Překvapilo vás zjištění, že vás a několik vašich kolegů nechal podnikatel Marián Kočner sledovat?
My jsme věděli, že Kočner sbírá informace na některé novináře, on se tím ani netajil. Založil si na Facebooku stránku Na pranýři a avizoval, že bude ukazovat pravou tvář mainstreamových novinářů. Jinými slovy sbírat diskreditační materiály a různými způsoby se pokoušet zničit důvěryhodnost novinářů v očích veřejnosti.
Nejdřív jsme si mysleli, že to bude jen sbírání nějakých pomluv, možná snaha nabourat se do soukromých zpráv, do komunikace mezi novináři a jejich zdroji, protože to už se jednou stalo. Čekali jsme šíření dezinformací ve snaze zničit naši pověst. Že se nás bude snažit ukázat jako kritiky politiků, kteří ale sami mají máslo na hlavě.
Ale nikdo z nás netušil, že by nás fyzicky sledovali, fotili, natáčeli. Asi všechny nás překvapilo, že to probíhalo takovým estébácky mafiánským způsobem.
Vy už jste se ale před dvěma lety vydáním knihy Vlastnou hlavou, kde popisujete korupční kauzy spojené s Robertem Ficem a stranou Směr, stal svým způsobem nepřítelem vládní strany i Mariána Kočnera.
Já jsem nepřítelem vládní strany už deset let, možná že i patnáct. Píšu o nich od jejich vzniku. Po té knize se to nijak nevyostřilo. Jsem na tom jejich pomyslném černém seznamu už dost dlouho. Nebyl jsem nijak paranoidní, neotáčel jsem se na ulici, jestli mě někdo sleduje. S tím se podle mě nedá úplně počítat, že někdo v roce 2018 tímto způsobem sleduje někoho rok a půl. To je poměrně dlouhé období a i technicky je to náročné.
Jak si může Marián Kočner dovolit takhle sofistikovaně sledovat novináře?
On je chráněný druh. Náš člověk. Vznikl tady takový systém nedotknutelných lidí, podnikatelů, vysoce postavených podnikatelů, na které se nesahá. Je to hlavně člověk Směru, i když měl kontakty na jiné politiky, tak s těmi ze Směru měl nejbližší vztahy. Nebyly jen obchodní, jezdili spolu i na dovolenou. A on si těch posledních několik let mohl dělat, co chce. Vždyť to bylo vidět i na těch kauzách, o kterých psal Ján Kuciak. Dlouho se s nimi nic nedělalo. Kočner měl zjevně krytí na policii, na prokuratuře i na soudech. Měl síť lidí, přes kterou si vždy dokázal zařídit, že se vyšetřování odklonilo jiným směrem nebo se to zkrátka neřešilo.
Co se změnilo?
Začalo to hýbat celou společností, loni už se pořádaly protikorupční demonstrace, na které chodilo i deset tisíc lidí. Objevil se veřejný tlak a pak také to, že na policii a prokuratuře jsou i poctiví profesionálové, kteří se už na to zřejmě nemohli dívat a začali to řešit. Věci se začaly měnit. Kočner měl jen své dva vyšetřovatele, kteří všechno řešili do ztracena a mezitím už odešli do civilu. Ztrácel pevnou půdu pod nohama.
Míra jeho nervozity a agrese rostla. O to více, že Ján Kuciak ze všech těch novinářů, kteří o jeho kauzách psali, zašel nejdál. Rozkrýval jeho byznys, který Kočner považoval za sofistikovaný. On se rád chválil, jak má vysoké IQ. Urážel novináře, zesměšňoval je, když neměli vystudovanou žurnalistiku, tak se s nimi často ani nebavil. On je vystudovaný novinář. Ale je třeba říct, že to dělal za socialismu. Je památná jedna tisková konference, na které ho Kuciak svými otázkami úplně vyvedl z míry. Kočner tam přiznal i to, co předtím popíral.
Vyhrožování a vydírání
Kdo vlastně je Marián Kočner a kde se vzal?
