Soud již dříve dospěl k závěru, že se Krúpa několik let systematicky snažil Bakalu očernit a následně po něm požadoval zaplacení 23 milionů dolarů (500 milionů korun) výměnou za to, že přestane. Krúpa sdělil, že mu rozsudek amerického soudu nebyl doručen a že se v USA žádného řízení neúčastnil (Zdeňku Bakalovi patří společnost Economia, jejíž součástí je i server Aktuálně.cz, pozn. red.).
Soudce David Norton v rozsudku uvádí, že Krúpa vedl proti Bakalovi mezinárodní očerňující kampaň, která trvale poškodila Bakalovo jméno a jeho podnikatelské zájmy. Krúpa se svou činností podle soudu začal v roce 2016 v Evropě a o rok později Bakalu skrze prostředníka požádal o platbu ve výši 500 milionů korun. Hrozil mu přitom, že pokud nezaplatí, tak kampaň přenese i do Spojených států, kde Bakala v současnosti žije a podniká.
Podle soudu Bakala Krúpovi nevyhověl, načež slovenský podnikatel svou výhrůžku dodržel a najal americkou firmu, která v kampani pokračovala v USA. Tam například zorganizovala falešný protest před školou, kam chodí Bakalovy děti.
Krúpa s kampaní přestal v říjnu roku 2018, kdy na něj Bakala podal žalobu k americkému soudu. Slovenský podnikatel měl podle soudce zpočátku najatého právníka, který jej zastupoval, později však začal před soudem vystupovat sám za sebe. Podle soudce Nortona nejprve se soudem komunikoval, ačkoliv často zasílal požadované dokumenty pozdě, nebo nesplňovaly zákonné požadavky. Poslední reakci od něj soud eviduje v březnu loňského roku a od té doby již na další výzvy nereagoval. Soudce pak spor rozhodl v srpnu v Bakalův prospěch právě kvůli dlouhodobé Krúpově nečinnosti.
"Měl veškerou příležitost přednést svou obhajobu. Pan Krúpa se nicméně choval k tomu soudu a jeho pravidlům se stejným pohrdáním a přezíravostí, jakou projevil k právům pana Bakaly. Pan Krúpa v jednu chvíli zřejmě jednoduše ztratil zájem," uvádí Norton s tím, že soud věnoval zvláštní pozornost tomu, aby se ke Krúpovi dostaly veškeré soudní obsílky.
"Žádné rozhodnutí mi nebylo doručeno a nebyl jsem účastníkem žádného řízení," napsal Krúpa. "Bakalu jsem nevydíral a jeho tvrzení je smyšlené a vykonstruované," dodal.
Soud uložil Krúpovi zaplatit Bakalovi právní výlohy a také například odškodnění za poškození jeho reputace a podnikatelských zájmů. K tomu mu uložil zaplatit ještě pokutu ve výši 6,5 milionu dolarů (140,7 milionu korun), která má podle soudce sloužit mimo jiné k tomu, aby Krúpu odradila od podobného jednání v budoucnu. Krúpa sám sebe prohlašuje za miliardáře a vyměřená pokuta tak pro něj bude dostatečně citelná, ale zároveň jej nezruinuje, podotýká soudce.
Krúpa v roce 2003 založil na Slovensku investiční společnost Arca Capital. V Česku na sebe poprvé výrazně upozornil o čtyři roky později, když jeho Arca Capital Bohemia koupila od bývalého premiéra Stanislava Grosse (ČSSD) akcie firmy Moravia Energo. Díky obchodu s třetinovým podílem v obchodníkovi s energií, který později zkrachoval, tehdy Gross podle médií vydělal během několika měsíců 80 milionů korun. V Česku se Arca Capital také angažovala v otázce těžební společnosti OKD, s jejíž privatizací je spojováno právě Bakalovo jméno. V roce 2018 Krúpa Arcu opustil, majoritním akcionářem je nyní Rastislav Velič. Skupina je nyní v insolvenčním řízení, Krúpa a Velič stojí proti sobě. Kontroverze vyvolalo i ocenění Krúpy v roce 2018, kdy dostal od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání.
