Smog v Číně zastaví fotosyntézu. A vyvolá hladomor

Petr Jemelka Petr Jemelka
27. 2. 2014 12:05
Polétavý prach usazený na rostlinách zabrání procesu fotosyntézy a rostliny uschnou.
Foto: Reuters

Peking - Peking a šest provincií na severu Číny se dusí pod smogovou dekou. Situace je tak vážná, že meteorologové vyhlásili oranžový, tedy druhý nejvyšší poplach.

Pro představu: současné hodnoty jemných polétavých částic škodlivin, které se při vdechování snadno dostávají hluboko do plic, dosáhly v úterý 505 mikrogramů na metr kubický, přičemž za "bezpečnou" koncentraci považuje Světová zdravotnická organizace (WHO) 25 mikrogramů na metr kubický.

Škodlivý vliv polétavého prachu na lidské zdraví je všeobecně známý, smog ale ohrožuje celý ekosystém. Může se dokonce stát, že znečištění povede k rozsáhlým hladomorům, varuje Che Tung-sienová z fakulty vodních zdrojů a civilního inženýrství Čínské zemědělské univerzity.

Čínská badatelka prokázala, že usazování prachu na zeleni snižuje počet absorbovaného světla až o 50 procent, což ohrožuje fotosyntézu, tedy biochemický proces, při němž rostlina získává energii a produkuje kyslík. Pokud proces nefunguje, jak má, rostlina umírá.

Jako po jaderném výbuchu

Polétavý prach navíc může v atmosféře vyvolat jev zvaný nukleární zima, při němž pevné částice v atmosféře (podobně jako po jaderném výbuchu) brání průniku slunečního svitu k zemskému povrchu. To vede k celkovému ochlazení a taktéž ohrožuje fotosyntézu.

Prokazování nebylo nijak složité. Che Tung-sienová zasadila semínka chilli papriček a rajčat a svítila na ně umělým světlem v laboratoři. Stejná semínka pak zasadila ve skleníku na předměstí Pekingu. Ta, co nechala pod laboratorním světlem, vyklíčila za 20 dní, zatímco ve skleníku to trvalo déle než dva měsíce.

"Budou mít štěstí, pokud vůbec přežijí. Téměř každou farmu teď zachvátila smogová panika," řekla badatelka listu South China Morning Post. 

Bez roušky ani ránu

Čistota ovzduší se v Číně zhoršuje dlouhodobě. Až doposud ji ale úřady příliš neřešily. Nechaly problém dojít tak daleko, že se Peking podle Šanghajské akademie sociálních věd změnil "v téměř neobyvatelnou zónu".

O tom, že se nejedná o přehnané prohlášení, svědčí i to, že si lidé v Pekingu (ale i dalších městech) zvykli nosit na ulici roušky. Jedna pekingská škola zase investovala 5 milionů dolarů do zvláštních kopulí, které jsou umístěny nad venkovními sportovišti tak, aby studenti dýchali čistý vzduch.

Podle úřadů za smog mohou novoroční ohňostroje:

Stejný postup zvolila i přední čínská tenistka Li Na. Podle CNN před nedávnem přiznala, že kvůli znečištění vzduchu v rodné zemi trénuje výhradně uvnitř.

Starosta Pekingu v reakci na stále hlasitější stížnosti odborné i laické veřejnosti přislíbil, že město do roku 2017 investuje do ekologických opatření 740 miliard juanů (2,4 bilionu korun). Čínské ministerstvo pro životní prostředí nicméně problém nadále bagatelizuje, když tvrdí, že za smog mohou novoroční ohňostroje.  

 

Právě se děje

Další zprávy