Poprvé se jeho jméno objevilo na veřejnosti v kauze Technopol v roce 1992. Potom jeho jméno silně rezonovalo v roce 1998 v souvislosti s bojem o televizi Markízu, ze které se snažil vytlačit svého soka. Pak se celých těch dvacet let pohyboval tak nějak na hraně tajných služeb, organizovaného zločinu, obchodu a politiky. Říkalo se o něm, že má kontakty na vlivné lidi, ocitl se i na mafiánských seznamech. Jeho jméno bylo vždycky spojeno s podezřelou činností a nekalými praktikami.
Až Ján Kuciak ale začal precizně rozebírat jeho podvody s DPH, zvláštní převody bytů mezi spřízněnými osobami, falšování směnek a tak dále. Od roku 2017 se jeho kauzy řešily už i veřejně. Mluvilo se i o tom, že má spoustu informací, se kterými obchoduje, a že vydírá vlivné lidi. Na ledaskoho měl nějaké kompro. Pravděpodobně mu s tím pomáhala Alena Zsuzsová, která zřejmě fungovala jako taková volavka na politiky.
Vy osobně věříte tomu, že si Kočner skutečně objednal Kuciakovu vraždu?
V prvním momentě po vraždě jsem nevěřil, že by to mohl být on. Také proto, že byl s Kuciakem ve veřejném sporu. Vyhrožoval mu. Zdálo se mi to proto takové přitažené za vlasy. Na druhou stranu mezitím vyšly najevo nové informace o Kočnerových fyzických potyčkách a podobně. V minulosti vyhrožoval jednomu advokátovi, že mu nechá projet kulku hlavou. Jeden poslanec měl zase kvůli němu ochranku. Takže pod vlivem všech těchto informací už to vnímám trošku jinak a už si umím představit, že to udělal. Byl zahnaný do kouta a v takových situacích lidé nejednají racionálně, ale pudově.
Stále jsem ale nakloněný verzi, že pokud to byl on, nebyl to on sám. Mohlo se v tom překrývat více skupin jak domácího, tak i zahraničního organizovaného zločinu. Nezdá se mi, že by to udělal v zásadě tak amatérsky a neobjednal by si někoho ze zahraničí. Vypadá to, že to někdo udělal pod tlakem. Připouštím, že v tom mohlo být více zainteresovaných skupin. Ján psal o Italech a chystal se psát i o Albáncích. Psal o velkém množství důležitých lidí. A z vyšetřování vím, že informace o jeho práci unikaly.
Nezastavit se na půli cesty
Marián Kočner je teď ve vazbě. Znamená to, že teď všechno to vyhrožování a sledování novinářů skončí?
To vůbec ne. Někdo říká, že kdyby za vraždou Jána Kuciaka stála italská mafie, bylo by to lepší. Protože by to byla dejme tomu jednorázová záležitost, ‘Ndrangheta nemá ve zvyku zabíjet novináře. To znamená, že riziko by pominulo, když Antonino Vadala je už zpátky v Itálii. Kdyby to byli domácí, a nejen Kočner, který má různé vazby, tak nebudeme o moc klidnější. Protože ti lidé se tu stále pohybují, kdykoliv nás mohou zase sledovat, zastrašovat.
Jediné, co by mě uklidnilo, by bylo, kdyby se to odkrylo celé - kam to až sahá, bez ohledu na to, jak mocných lidí se to týká. Kočner je napojen i na bödörovce, nitranskou skupinu oligarchů, o kterých se říká, že si na Slovensku vytváří jakousi paralelní tajnou službu.
Já jsem trochu opatrný, i když se dnes hodnotí vyšetřování jako mimořádně úspěšné. Zadrželi možné vykonavatele vraždy a teď směřují k objednávce. Je pravda, že to jsem si nedokázal představit před půl rokem. Za to je třeba vyšetřovatele pochválit. Ale doufám, že neskončí u Kočnera a nezastaví se na půli cesty. Teď se teprve ukáže, jestli dokážou čelit politickým anebo jiným tlakům.
Pořád se tu dějí divné věci. Teď se třeba ztratila důležitá část spisu z kauzy Technopol, který je momentálně u soudu. To je velmi důležitá Kočnerova kauza, kterou otevřel Kuciak. To je neuvěřitelné, že si někdo tohle dovolí. To už mi připadá, že snad žijeme v Kolumbii nebo v nějaké banánové republice. I z toho vyplývá, že Kočnerovi a mnohým jiným jde o krk, takže jsou schopní všeho.
