Analýza - V Evropě je to unikátní politický úspěch. Dva roky po slovenských parlamentních volbách hlavní vládní strana Smer stále získává na oblibě. Podle posledních preferencí by stranu premiéra Roberta Fica volilo více než 48 procent slovenských voličů.
Přitom je ve světě včetně Česka obvyklé, že stranám, které se dostanou k moci, preference klesají.
Vlakem na venkov a popovídat s lidmi
Robert Fico si však svou popularitu pečlivě pěstuje. Na výjezdní zasedání vlády na slovenském venkově jezdí vlakem, popíjí s lidmi ve vesnických kulturních domech, dává peníze na populární a sociální projekty a nepopulární, byť nezbytná opatření, vláda takřka vůbec neschvaluje.
Kromě nejnutnější vládní agendy věnuje Fico svůj čas a vládní peníze na zvýšení vlastní popularity.
Nedávno například vláda podpořila výstavbu obřího zábavního parku nedaleko východoslovenského města Humenné.
Na přelomu roku, kdy budou Slováci přecházet na euro, chce Fico kompenzovat například zvýšením důchodů možné zdražení, a to přesto, že zároveň někteří ministři jeho vlády tvrdí, že po zavedení eura se na Slovensku výrazně zdražovat nebude.
Ficovi navíc v úspěchu pomáhají faktory, o které se sám příliš nezasloužil.
Slovenská ekonomika roste rekordním tempem, a to podle analytiků především zásluhou reforem předešlé vlády Mikuláše Dzurindy (SDKÚ-DS). V posledním čtvrtletí loňského roku rostlo slovenské HDP o 14,3 procenta.
"Díky růstu a reformám předešlé vlády má současná socialistická vláda dostatek peněz ve státním rozpočtu, které může rozdávat na sociální účely," říká politolog Petr Just.
Přestože Fico před volbami sliboval, že většinu Dzurindových reforem zruší, provedl jen kosmetické úpravy. Ty jsou podstatné pro voliče, na fungování ekonomiky však mají zanedbatelný vliv.
Fico například jen mírně poupravil Dzurindou prosazený daňový systém a snížil poplatky ve zdravotnictví.
Opozice v rozkladu
Za vůbec nejdůležitější faktor Ficova úspěchu oslovení čeští politologové nepovažují mimořádné schopnosti slovenského premiéra, ale naopak mimořádnou neschopnost opozice.
"Za vlády Vladimíra Mečiara se opozice dokázala sjednotit, nyní se naopak stále více rozděluje," říká Petr Just. "Opozice se stará sama o sebe, a tak nemůže zpochybňovat Ficovy kroky," dodává politolog.
Šéf SDKÚ-DS Dzurinda v posledních měsících čelil rebelii ve vlastní straně. Své bratislavské kritiky vyloučil ze strany. Dzurindovu nejsilnější opoziční stranu by nyní volilo necelých 10 procent Slováků a její podpora stále klesá.
Navíc z další opoziční strany, Křesťanskodemokratického hnutí (KDH), odcházejí její nejvýznamnější představitelé, například někdejší předseda Slovenské národní rady František Mikloško. Také Strana maďarské koalice (SMK) má vnitřní problémy.
Sám Fico se opozici za její neschopnost vysmívá. Prohlásil například, že za skutečnou opozici nepovažuje Dzurindu, ale novináře, se kterými je v neustálých sporech a na které často útočí.
Média se snaží umravnit novým tiskovým zákonem, který je podle slovenských novinářů zásahem do svobody slova na Slovensku.
Čtěte podrobnosti: Nový tiskový zákon slouží hlavně politikům
Šanci na znovusjednocení slovenské opozice by podle oslovených politologů mohly přinést přímé prezidentské volby, které se konají za rok. Opoziční strany se nyní radí o společném kandidátovi. Mohla by jím být bývalá ministryně sociálních věcí Dzurindovy vlády Iveta Radičová.
Zatím však v průzkumech preferencí jednoznačně vede současný prezident Ivan Gašparovič, kterého podporuje Ficův Smer.
