Praha - Arabové a muslimové se zlobí na amerického prezidenta Donalda Trumpa za jeho uznání celého Jeruzaléma jako hlavního města Izraele.
Jak moc, to ukáže pátek odpoledne.
Hnutí Hamás vyzvalo k povstání, v pátek po poledních modlitbách se chystají vyjít do ulic Palestinci na Západním břehu Jordánu, v Pásmu Gazy a zřejmě i Jeruzalémě.
Protesty se připravují v Káhiře, Tunisu, Ammánu a dalších městech.
Otázkou je, jak budou rozsáhlé a násilné v době, kdy je Blízký východ zmítán i jinými konflikty, než je izraelsko-palestinský.
Boje probíhají v Iráku, Sýrii a Jemenu, sektářské napětí stoupá mezi sunnitskými a šíitskými muslimy. Nepřátelské vztahy panují také mezi Saúdskou Arábií a Íránem, v Egyptě zase operují teroristické skupiny.
"Patrně nepůjde o protesty v takovém rozsahu, že by někde destabilizovaly vlády a vládnoucí režimy, ale budou odrážet hněv nad Trumpovým rozhodnutím," řekl televizi al-Džazíra politolog Mchajmír Abúsada z univerzity al-Azhar v Pásmu Gazy.
Rozhodující pro to, zda se protesty obejdou bez krveprolití, bude v pátek situace na Chrámové hoře v Jeruzalémě.
V minulosti zažehly velké nepokoje srážky mezi izraelskou policií a muslimy před mešitou al-Aksá a Omarovou mešitou právě na Chrámové hoře.
Libanonský deník al-Achbár, který vyjadřuje názory hnutí Hizballáh, vyšel ve čtvrtek s velkým palcovým titulkem Smrt Americe.
Pohrozil válkou. "Existují účinné síly odporu, které mají k dispozici tisíce raket schopných zasáhnout Tel Aviv," píše list.
"Rozhodnutí posílí extremismus a vytvoří podmínky výhodné pro terorismus," uvádí se v oficiálním prohlášení irácké vlády. Americký velvyslanec byl ve čtvrtek povolán na ministerstvo zahraničí v Bagdádu. USA a Irák jsou přitom spojenci, americké letecké údery sehrály klíčovou roli při tažení irácké armády proti Islámskému státu.
Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua se k USA s přesunem svých ambasád z Tel Avivu do Jeruzaléma připojí i další státy. Zatím tak ale žádný neučinil.
České ministerstvo zahraničí na své internetové stránce uvedlo, že Česká republika uznává jako izraelskou metropoli západní část Jeruzaléma v hranicích z roku 1967, kdy bylo město rozdělené na izraelskou a jordánskou část.
"Česká republika společně s ostatními členskými státy Evropské unie na základě závěrů Rady pro zahraniční věci EU považuje Jeruzalém za budoucí hlavní město obou států, to jest Státu Izraele a budoucího Státu Palestina. O přesunu zastupitelského úřadu ČR z Tel Avivu do Jeruzaléma můžeme uvažovat až na základě výsledků jednání s klíčovými partnery v regionu a ve světě," stojí v prohlášení.
