


Z hlediska strategických cílů už Ukrajina zvítězila. Uhájila svoji existenci jako samostatného státu, smazala Rusko z mapy globálních supervelmocí a stala se garantem evropské bezpečnosti. V bilančním hodnocení to prohlásil mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Andrij Jusov v rozhovoru s ukrajinskou novinářkou Hannou Hopko.

Rusko podle Jusova ekonomicky i demograficky kolabuje a stává se upadající regionální mocností. Ukrajina se naopak stává garantem evropské bezpečnosti.
„Největší geopolitickou katastrofou ruských dějin není rozpad Sovětského svazu, jak tvrdí Kreml, ale samotný Vladimir Putin,“ upozorňuje Jusov s tím, že agresí Rusko promrhalo svůj potenciál.
„Rusko si mohlo užívat obrovskou míru dobré vůle ze strany států G7, G20 i celého rozvinutého světa. Všichni chtěli vidět Rusko jako prosperující a úspěšný stát, se kterým se dá obchodovat a budovat dlouhodobé partnerství,“ říká.
Tato dobrá vůle podle Jusova platila i pro Ukrajince. „Před rokem 2014, a dokonce ještě před plnohodnotnou invazí mnoho Ukrajinců věřilo, že přes všechny křivdy existuje dost společné historie, rodinných vazeb a osobních přátelství na to, aby se udržely normální sousedské vztahy.“
Dnes je tento sentiment kompletně mrtvý. „Vyžaduje to skutečně speciální druh vůdcovství, aby člověk dokázal prohazardovat tak gigantický politický kapitál.“
Důvěra je podle Jusova strategický zdroj a Putin dokázal na celé generace dopředu fatálně odcizit Ukrajince od Rusů a Rusy od okolního světa.
„Kreml kvůli tomu už obětoval přes půl milionu mladých mužů v produktivním věku, zničil ekonomický potenciál země a uvrhl ji do stagnace.“ Podle ukrajinské rozvědky je jen otázkou času, kdy vnitřní nashromážděný tlak v Rusku vybuchne.

Jusov upozorňuje, že klíčovým bojištěm zůstává lidská mysl. Zatímco Západ po studené válce své informační operace ukončil, Rusko do propagandy, kulturní diplomacie a sítí vlivu nadále investovalo. Současné operace přes kanály jako RT nebo skryté boty mají jediný cíl: zasít na Ukrajině i na Západě paniku, zoufalství a pocit, že všechno je ztraceno.
Pro Kreml je tato kognitivní válka a manipulace veřejným míněním v Evropě výrazně levnější než financování přímých vojenských operací. Kritické myšlení a odhalování ruských dezinformací je podle Jusova stejně důležité jako dodávky munice.
Jusov upozorňuje na paradox, že se neustále mluví o tom, jaké bezpečnostní záruky musí Západ poskytnout Ukrajině. Realita je ale taková, že ukrajinské ozbrojené síly, státní instituce a celá společnost už teď poskytují bezpečnost všem ostatním tím, že absorbují a drží zpátky ruskou agresi.
„Země se proměnila v moderního Davida, který proti Goliášovi nasazuje neustálé inovace. Ukrajinští vědci, inženýři a technologičtí vizionáři se stali průkopníky v řadě vojenských i technických oborů,“ říká Jusov.
„Vyvíjejí řešení a schopnosti, které mají obrovskou hodnotu daleko za hranicemi země. Ukrajina zkrátka přestala být pouhým spotřebitelem bezpečnosti – stala se jejím klíčovým výrobcem.“
Tento nový status je nyní podle Jusova potřeba přetavit v dlouhodobé strategické výhody pro ukrajinský stát.
„Nebude to snadný proces. Až se naplno rozjedou diplomatická vyjednávání o novém uspořádání Evropy, každý účastník bude logicky tvrdě hájit své vlastní zájmy. Mezi evropskými lídry ale roste pragmatické poznání: podpora Kyjeva už není aktem čisté charity nebo solidarity. Je to investice do vlastního bezpečí.“



Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatek ve výši 20 procent hodnoty přepravovaného nákladu. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Námořnictvo USA později sdělilo, že námořní blokádu vůči Íránu začnou USA uplatňovat v úterý.



Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková v pondělí parlamentu předložila svou demisi, uvedla agentura Reuters s odvoláním na předsedu zákonodárného sboru Ruslana Stefančuka, podle něhož se poslanci věcí budou brzy zabývat. První kroky k vytvoření nové vlády by podle Reuters parlament mohl učinit už v úterý.



Do říjnových obecních voleb v Praze by měl hnutí ANO vést místostarosta Prahy 4 Jan Hušbauer, napsal v pondělí server iDNES.cz. Předseda ANO Andrej Babiš serveru sdělil, aniž Hušbauera jmenoval, že na lídrovi je shoda, ale ještě ho neschválil celorepublikový výbor hnutí.



Německá vláda ruší problémový program fregat F126, které měly být největšími loděmi německého námořnictva od druhé světové války. Projekt narazil na byrokracii, rostoucí náklady a pochybnosti o proveditelnosti. Místo něj má Berlín pořídit čtyři menší a kompaktnější lodě F128 za 6,6 miliardy eur.



Maďarský parlament v pondělí schválil ústavní dodatek, který má mimo jiné ukončit mandát prezidenta Tamáse Sulyoka. Informovala o tom agentura AFP. Premiér Péter Magyar označuje prezidenta za loutku strany Fidesz bývalého předsedy vlády Viktora Orbána, který v dubnových parlamentních volbách po 16 letech přišel o moc.