

Varuje, že hospodářský rozklad Ruska není v evropském ani německém zájmu.

SPD, která je koaličním partnerem křesťanských demokratů kancléřky Angely Merkelové, od počátku nabádá k opatrnosti vůči Rusku, přestože Putina kritizuje za Krym a východní Ukrajinu. Šéf německé diplomacie a člen strany Frank-Walter Steintemeier například soudí, že Kyjev by neměl aspirovat na členství v NATO, za což ho pochválil český prezident Miloš Zeman.

Francouzský prezident Francois Hollande prohlásil, že sankce by měly být zrušeny, pokud se tento měsíc podaří dosáhnout pokroku v jednáních o Ukrajině.

Úvaha se ubírá následujícím směrem: Jestliže Putinovi budou kvůli hospodářským potížím hrozit problémy, může ukázat prstem na Západ jako na viníka a ještě více se vůči "nepříteli za hranicemi" vymezit.

Buď vystupňovat válku na Ukrajině, nebo pohrozit jiným okolním zemím. Toho se obávají především pobaltské republiky.

"Co se týká ruských ekonomických problémů, interní dynamika ruského režimu může vést k tomu, že nebude mít jinou možnost než dál pokračovat v expanzivní, dobrodružné politice," uvedl pro Aktuálně.cz estonský analytik Ahto Lobjakas.

Politolog ze sousedního Lotyšska Andris Spruds v rozhovoru pro Aktuálně.cz už loni po anexi Krymu předpovídal, že ruské vedení se na poloostrově nezastaví.

"Ze strany Putina jde o snahu posílit legitimaci jeho režimu. Vrací do Ruska úspěšně oblast, kterou považuje za svou, a má v tom velkou podporu Rusů. Problémem je, že když dosáhnete nějakého úspěchu, čeká se, že dosáhnete dalšího. Další diplomatické, historické, politické úspěchy. V tom je nebezpečí, co se může stát dál," říká Spruds, ředitel Lotyšského institutu mezinárodních vztahů v Rize.

V Novoročním projevu Vladimir Putin označil připojení Krymu za milník ruské historie a na tiskové konferenci na konci prosince prohlásil, že Rusko se nenechá nikým tlačit do kouta.

Podle průzkumů veřejného mínění zatím podporu má a návrat Krymu do Ruska většina Rusů oceňuje. V prosinci s jeho politikou souhlasilo v průzkumu 85 procent dotázaných Rusů.

Pokud by se nyní konaly prezidentské volby, dostal by Putin 88 procent hlasů.

Ředitel ústavu pro výzkum veřejného mínění Levada Center Lev Grudkov ale předpokládá, že hospodářské problémy v blízké budoucnosti povedou k oslabení prezidentova postavení.

"Obavy týkající se ekonomiky rostou a euforie nad Krymem se postupně vytratí. Putin má dost podpory na zvládnutí nespokojenosti na osmnáct měsíců až dva roky, ale kritika bude sílit," řekl Grudkov agentuře Reuters.

Ruský rubl se loni propadl v důsledku sankcí a nízkých cen ropy o čtyřicet procent vůči dolaru. Ekonomika letos podle ministra financí Antona Siluanova klesne až o čtyři procenta a očekává se růst inflace.

Ruský politolog Fjodor Lukjanov se domnívá, že Kreml se může pokusit sjednotit kolem sebe všechny síly, které odmítají ve světě dominantní úlohu USA a Evropy. Krajní pravici, krajní levici a další.

"Svět je stále více unaven nedostatkem alternativ vůči světovému řádu, ovládanému USA. Pokud se rozjede skutečná konfrontace, Rusko udělá vše  pro oslabení tohoto pořádku," píše Lukjanov, šéfredaktor časopisu Russia in Global Affairs.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Trump předčasně zveřejnil záznam rozhovoru s televizí CBS

Bílý dům dnes zveřejnil nesestříhaný záznam interview mezi prezidentem Donaldem Trumpem a reportérkou pořadu 60 Minutes (60 minut) Lesley Stahlovou, z něhož Trump při natáčení předčasně odešel kvůli údajné zaujatosti novinářky, které pohrozil blíže nespecifikovanou odvetou. Podle agentury Reuters tím prezidentská kancelář porušila dohodu s televizí CBS, podle níž měl rozhovor vyjít až o víkendu v rámci zvláštního předvolebního dílu, v němž bude také interview s demokratickým kandidátem Joem Bidenem.

"Podívejte se na tu zaujatost, nenávist a drzost, kterou předvádí (pořad) 60 minut a CBS," napsal Trump na twitteru. Dodal přitom, že moderátorka dnešní (páteční SELČ) druhé a poslední předvolební debaty s Bidenem Kristen Welkerová bude "daleko horší".

Trump sdílel v příspěvku odkaz na video, v němž je pouze jeden záběr na prezidenta. V záznamu jsou však slyšet otázky moderátorky a občas i dalších lidí v místnosti.

Zdroj: ČTK
Další zprávy