Slovenský protitotalitní ústav se chystá na nový spor s Babišem. Máme klíčové důkazy, říká exředitel

Martin Ehl Martin Ehl
6. 11. 2017 12:54
Slovenský Ústav paměti národa nyní řídí jeho správní rada. Organizace, která zkoumá především komunistickou minulost země, přišla nedávno o svého ředitele Ondreje Krajňáka. Před sebou má přitom důležitý úkol: nové kolo soudního sporu s podnikatelem Andrejem Babišem o tom, jestli v minulosti spolupracoval s totalitní Státní bezpečností (StB).
Ondrej Krajňák.
Ondrej Krajňák. | Foto: ČTK

Bratislava - Slovenský Ústav paměti národa (ÚPN) se chystá na další "kolo" sporu se šéfem českého hnutí ANO Andrejem Babišem. To ale proběhne za jiných podmínek než dříve.

Před několika týdny slovenský parlament přehlasoval veto prezidenta Andreje Kisky k novele ÚPN. A na protest proti omezení práce ústavu, který především zkoumá komunistickou minulost země, odstoupil ředitel Ondrej Krajňák.

Tvrdí, že nepřáteli současného vedení ústavu jsou "nacionalisté, extremisté, luďáci, estébáci, někteří soudci a komunisti". Tedy lidé reprezentující obě historická traumata, fašismus a komunismus, se kterými se slovenská společnost stále nevyrovnala.

Ústav tak nyní vede jeho správní rada, do čela byla přechodně vybrána místopředsedkyně rady Alena Kluknavská.

Správní rada, ve které Krajňák zatím zůstal, se znovu sejde 21. listopadu. Bude například schvalovat rozpočet na příští rok a možná bude na jejím programu i volba nového předsedy, píše agentura TASR.

Mimosoudní dohoda pro Babiše?

ÚPN jen krátce před českými parlamentními volbami vyhrál u slovenského ústavního soudu spor o to, zda má být Andrej Babiš veden ve spisech jako spolupracovník komunistické státní bezpečnosti.

Ústavní soud vrátil vše na začátek s tím, že není možné při rozhodování brát v úvahu svědectví bývalých příslušníků StB. A při novém projednání Babišova případu budou muset slovenské soudy zohlednit tento názor.

Další kolo sporu s Babišem bude muset nyní řešit správní rada ÚPN. A není vůbec jasné, jak vše dopadne.

"Mým odchodem skončila spolupráce s advokátní kanceláří, která nás zastupovala. Je tu obava, zda bude stejně zodpovědně jako my postupovat i správní rada," řekl Krajňák v rozhovoru pro deník Sme na otázku, jak bude pokračovat soud.

Nicméně důkazy pro nové soudní řízení mohou Babišovi právní zástupci získat podle Krajňáka jedině v samotném ÚPN.

"Kdyby správní rada chtěla udělat mimosoudní dohodu, tak bych to vnímal jako skandál," míní Krajňák.

"Máme teď klíčové materiály a máme i znalce, kteří mohou dát jasná stanoviska k věcem, které jsou sporné," dodal. 

Důkazy proti Babišovi

Jedním ze znalců, o kterých bývalý šéf Ústavu paměti národa mluví, je Jerguš Sivoš. Ten jménem ÚPN připravil jednadvacetistránkovou analýzu o spolupráci Babiše a StB.

V rozhovoru pro konzervativní deník Postoj Sivoš tvrdí, že o Babišově spolupráci není pochyb. "Při rekonstrukci jsme našli několik záznamů, kde figurovalo jeho jméno. Celkem šlo o osm svazků," řekl Sivoš.

Podle něj například Babiš jako agent prošel prověrkou federálního ministerstva vnitra v roce 1984, kdy se hodnotila práce československé kontrarozvědky a ze 127 agentů 3. odboru XII. správy Sboru národní bezpečnosti zůstalo jen 54 z nich. Včetně Babiše.

Sivoš ale na rozdíl od jiných nebije na poplach kvůli rezignaci Krajňáka, že se situace ve slovenském ÚPN zhoršuje.

V tom samém rozhovoru tvrdí, že naopak za Krajňáka se atmosféra a vedení ústavu zhoršily ve srovnání se zakladatelskou érou ředitele a federálního exministra vnitra Jána Langoše.

Krajňáka pak kritizuje, že instituci vládl sám a nerespektoval zákon ani vnitřní předpisy. "Je plně zodpovědný za situaci, ve které parlament přijal novelu zákona o ÚPN," řekl Sivoš.

Podle této novely už není statutárním orgánem ÚPN předseda její správní rady, ale celá devítičlenná rada této instituce.

Hlavně osobní spory

Sám Krajňák tvrdí, že se angažoval v Babišově případu. Podle Sivoše se ale spíš soustředil na sebeprezentaci a osobní souboje. A na první soud s Babišem prý málem zapomněl.

Některé badatele svým přístupem hraničícím až s pracovní šikanou údajně vypudil.

Krajňák se ale v rozhovoru pro list Sme brání, že potřeboval některé lidi propustit a musel si nechat vypracovat právní analýzu na jejich propuštění. Odpor části zaměstnanců vysvětluje tlakem odpůrců ústavu, ať už šlo o nacionalisty, extremisty nebo bývalé komunisty.

ÚPN má každopádně podle Sivoše před sebou ještě mnoho práce.

"Nezpracováváme vůbec samotnou komunistickou stranu, organizátory zla. Nedostali jsme se do 50. let minulého století, kdy bylo bezpráví nejvíc," prohlásil Sivoš.

A nového vedení se neobává. "Konečně by se mělo začít normálně pracovat. Důvěřuji osobnostem ve správní radě. Věřím, že odbornost bude víc než loajalita."

Šéf slovenských extremistů Marian Kotleba bude ve volbách obhajovat post župana Banskobystrického kraje. Podívejte se na reportáž Martina Ehla. | Video: Martin Ehl
 

Právě se děje

Další zprávy