


Ruské strategické letectvo utrpělo další těžkou ránu. Ukrajinské drony zničily na základně Engels – 800 kilometrů od hranic – strategický bombardér Tu-95MS, který Rusko používá k odpalování raket na ukrajinská města. Exploze zcela utrhla ocasní část stroje. Letounů má Moskva jen omezené množství a Ukrajinci už zničili nebo poškodili zhruba čtvrtinu z nich. Od roku 1992 se přitom nevyrábí.

Pro Moskvu jde o kritickou a nenahraditelnou ztrátu. Letouny Tu-95 (v kódu NATO Bear) jsou sice technologickým anachronismem – jde o jediný dodnes aktivní turbovrtulový bombardér na světě, jehož prototyp vzlétl ještě za éry Josifa Stalina v roce 1952 – ale kvůli ukončené výrobě a akutnímu nedostatku náhradních dílů je Rusko nedokáže nahradit. Každý zničený kus trvale oslabuje ruskou strategickou flotilu.
Právě verze Tu-95MS patří mezi nejznámější symboly ruského teroru. Spolu s modernějšími Tu-160 jde o jediné platformy, ze kterých jdou odpalovat střely s plochou dráhou letu Ch-101 s dlouhým doletem.
Tyto rakety se podílely například na masivním úderu z 29. prosince 2023, kdy část z nich pronikla protivzdušnou obranou a zmasakrovala 58 civilistů v Kyjevě, Charkově, Oděse a Dnipru. Raketa mimo jiné zničila plné obchodní centrum.
Plně funkčních Tupolevů 95 má Rusko jen kolem čtyřiceti. Asi deset kusů už Ukrajinci buď zcela zničili, nebo vážně poškodili.
Moderních nadzvukových Tu-160 mají Rusové jen patnáct až osmnáct. Tyto cenné stroje Moskva odsunula hluboko na sever a východ země a šetří je jako svou strategickou rezervu a do útoků proti Ukrajině je nasazuje jen minimálně.
Cena jednoho stroje Tu-95 se pohybuje kolem třiceti milionů dolarů, jeden Tu-160 stojí dokonce čtvrt miliardy dolarů.
Základna Engels, kde letouny stojí, se v posledních letech stala symbolem ruské bezmoci. Satelitní snímky z minulosti opakovaně odhalily, že ruští vojáci ve snaze ochránit multimilionové strategické stroje před levnými ukrajinskými drony obkládali křídla a trupy bombardérů starými automobilovými pneumatikami.
Jak ukázal páteční útok, tato primitivní kamufláž moderním ukrajinským technologiím neodolala.
Nejrozsáhlejším fiaskem ruského letectva zůstává operace Spiderweb z 1. června 2025. Ukrajinské drony tehdy koordinovaně zasáhly dvacet strategických letounů, polovinu z nich zcela zničili. Nejpůsobivější moment celé operace se odehrál na základně Belaja na východní Sibiři – neuvěřitelných 4300 kilometrů od ukrajinských hranic.
Kyjev tím definitivně demonstroval, že bezpečné nebe pro ruské jaderné síly už neexistuje nikde.



Prezident Spojených států Donald Trump v rozhovoru s novináři znovu prohlásil, že Ukrajina by neměla útočit na ruské rafinerie. Nejnovější vyjádření učinil v noci na pondělí při návratu z Irska. V neděli v Irsku řekl, že vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinská armáda neútočila na ruské ropné cíle, protože to škodí celému světu. Mluvčí Kremlu Trumpova slova přivítal.



Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to v pondělí sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity.



Je to teprve pár dní, co americký prezident Donald Trump při návštěvě Irska podpořil jeho sjednocení se Severním Irskem, které je součástí Velké Británie. Nyní přišel další úder pro zastánce jednotného Spojeného království. Lídři Skotska, Walesu a Severního Irska v pondělí podepsali společnou deklaraci, v níž požadují právo rozhodovat o budoucnosti svých zemí.



Srbský prezident Aleksandar Vučić podle médií v pondělí oznámil, že rezignuje na prezidentský post v neděli 27. září. Vučić bude kandidovat v parlamentních volbách na konci října s ambicí stát se premiérem.



Španělská stavební skupina OHLA zvažuje prodej své dceřiné společnosti v České republice. Udělala si už průzkum trhu a zjistila, že o brněnskou firmu OHLA ŽS má zájem více subjektů, uvedla v pondělním sdělení. Reakci brněnského podniku se zjišťuje.