Slovenský soud poslal stíhaného spolumajitele Penty Haščáka do vazby

ČTK ČTK
4. 12. 2020 21:20
Soud na Slovensku v pátek večer poslal do vazby spolumajitele finanční skupiny Penta Investments Jaroslava Haščáka, kterého policie v úterý zadržela a obvinila z korupce a z praní špinavých peněz, uvedl prokurátor. Obhajoba podala proti rozhodnutí soudkyně Specializovaného trestního soudu stížnost, na verdikt odvolacího soudu bude Haščák čekat ve vazbě.
Jaroslav Haščák.
Jaroslav Haščák. | Foto: ČTK

Advokát finančníka už dříve označil obvinění svého klienta za nedůvodné. Pochybnosti v souvislosti se skutkem zase vyjádřil šéf slovenské civilní tajné služby SIS, ve které pracovali další dva obvinění v Haščákově kauze.

Jeden z nejbohatších Slováků Haščák je podezřelý v kauze údajného nelegálního obchodování s nahrávkami odposlechů ve zhruba 15 let staré korupční aféře zvané Gorila. Ta se týká podezření z uplácení vysokých slovenských politiků a úředníků Pentou. Finančník byl obviněn z trestných činů podplácení a legalizace příjmů z trestné činnosti ve velkém rozsahu. V případě prokázání viny mu hrozí až dvacet let vězení.

Spolu s Haščákem čelí obvinění také bývalý ředitel kontrarozvědky SIS Ľubomír Arpáš, který je ve vazbě v jiném případu, a také Arpášova choť. Tu v pátek soud poslal do vazby stejně jako Haščáka; soudkyně rozhodovala od rána a vyslechla také oba obviněné. Důvodem vazebního stíhaní je v obou případech podle soudu obava, že by mohli ovlivňovat svědky či jinak mařit vyšetřování.

Podle slovenských médií policie podezírá Arpáše z toho, že vynesl z SIS nahrávky z odposlechů bytu, kde se Haščák setkával s politiky a úředníky a kde se hovořilo o provizích či úplatcích. Nahrávky prý Arpáš prodal Haščákovi tak, že Arpáš spolu s chotí, rovněž někdejší příslušníci SIS, založili společnost, která dostala od jedné firem pod kontrolou finančníka 194 tisíc eur (pět milionů korun) za fiktivní analýzy a poradenské služby. Arpáš v minulosti tvrdil, že informace a analýzy odevzdával někdejšímu šéfovi tajné policie StB v komunistickém Československu Alojzi Lorencovi, který spolupracoval s Pentou.

V kauze Gorila uniklo 39 hodin odposlechů

Pochybnosti v souvislosti s informacemi o úniku nahrávky z SIS ale vyslovil její šéf Vladimír Pčolinský. "Co se týče prodeje té nahrávky - podle toho, jak jsem obeznámen s probíhajícími procesy při odposleších, tak si vůbec nejsem jist, že Arpáš měl přístup k zvukovému záznamu Gorila," řekl Pčolinský portálu Aktuality.sk.

Nahrávka o délce zhruba 39 hodin z odposlechů v aféře Gorila unikla na internet loni. V roce 2018 ji zajistila slovenská policie při domovních prohlídkách stíhaného podnikatele Mariana Kočnera.

Korupční aféra vypukla na konci roku 2011, kdy na internetu někdo zveřejnil dokumenty s názvem Gorila, které podle nepotvrzených informací vypracovala SIS na základě odposlechů bytu v širším centru Bratislavy. Podle dokumentů Penta výměnou za úplatky získala vliv na privatizaci a na chod některých podniků. Penta nekalé jednání v případu od začátku popírá.

Na vyšetřování aféry Gorila dohlížel speciální prokurátor Dušan Kováčik, kterého policie letos v listopadu obvinila podle dostupných informací v jiných kauzách z korupce, zneužití pravomocí a dalších trestných činů a soud ho poslal do vazby. Například bývalý šéf vyšetřovacího týmu Gorila si v minulosti stěžoval, že Kováčik neschválil některé plánované úkony.

 

Právě se děje

před 23 minutami

Hackeři loni zdvojnásobili útoky na počítače českých uživatelů, nejčastěji kradli osobní data

Počet útoků škodlivých programů na PC českých uživatelů loni stoupl o 109 procent. Zatímco v prvních třech čtvrtletích množství detekovaných napadení klesalo, v posledním vzrostlo o 175 procent. Vyplývá to z údajů společnosti Kaspersky. Důvodem nárůstu je větší využití počítačů v domácnostech při omezeních kvůli koronaviru. Naopak množství útoků na mobilní zařízení kvůli nižšímu cestování lidí kleslo o třetinu.

Nejčastěji hackeři využívali útoky ke krádeži osobních údajů (phishing) nebo pro získání výkupného (ransomware). Zatímco počet phishingových útoků celoročně klesl zhruba o třetinu, vyděračské programy zaznamenaly nárůst detekcí o 1105 procent. Ve 3. a 4. čtvrtletí to bylo meziročně o zhruba 2000 procent více.

Zdroj: ČTK
Další zprávy