Slovenský parlament vyslovil důvěru nové vládě, premiérem je Eduard Heger

ČTK ČTK
Aktualizováno 4. 5. 2021 11:44
Slovenský parlament v úterý podle očekávání vyslovil důvěru nové vládě Eduarda Hegera, kterou po demisi bývalého premiéra Igora Matoviče vytvořila dosavadní čtyřčlenná koalice. Kabinet po dvoudenní rozpravě o jeho programovém prohlášení podpořilo při hlasování 89 ze 144 přítomných poslanců, tedy potřebná nadpoloviční většina.
Eduard Heger (vlevo) a Igor Matovič.
Eduard Heger (vlevo) a Igor Matovič. | Foto: Reuters

V nové vládě zůstali téměř všichni ministři předchozího kabinetu, který nastoupil do úřadu po volbách konaných v únoru 2020. Matovič je nyní ministrem financí, v této funkci vystřídal svého kolegu z nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Hegera. Slovensko má také nového ministra zdravotnictví.

Matovič rezignoval na funkci ministerského předsedy na konci března v zájmu řešení vládní krize, během které jeho demisi požadovaly dvě menší vládní strany. Kritici vyčítali Matovičovi konfrontační způsob politiky, podle koaliční strany Svoboda a solidarita nebyl bývalý premiér osobnostně, manažersky ani komunikačně s to vést zemi. Šéf OLANO Matovič se postupně zařadil mezi nejméně oblíbené slovenské politiky a od voleb výrazně klesly i preference jeho hnutí.

Nynější koalice vznikla loni v březnu v době šířící se epidemie nemoci covid-19, která ovlivnila práci Matovičova kabinetu.

"Máme schválené programové prohlášení vlády a rovněž máme schválený plán obnovy, který je cestovní mapou k tomu, abychom ze Slovenska udělali úspěšnou, moderní, inovativní a zdravou zemi. To, co Slovensko právem má být, to, co bylo léta zanedbané," řekl po hlasování poslanců Heger.

Nynější vláda jen s menšími úpravami převzala programové prohlášení své předchůdkyně, která například prosadila základ reformy justice. Podle Hegera se kabinet zaměří například na boj proti korupci, zodpovědné hospodaření státu, podporu rodin a obnovu země po epidemii covidu-19.

Opozice v rozpravě k vládnímu programu kromě jiného tvrdila, že bývalý kabinet selhal v souvislosti s koronavirovou krizí. Epidemická situace na Slovensku se začala výrazněji zlepšovat v březnu, ve druhé polovině dubna pak země začala uvolňovat karanténní omezení.

Vládní strany na Slovensku mají ve sněmovně ústavní většinu, byť je dříve na znamení nesouhlasu s Matovičovou politikou opustili dva poslanci.

Slovensko zkušenosti s výměnou premiéra během volebního období a bez vypsání nových voleb už má. V roce 2018 podal demisi na funkci předsedy vlády šéf sociálních demokratů (Směr-SD) Robert Fico v zájmu řešení politické krize po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Tehdejší koalice se pak dohodla na novém kabinetu v čele s Ficovým stranickým kolegou Peterem Pellegrinim. V jeho vládě pokračovala většina ministrů Ficova kabinetu.

Poslední parlamentní volby skončily pro Směr-SD porážkou a s strana po dlouholetém vládnutí skončila v opozici. Směr-SD následně po vnitrostranickém rozkolu opustila část poslanců v čele s Pellegrinim, který založil novou stranu Hlas-sociální demokracie. (Hlas-SD) Ta je podle průzkumů s odstupem nejpopulárnější stranou v zemi.

Směr-SD a Hlas-SD se v uplynulých týdnech podílely na sbírání podpisů pod petici za vypsání referenda o nových volbách, kterou petiční výbor v pondělí odevzdal hlavě státu. Prezidentka Zuzana Čaputová podle ústavy plebiscit vyhlašuje, ještě předtím ovšem může nechat referendovou otázku posoudit ústavnímu soudu.

 

Právě se děje

před 18 minutami

Sněmovna schválila posílení pravomocí ČNB při řešení krizí

Česká národní banka zřejmě získá novou pravomoc vyhlásit u finanční instituce ohrožené případnou krizí tzv. moratorium, tedy na určitou dobu pozastavení plnění jejích závazků. Cílem opatření je zabránit dalšímu zhoršení finanční situace dané firmy. Předpokládá to vládní novela zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, kterou schválila Sněmovna. Nyní ji dostane k projednání Senát. Novela reaguje na novou směrnici EU.

Moratorium umožňuje centrální bance nařídit firmě, aby pozastavila platby a plnění jejích závazků na nezbytně nutnou dobu. V tomto případě by moratorium nemělo podle směrnice trvat déle než dva dny. Cílem je podle materiálu poskytnout ČNB dostatek času ke zjištění, zda je řešení krize ve veřejném zájmu. Dále slouží také k tomu získat čas ke zvolení vhodných opatření k řešení krize.

Návrh zákona je podle materiálu předkládán především kvůli zavedení revidovaného rámce pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (BRRD II) v rámci EU. Obecně je cílem BRRD zajistit harmonizaci při řešení selhání finančních institucí. Tím má být zaručeno, že náklady v případě selhání finanční instituce ponesou zejména společníci a věřitelé, nikoliv daňoví poplatníci. Česko mělo směrnici zavést do 28. prosince 2020.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Petříček odstoupil z pražské kandidátky ČSSD do sněmovních voleb. Kritizuje narušení demokratické tvorby listiny či kšeftování s hlasy a trafikami

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

V elektrárně Dukovany se smrtelně zranil pracovník, propadl střechou skladu

V Jaderné elektrárně Dukovany se ve středu smrtelně zranil zaměstnanec dodavatelské firmy. Propadl střechou pomocného skladu, která nebyla určená k pohybu osob. Ani přes okamžitý zásah kolegů a záchranářů se ho nepodařilo zachránit, sdělil mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. Okolnosti neštěstí prověřuje firma ČEZ, inspektorát práce i policie.

"Oznámení jsme přijali," uvedla mluvčí krajské policie Dana Čírtková. Elektrárna je podle mluvčího připravená poskytnout veškerou součinnost a možnou podporu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy